Ladislav Světlík

pplk. Ladislav Světlík
Narození	23. března 1917 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. července 2008 (ve věku 91 let) Warkworth Nový Zéland Nový Zéland
Národnost	česká
Povolání	vojenský pilot
Choť	ano
Rodiče	Eduard Světlík, Barbora Šrámková
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Světlík (23. března 1917 Plzeň – 27. července 2008 Warkworth) byl pilot 312. československé stíhací perutě RAF a československé letecké eso.

Ladislav Světlík se narodil 23. března 1917 v Plzni v rodině Eduarda Světlíka a Barbory rozené Šrámkové. Vyučil se soustružníkem ve Škodových závodech. Ve volném čase navštěvoval letiště Plzeň-Bory Západočeského aeroklubu. Využil akce 1000 nových pilotů republice a naučil se zde létat. Mezi lety 1936 a 1937 absolvoval vojenský výcvik ve Škole pro odborný dorost letectva v Prostějově a následně sloužil jako stíhací pilot u Leteckého pluku 3 na slovenských letištích.^[1]

Po německé okupaci odešel Ladislav Světlík z Protektorátu Čechy a Morava a přes Polsko se dostal do Francie, kde byl nucen vstoupit do Cizinecké legie. Po přeřazení k letectvu byl v Chartres přeškolen na letoun Curtiss Hawk Model 75 a k bojové jednotce byl přidělen 2. prosince 1939. Po německém vpádu do země bojoval Ladislav Světlík proti Luftwaffe, přičemž si zapsal čtyři jisté a tři pravděpodobné sestřely.^[2]

Po pádu Francie přeletěl Ladislav Světlík společně s dalšími do severní Afriky a přes Alžír, Casablancu a Gibraltar se přesunul do Velké Británie. Zde byl přidělen ke 312. československé stíhací peruti, u které odsloužil svůj první turnus, který skončil v srpnu 1942. Následně působil do ledna 1943 jako zalétávací pilot, poté se opět vrátil k 312. peruti a nastoupil turnus druhý. Dne 15. května 1944 přežil nehodu, kdy mu před přistávající stroj omylem zaroloval letoun jeho spolubojovníka Antona Prvoniče, který takové štěstí neměl.^[3] Přes množství bojových akcí, které absolvoval, si Ladislav Světlík připsal už jen jeden sestřel a to před invazí do Normandie v roce 1944 (Focke-Wulf Fw 190, Lt Georg Kiefner). To jej zařadilo mezi letecká esa. Po ukončení druhého turnusu v červenci 1944 sloužil jako přelétávací pilot letounů Vickers Wellington a v samotném závěru války u 147. peruti jako pilot dopravní. Do Československa se vrátil v srpnu 1945 v hodnosti nadporučíka.

Po návratu do Československa sloužil Ladislav Světlík do roku 1946 u vojenské dopravní skupiny, poté ukončil armádní službu a nastoupil k Československým aeroliniím. Po únoru 1948 seznal, že se situace v republice pro západní letce mění k horšímu a tak se dne 25. března 1950 stal jedním z pilotů, kteří provedli koordinovaný úlet tří dopravních letadel ze země. On sám řídil letoun startující z Ostravy, na palubě mj. vezl manželku a syna Oldřicha Doležala, který v ten čas pilotoval stroj startující z Bratislavy. Vrátil se do Velké Británie a opět vstoupil do Royal Air Force, kde mj. létal i na proudových strojích. Od roku 1954 sloužil na Maltě jako armádní dopravní pilot, od roku 1958 jako letecký dispečer v Nordholtu, mezi lety 1960 a 1962 na dálném východě mj. při leteckém zásobování britských jednotek v Malajsii. Závěr kariéry odsloužil jako dispečer na letišti v Colerne a velitel základny RAF v Teddletthorpu. Armádní službu ukončil v červenci 1966. Do roku 1973 žil na Maltě, poté na Novém Zélandu odkud pocházela jeho manželka. Zde ve Warkworthu dne 27. července 2008 zemřel. V roce 1991 byl povýšen do hodnosti plukovníka.

• 1940 a 1941 4x Československý válečný kříž 1939
• Croix de guerre
• 1941, 1942, 1943 4x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
• 1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí
• 1945 Hvězda 1939–1945
• 1946 Československá medaile za zásluhy I. st.
• Evropská hvězda leteckých posádek
• Britská medaile Za obranu
• Malajská hvězda

• V roce 2017 byla Ladislavu Světlíkovi v plzeňské Plzenecké ulici 38 odhalena pamětní deska^[4][5]

Událost společného úletu letadel, ve kterém hrál Ladislav Světlík zásadní úlohu, tendenčně literárně zpracoval v roce 1950 J. Suchý v díle Únos do Erdingu a následně v roce 1952 i Ján Kadár a Elmar Klos v propagandistickém filmu Únos.^[6]

• Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 277–278. 
• Petr Ježek - Stíhací pilot z Plzně bojoval v Anglii, komunistům uletěl do Bavorska (článek na Idnes.cz, 2017)
• Rajlich, J.: Esa na obloze. Naše vojsko, Praha 1995, ISBN 80-206-0139-2

• Ladislav Světlík na stránkách Classic Trainers

Zdroj