Tchaj-pej
Tchaj-pej 臺北 | |
---|---|
Shora po směru hodinových ručiček: Celkový pohled, Grand Hotel, Far Eastern Plaza, Národní palácové muzeum, Čankajškův památník, stanice Ťien-tchan
| |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 25°1′ s. š., 121°31′ v. d. |
Nadmořská výška | 10 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+08:00 |
Stát | Tchaj-wan |
Administrativní dělení | 12 městských obvodů |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 271,8 km² |
Počet obyvatel | 2 666 908 (2019) |
Hustota zalidnění | 9 812 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Kche Wen-če |
Oficiální web | english |
PSČ | 100 – 116 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tchaj-pej (ženský rod[1]; tradiční znaky: 臺北, zjednodušené znaky: 台北; pinyin: Táiběi; tchajwansky: Tâi-pak) je hlavním městem Čínské republiky (Tchaj-wanu), leží na severu ostrova Tchaj-wan. Ve správním systému Čínské republiky je centrálně spravovaná speciální obec. Podle údajů z ledna roku 2019 měla Tchaj-pej 2 666 908 obyvatel. Společně s hustě osídlenou centrální a západní částí města Nová Tchaj-pej, které ji obklopuje, splývá do jedné velké aglomerace, taktéž označovaná jako Tchaj-pej. Ve městě se také nachází kdysi nejvyšší budova světa – mrakodrap Tchaj-pej 101.
Hlavními průmyslovými odvětvími jsou elektronický průmysl, textilní průmysl, hutnictví, stavba lodí a výroba motocyklů.
Geografie
Poloha
Tchaj-pej se nachází v Tchajpejské pánvi (台北盆地) na severu ostrova Tchaj-wan. Na jihu ji obtéká řeka Sin-tien (新店溪), na západě řeka Tan-šuej (淡水河); severní obvody Š'-lin a Pej-tchou zasahují severně od řeky Ťi-lung (基隆河) a přiléhají k národnímu parku Jang-ming-šan (陽明山國家公園).
Klima
Kvůli své údolní poloze město v letních měsících trpí vysokými teplotami a vlhkostí. Problém zvyšuje husté zalidnění a časté používání klimatizace. Klima v oblasti je subtropické.
Dějiny
Oblast Tchajpejské pánve obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan.[2] V 18. a 19. století sem přicházeli imigranti z Číny, a na území dnešní Tchaj-peje vznikala významná města Monka (dnešní Wan-chua), Twatutia (Dadaocheng), Dalongdong a další. V roce 1875 bylo poblíž těchto měst založeno nové město Čcheng-nej (城內 Chengnei, doslova uvnitř hradeb), dnešní centrum Tchaj-peje.[3] Z tehdy vystavených hradeb dnes zbyla jen pětice městských bran, přičemž jen severní brána je zachována v původní podobě.[4] V roce 1887 byla města sjednocena a stala se hlavním městem nově vyhlášené provincie Tchaj-wan, rozkládající se nad tou částí ostrova, která byla pod kontrolou Říše Čching. Při té příležitosti bylo město přejmenováno na Tchaj-pej (臺 Tchaj(wan) + 北 pej – sever).[2]
Od doby, kdy v roce 1895 Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, začal další rozvoj města. Již v roce 1905 byly zbourány městské hradby, aby na jejich místě vznikly městské bulváry a železniční koridor.[2] Roku 1919 byl dokončen Úřad guvernéra (dnešní Prezidentský palác), v roce 1921 Nemocnice NTU. Nejvýznamnější obchodní čtvrtí se stalo bývalé město Twatutia (Dadaocheng). Město ke konci války zažilo nálety spojeneckých sil.[5]
Po válce město spolu se souostrovím spadlo pod správu Kuomintangu, která v roce 1947 vyústila v nepokoje a následný Masakr 228.[6][7] O dva roky později, kdy komunisté obsadili Čínu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan, se Tchaj-pej stala „provizorním“ hlavním městem Čínské republiky a nastala další vlna rozrůstání města.[2] Začátkem 60. let zde žilo přes milion obyvatel, o dekádu později již více než dva miliony.
V roce 1968 byla k městu připojena okolní města Nan-kang, Ťing-mej, Mu-ča, Nej-chu, Pej-tchou a Š'-lin bývalého okresu Tchaj-pej. Celkový počet 16 městských částí byl v roce 1990 restrukturalizován do dnešních 12.[2]
V roce 1990 se v Tchaj-peji konalo shromáždění Hnutí Wild Lily, které pomohlo ukončit vládu jedné strany a přispělo k demokratizaci země.[8] Od doby, kdy se v roce 1996 konají svobodné volby, město slouží jako sídlo vlády Tchaj-wanu.
Jako první linka metra byla v roce 1996 zprovozněna nadzemní linka Wen-chu. Město se mezi lety 2004 a 2010 pyšnilo nejvyšší budovou světa, mrakodrapem Tchaj-pej 101.
Městské části
Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 čchü):[9]
Mapa | Městská část | Počet obyvatel (zdroje:[10]) |
Rozloha (km2) |
||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Český přepis | Znaky | Hanyu pinyin | Tongyong pinyin | Tchajwansky | |||
Sung-šan | 松山區 | Sōngshān | Songshan | Siông-san | 210 539 | 9,29 | |
Sin-i | 信義區 | Xìnyì | Sìnyì | Sìn-gī | 229 211 | 11,21 | |
Ta-an | 大安區 | Dà'ān | Dà-an | Tāi-an | 312 909 | 11,36 | |
Čung-šan | 中山區 | Zhōngshān | Jhongshan | Tiong-san | 231 286 | 13,68 | |
Čung-čeng | 中正區 | Zhōngzhèng | Jhongjhèng | Tiong-chèng | 158 814 | 7,61 | |
Ta-tchung | 大同區 | Dàtóng | Dàtóng | Tāi-tông | 130 929 | 5,68 | |
Wan-chua | 萬華區 | Wànhuá | Wànhuá | Báng-kah | 189 052 | 8,85 | |
Wen-šan | 文山區 | Wénshān | Wúnshan | Bûn-san | 274 227 | 31,51 | |
Nan-kang | 南港區 | Nángǎng | Nángǎng | Lâm-káng | 121 134 | 21,84 | |
Nej-chu | 內湖區 | Nèihú | Nèihú | Lāi-ô͘ | 287, 861 | 31,58 | |
Š’-lin | 士林區 | Shìlín | Shìhlín | Sū-lîm | 290 682 | 62,37 | |
Pej-tchou | 北投區 | Běitóu | Běitóu | Pak-tâu | 255 713 | 56,82 |
Stav v roce 2019
Vysoké školy a univerzity
Tchaj-pej je také centrem vzdělávacích zařízení Tchaj-wanu. Ve městě se nacházejí následující důležité státní a soukromé vysoké školy:
Název | Čínsky | Rok založení | Vyučujících | Studujících |
---|---|---|---|---|
Národní univerzita veřejné správy | 國立政治大學 | 1954 | 759 | 14 800 |
Národní tchajwanská univerzita | 國立臺灣大學 | 1928 | 2 107 | 29 830 |
National Taiwan Normal University | 國立台灣師範大學 | 1946 | 858 | 13 432 |
National Yang-Ming University | 國立陽明大學 | 1975 | 358 | 3 563 |
National Taiwan University of Science and Technology | 國立台灣科技大學 | 1974 | 330 | 8 366 |
National Taipei University of Technology | 國立台北科技大學 | 1994 | 458 | 8 242 |
National Taipei University of Arts | 國立台北藝術大學 | 1982 | 175 | 1 732 |
Soochow University | 東吳大學 | 1954 | 562 | 15 629 |
Chinese Culture University | 文化大學 | 1963 | 744 | 27 615 |
Shih Hsin University | 世新大學 | 1960 | 279 | 10 917 |
Ming Chuan University | 銘傳大學 | 1960 | 572 | 17 521 |
Shih Chien University | 實踐大學 | 1958 | 280 | 14 657 |
Tatung University | 大同大學 | 1963 | 207 | 3 874 |
Taipei Medical University | 台北醫學大學 | 1960 | 365 | 5 674 |
Stav v roce 2004
Kromě toho se ve městě nacházejí důležité vyšší odborné školy:
Název | Čínsky | Rok založení | Vyučujících | Studujících |
---|---|---|---|---|
Taipei College of Nursing | 台北護理學院 | 1994 | 154 | 2 905 |
Taipei Teachers College | 台北師範學院 | 1961 | 226 | 4 692 |
Taipei College of Business | 台北商業技術學院 | 1968 | 223 | 922 |
Taipei Municipal Teachers College | 台北市立師範學院 | 1964 | 226 | 3 591 |
Taipei Physical Education College | 台北體育學院 | 1968 | 124 | 1 753 |
China Institute of Technology | 中華技術學院 | 1968 | 264 | 4 745 |
Takming College | 德明技術學院 | 1965 | 228 | 2 245 |
Stav v roce 2004
Vláda a politika
Od roku 2014 je starostou tchajwanský chirurg a politik Kche Wen-če (柯文哲).
Na místo starosty byli lidé jmenováni od doby zahrnutí Tchaj-peje pod centrální vládu v roce 1967 až po první veřejné volby, které se konaly v roce 1994. Volí se jednou za 4 roky. Prvním zvoleným starostou byl Čchen Šuej-pien (陳水扁) z Demokratické pokrokové strany (民主進步黨; DPP), který byl v letech 2000 až 2008 prezidentem Čínské republiky (Tchaj-wanu).
Podle výsledků voleb v předchozím desetiletí voliči vykazují určitou náklonnost k pro-KMT táboru (tzv. „Modrý“ tábor)[zdroj?], nicméně obhájci tábora pro-DPP (tzv. „Zelený“ tábor) reprezentují nezanedbatelnou část voličů. Současný starosta Ko Wen-je kandidoval jako nezávislý.
Jako město, které je sídlem prezidentského úřadu, centrální legislativy a mnoha dalších administrativních celků, je Tchaj-pej často sužována velkými politickými kampaněmi a náhodnými srážkami mezi zastánci odlišných táborů. Masové pochody a demonstrace na bulváru Ketagalan před prezidentským úřadem po volbách v roce 2004 či v rámci Slunečnicového hnutí v roce 2014 jsou příhodným příkladem politického tlaku, který ve městě je.
Kultura
Pamětihodnosti a turistické zajímavosti
Historické a pozoruhodné čtvrti
- Wan-chua (Bangka)
- Twatutia (Dadaocheng)
- Ximending
- Pej-tchou
Chrámy
- Chrám Lung-šan ve čtvrti Wan-chua
- Chrám Baoan ve čtvrti Dalongdong
- Konfuciův chrám
Muzea
- Národní palácové muzeum
- Národní muzeum Tchaj-wanu
- TFAM (Taipei Fine Arts Museum)
- MOCA (Muzeum současného umění)
- Národní historické muzeum
- Národní muzeum lidských práv ve čtvrti Wen-šan
Ostatní stavby
- Prezidentský palác
- Tchaj-pej 101
Přírodní památky
- Národní park Jang-ming-šan
- Vyhlídka na Sloní hoře (象山)
Doprava
Tchaj-pej je hlavním tchajwanským dopravním uzlem pro vnitrostátní i mezinárodní leteckou, silniční a železniční dopravu.
Letecky město obsluhuje Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan ležící 40 km západně od města a Letiště Tchaj-pej Sung-šan, které se nachází přímo ve městě. Tchaj-pej je napojena na vysokorychlostní vlakové tratě HSR skrze dvě stanice (Tchaj-pej a Nan-kang) a prochází zde západní linka Tchajwanské železnice (TRA). Centrální železniční uzel města je hlavní nádraží Taipei Main Station.
Na silniční dopravu je území napojeno přes dálnice č. 1 a 3, propojující sever a jih ostrova, a dálnici č. 5, propojující hlavní město s okresem I-lan.
Metro
Tchajpejské metro má v současné době šest hlavních linek s celkovým počtem 131 stanic.[11] Dále je propojeno s linkou metra města Tchao-jüan, která zajišťuje spojení mezi oběma městy a letištěm Tchaj-wan Tchao-jüan. Doba jízdy z centra města na letiště trvá 35 min.
Partnerská města
- Anchorage, USA (1997)
- Ankara, Turecko
- Asunción, Paraguay (1987)
- Atlanta, USA (1979)
- Banjul, Gambie (1997)
- Bengalúru, Indie
- Bissau, Guinea-Bissau (1997)
- Boston, USA (1988)
- Cleveland, USA (1975)
- Cotonou, Benin (1967)
- Dakar, Senegal (1997)
- Dallas, USA (1997)
- Džidda, Saúdská Arábie (1978)
- Gold Coast, Austrálie (1982)
- Guam, USA (1973)
- Ciudad de Guatemala, Guatemala (1998)
- Ho Či Minovo Město, Vietnam (1968)
- Houston, USA (1961)
- Indianapolis, USA (1978)
- Johannesburg, JAR (1982)
- Jokohama, Japonsko (2006)
- La Paz, Bolívie (1997)
- Lilongwe, Malawi (1984)
- Lomé, Togo (1966)
- Los Angeles, USA (1979)
- Majuro, Marshallovy ostrovy (1998)
- Malabon, Filipíny (2005)
- Managua, Nikaragua (1992)
- Manila, Filipíny (1966)
- Mbabane, Svazijsko (1997)
- Monrovia, Libérie (1998)
- Oklahoma City, USA (1981)
- Ouagadougou, Burkina Faso (2008)
- Ciudad de Panamá, Panama (1989)
- Phoenix, USA (1979)
- Praha, Česko (2013)
- Pretoria, JAR (1983)
- Quezon City, Filipíny (1968)
- Riga, Lotyšsko (2001)
- San Francisco, USA (1970)
- San José, Kostarika (1984)
- San Salvador, Salvador (1993)
- Santo Domingo, Dominikánská republika (1970)
- Soul, Jižní Korea (1968)
- Tegucigalpa, Honduras (1975)
- Tegu, Jižní Korea (2010)
- Varšava, Polsko (1995)
- Versailles, Francie (1986)
- Vilnius, Litva (1998)
- Ulan-Ude, Rusko (1996)
- Ulánbátar, Mongolsko (1997)
- Uppsala, Švédsko (1974)
- Temešvár, Rumunsko
Reference
- ↑ Tchaj-pej [online]. Internetová jazyková příručka, rev. 2012-11-14 [cit. 2013-12-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Taipei's History and Development. Taipei City Government [online]. 2009-07-28 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANDERSON, Blake. The Story of Taipei. Noteworthy - The Journal Blog [online]. 2018-07-31 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROOK, Tom. Beimen (North Gate) Area, Taipei. Over the city [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAN, Cheung. Taipei Air Raid: a forgotten tragedy. Taipei Times [online]. 2015-06-07 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORRIS, James X. The 228 Incident Still Haunts Taiwan. The Diplomat [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. [...] Příběh Incidentu 228, nejstrašnějšího tajemství bílého teroru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Taiwan in Time: Life after the Wild Lily - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Taipei City Government. Taipei City Government [online]. 2018-03-13 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GOVERNMENT, Taipei City. Taipei City Government. Taipei City Government [online]. 2018-03-13 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taipei Rapid Transit Corporation. Taipei Rapid Transit Corporation [online]. 2013-12-05 [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (English)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-pej na Wikimedia Commons
- Galerie Tchaj-pej na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Tchaj-pej ve Wikislovníku