Kjótská univerzita

Kjótská univerzita
京都大学
Rok založení 1897
Typ školy Veřejná
Počty akademiků
Doktorandů 9 600
Ostatních studentů 13 800
Studentů celkem 22 455 (2022)
Akademických pracovníků 3 500
Další informace
Počet fakult 10
Rozpočet 250 miliard jenů
Sídlo Kjóto
Adresa Kjóto, Japonsko
Zeměpisné souřadnice 35°1′34,36″ s. š., 135°46′51,03″ v. d.
http://www.kyoto-u.ac.jp/en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kjótská univerzita (japonsky 京都大学) je univerzita sídlící v japonském městě Kjóto. Je řízena ministerstvem vzdělávání, patří mezi sedm nejvýznamnějších japonských vysokých škol a účastní se projektu Top Global University, zaměřeného na výuku v angličtině.

Historie

Je po Tokijské univerzitě nejstarší v Japonsku. Byla založena roku 1869 v Ósace jako Chemická škola, roku 1886 se přestěhovala do současného sídla v kjótské čtvrti Jošida a roku 1897 se stala součástí systému císařských univerzit. Roku 1899 přibyla právnická a lékařská fakulta a v roce 1906 fakulta literatury.

Organizační struktura

Univerzitu navštěvuje 13 800 studentů řádného a 9 600 doktorandského studia (rok 2015), vyučuje na ní 3 500 pedagogů. Má deset fakult, osmnáct doktorských programů a čtrnáct výzkumných ústavů.[1]

  • Fakulta humanitních studií
  • Fakulta literatury
  • Pedagogická fakulta
  • Právnická fakulta
  • Ekonomická fakulta
  • Přírodovědná fakulta
  • Lékařská fakulta
  • Farmaceutická fakulta
  • Zemědělská fakulta
  • Technická fakulta

Kjótská univerzita je členem Asociace východoasijských výzkumných univerzit (AEARU) a Asociace univerzit Tichomořského oblouku (APRU). Má 48 sportovních týmů, její baseballisté hrají v lize Kansai Big Six.

Vědecké úspěchy

Škola patří k nejnáročnějším a nejvýše hodnoceným v Japonsku, ve světovém žebříčku QS World University Rankings byla v roce 2016 klasifikována na 37. místě.[2] Vznikl zde filosofický směr zvaný Kjótská škola, který založil Kitaró Nišida. Zdejší výzkumníci objevili bakterii Ideonella, schopnou rozkládat plastické hmoty.[3] Na univerzitě působil český japanolog Karel Fiala.

Nositelé Nobelovy ceny

Nositelé Fieldsovy medaile

Vedení školy

Rektorem je od roku 2014 Džuiči Jamagiwa (山極 壽一, *1952), v pořadí 26. Předchozí rektoři:

  • 25. Hiroši Macumoto (松本 紘, *1942)
  • 24. Kazuo Oike (尾池 和夫, *1940)
  • 23. Makoto Nagao (長尾 真, *1936)
  • 22. Hiroo Imura (井村 裕夫, *1931)
  • 21. Jasunori Nišidžima (西島 安則, *1926)
  • 20. Tošio Sawada (沢田 敏男, *1919)
  • 19. Mičio Okamoto (岡本 道雄, 1913 - 2012)
  • 18. Tošio Maeda (前田 敏男, 1908 - 1991)
  • 17. Ozuma Okuda (奥田 東, 1905 - 1999)
  • 16. Kó Hirasawa (平澤 興, 1900 - 1989)
  • 15. Jukitoki Takigawa (瀧川 幸辰, 1891 - 1962)
  • 14. Šundžiró Hattori (服部 峻治郎, 1890 - 1983)
  • 13. Risaburó Torigai (鳥養 利三郎, 1887 - 1976)
  • 12. Tóru Haneda (羽田 亨, 1882 - 1955)
  • 11. Kósaku Hamada (濱田 耕作, 1881 - 1938)
  • 10. Motooki Macui (松井 元興, 1973 - 1947)
  • 9. Šigenao Koniši (小西 重直, 1875 - 1948)
  • 8. Šinzó Šindžó (新城 新蔵, 1873 - 1938)
  • 7. Torasaburó Araki (荒木 寅三郎, 1866 - 1942)
  • 6. Kendžiró Jamakawa (山川 健次郎, 1854 - 1931)
  • 5. Masataró Sawajanagi (澤柳 政太郎, 1865 - 1927)
  • 4. Micuru Kuhara (久原 躬弦, 1856 - 1919)
  • 3. Dairoku Kikuči (菊池 大麓, 1855 - 1917)
  • 2. Rjóhei Okada (岡田 良平, 1864 - 1934)
  • 1. Hiroši Kinošita (木下 廣次, 1851 - 1910)[4]

Reference

  1. ↑ Global 30. www.uni.international.mext.go.jp [online]. [cit. 2017-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. 
  2. ↑ QS World University Rankings
  3. ↑ Enzym z bakterie Ideonella umí rozložit PET láhev za pár dní. Ekolist
  4. ↑ Seznam rektorů školy, www.kyoto-u.ac.jp Archivováno 20. 3. 2017 na Wayback Machine. (japonsky)

Externí odkazy

Zdroj