Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Vlajka Letectva ČLOA
Vlajka Letectva ČLOA
Země ČínaČína Čína
Vznik 11. listopadu 1949
Typ letectvo a protivzdušná obrana
Velikost 2 500+ letadel
395 000 vojáků
Posádka Peking
Velitelé gen. Čchang Ting-čchiou (velitel)
gen. Kuo Pchu-siao (politický komisař)
Nadřazené jednotky Čínská lidová osvobozenecká armáda
Insignie
Znak Výsostný znak LČLOA Výsostný znak LČLOA – odbarvený
  Výsostný znak LČLOA
Emblém LČLOA

Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün kchung-ťün, pchin-jinem zhōngguó rénmín jiěfàngjūn kōngjūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军空军), zkratkou LČLOA, je letecká složka Čínské lidově osvobozenecké armády. Oficiálně bylo zřízeno 11. listopadu 1949,[1] a v současnosti je organizováno do pěti složek: letectva, pozemní protivzdušné obrany (PVO), elektronických protiopatření (ECM), radarových jednotek a výsadkového sboru.[2] V roce 2022 v jeho řadách sloužilo přibližně 395 000 osob a k dispozici mělo přes 2500 letadel.[3]

Velení

Velitelé

  1. generálplukovník Liou Ja-lou (刘亚楼 ) (říjen 1949 – květen 1965)
  2. generálporučík Wu Fa-sien (吴法宪) (květen 1965 – září 1971)
  3. generálmajor Ma Ning (马宁) (květen 1971 – únor 1977)
  4. generálmajor Čang Tching-fa (张廷发) (duben 1977 – červenec 1985)
  5. generálplukovník Wang Chaj (王海) (červenec 1985 – listopad 1992)
  6. generálplukovník Cchao Šuang-ming (曹双明) (listopad 1992 – říjen 1994)
  7. generálplukovník Jü Čen-wu (于振武) (říjen 1994 – listopad 1996)
  8. generálplukovník Liou Šun-jao (刘顺尧 ) (listopad 1996 – květen 2002)
  9. generálplukovník Čchiao Čching-čchen (乔清晨) (květen 2002 – září 2009)
  10. generálplukovník. Sü Čchi-liang (许其亮) (září 2007 – říjen 2012)
  11. generálplukovník Ma Siao-tchien (许其亮) (říjen 2012 – srpen 2017)
  12. generálplukovník Ting Laj-chang (丁来杭 ) (srpen 2017 – srpen 2021)
  13. generálplukovník Čchang Ting-čchiou (常丁求 ) (srpen 2021 – ve funkci)

Političtí komisaři

  1. generálplukovník Siao Chua (萧华) (říjen 1949 – duben 1950)
  2. generálporučík Wu Fa-sien (吴法宪) (únor 1957 – květen 1965)
  3. Jü Li-ťin (余立金) (květen 1965 – březen 1968)
  4. Wang Chuej-čchiou (王辉球) (září 1968 – květen 1973)
  5. Fu Čchuan-cuo (傅传作) (květem 1973 – říjen 1975)
  6. Čang Ting-fa (张廷发) (říjen 1975 – duben 1977)
  7. Kao Chou-liang (高厚良) (duben 1977 – červenec 1985)
  8. generálporučík Ču Kuang (朱光) (červenec 1985 – listopad 1992)
  9. generálplukovník Ting Wen-čchang (丁文昌) (listopad 1992 – leden 1999)
  10. generálplukovník Čchiao Čching-čchen (乔清晨) (leden 1999 – květen 2002)
  11. generálplukovník Teng Čchang-jou (邓昌友) (květen 2005 – říjen 2012)
  12. generálplukovník Tchien Siou-s’ (田修思) (říjen 2012 – červenec 2015)
  13. generálplukovník Jü Čung-fu (于忠福) (červenec 2015 – leden 2022)
  14. generálplukovník Kuo Pchu-siao (郭普校) (leden 2022 – ve funkci)

Výzbroj

Letadlový park

Čcheng-tu J-20
Šen-jang J-16
Čcheng-tu J-10
Si-an H-6
KJ-2000
Si-an Y-20
Letadlo Země původu Určení Verze Ve službě Poznámky
Stíhací letouny
Čcheng-tu J-7 ČínaČína Čína stíhač J-7
J-7E
J-7G 		100[3]
120[3]
120[3] 		varianta MiGu-21
Čcheng-tu J-10 ČínaČína Čína víceúčelový stíhač J-10A
J-10B
J-10C
J-10S 		220[3]
55[3]
180+[3]
70[3]
Čcheng-tu J-20 ČínaČína Čína víceúčelový stíhač J-20A ~50[3] technologie stealth
Šen-jang J-8 ČínaČína Čína záchytný stíhač J-8F/H 50[3]
Šen-jang J-11 ČínaČína Čína víceúčelový stíhač J-11
J-11B/BS 		95[3]
130[3] 		varianta Su-27
Šen-jang J-16 ČínaČína Čína víceúčelový (úderný) stíhač 170+[3]
Suchoj Su-27 Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko 		stíhač k vybojovaní vzdušné nadvlády Su-27UBK 32[3]
Suchoj Su-30 RuskoRusko Rusko víceúčelový stíhač Su-30MKK 73[3]
Suchoj Su-35 RuskoRusko Rusko víceúčelový stíhač Su-35S 24[3]
Bitevní letouny
Si-an JH-7 ČínaČína Čína stíhací bombardér JH-7A 140[3]
Bombardéry
Si-an H-6 ČínaČína Čína strategický bombardér 176+[3] varianta Tupolevu Tu-16
Letouny určené pro elektronický boj (EW&ELINT)
Šen-jang J-16 ČínaČína Čína elektronický boj J-16D 2+[3]
Šen-si Y-8 ČínaČína Čína elektronický boj Y-8CB
Y-8DZ
Y-8G
Y-8XZ 		4[3]
2[3]
6[3]
2[3]
Tupolev Tu-154 Sovětský svaz SSSR elektronické zpravodajství (ELINT) Tu-154M/D 4[3]
Letouny určené pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR)
Šen-jang J(Z)-8 ČínaČína Čína průzkumný letoun JZ-8
JZ-8F
Létající systémy včasné výstrahy a řízení (AEW&C)
Šen-si KJ-200 ČínaČína Čína AWACS 4[3]
Šen-si KJ-500 ČínaČína Čína AWACS 11[3]
KJ-2000 ČínaČína Čína AWACS 4[3]
Tankery
Si-an H-6 ČínaČína Čína tankování paliva za letu H6-U 10[3]
Iljušin Il-78 Sovětský svaz SSSR tankování paliva za letu 3[3]
Si-an Y-20 ČínaČína Čína strat. transport., tankování za letu Y-20U 3[3]
Transportní letouny
Iljušin Il-76 RuskoRusko Rusko strategické transportní letadlo IL-76MD/TD 20[3]
Si-an Y-20 ČínaČína Čína strategické transportní letadlo 31+[3]
Šen-si Y-8 ČínaČína Čína taktické transportní letadlo Y-8C 30[3]
Šen-si Y-9 ČínaČína Čína taktické transportní letadlo 25+[3]
Š’-ťia-čuang Y-5 ČínaČína Čína lehké transportní letadlo 70[3]
Si-an Y-7 ČínaČína Čína lehké transportní letadlo Y-7
Y-7H 		41[3]
Dopravní letouny
Airbus A319 FrancieFrancie Francie dopravní letadlo 3[3]
Boeing 737 USAUSA USA dopravní letadlo (VIP) 9[3]
Bombardier CRJ200 KanadaKanada Kanada dopravní letadlo 5[3]
Bombardier CRJ700 KanadaKanada Kanada dopravní letadlo 5[3]
Tupolev Tu-154 Sovětský svaz SSSR dopravní letadlo Tu-154M 8[3]
Cvičná letadla
Nan-čchang CJ-6 ČínaČína Čína cvičné letadlo CJ-6
CJ-6A
CJ-6B 		400[3]
Si-an Y-7 ČínaČína Čína cvičné letadlo HYJ-7 12+[3]
Čcheng-tu J-7 ČínaČína Čína cvičné stíhací letadlo JJ-7
JJ-7A 		50[3]
150[3]
Čcheng-tu JL-8 ČínaČína Čína cvičné letadlo 350[3]
Kuej-čou JL-9 ČínaČína Čína cvičné letadlo 30[3]
Chung-tu JL-10 ČínaČína Čína cvičné letadlo 40[3]
Vrtulníky
Charbin Z-9 ČínaČína Čína užitkový vrtulník 20[3] varianta vtulníku Eurocopter AS 365
Mil Mi-17 Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko 		užitkový vrtulník Mi-17V-5 2[3] varianta vrtulníku Aérospatiale SA 321
Čchang-che Z-8 ČínaČína Čína dopravní vrtulník 18+[3]
AS332 Super Puma FrancieFrancie Francie dopravní vrtulník (VIP) 6+[3]
EC225 Super Puma FrancieFrancie Francie
NěmeckoNěmecko Německo 		dopravní vrtulník (VIP) 3[3]
Mil Mi-17 Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko 		dopravní vrtulník Mi-17-1 4[3]
Bezpilotní letadla
GJ-1
GJ-2
Chung-tu GJ-11 		ČínaČína Čína bojový ISR (CISR) dron 12+[3]
WZ-7 ČínaČína Čína ISR dron 12+[3]
WZ-8 ČínaČína Čína nadzvukový ISR dron 2+[3]

Protivzdušná obrana

HQ-9
Název systému Země původu Typ Verze Ve službě
Protiletadlové raketové komplety (PLRK) – tzv. střely země-vzduch (SAM)
HQ-9 ČínaČína Čína PLRK dlouhého dosahu HQ-9
HQ-9B 		180[3]
HQ-22 ČínaČína Čína PLRK dlouhého dosahu 100+[3]
S-300 Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko 		PLRK dlouhého dosahu S-300PMU
S-300PMU1
S-300PMU-2 		32[3]
64[3]
120[3]
S-400 RuskoRusko Rusko PLRK dlouhého dosahu 32[3]
HQ-12 ČínaČína Čína PLRK středního dosahu 150[3]
HQ-6 ČínaČína Čína PLRK krátkého dosahu HQ-6A
HQ-6D 		50+[3]
24[3]
Protiletadlové kanóny
PG-90 ČínaČína Čína 35mm tažený protiletadlový kanón ?[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nov 1949 - China Military. eng.chinamil.com.cn [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-24. 
  2. ↑ ALLEN, Kenneth W.; MULVANEY, Brendan S.; CHAR, James. Ongoing organizational reforms of the People’s Liberation Army Air Force. Journal of Strategic Studies. 2021-02-23, roč. 44, čís. 2, s. 184–217. ISSN 0140-2390. DOI 10.1080/01402390.2020.1730818. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo The International Institute for Strategic Studies. The Military Balance: 2022. Abingdon, Oxfordshire: Routledge, 2022. 528 s. ISBN 978-1-000-61972-0, ISBN 1-000-61972-9. OCLC 1296940601 S. 261. 

Externí odkazy

Zdroj