Ladislav Světlík
| Ladislav Světlík | |
|---|---|
| Narození |
23. března 1917 Plzeň  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
27. července 2008 (ve věku 91 let) Warkworth  Nový Zéland
|
| Národnost | česká |
| Povolání | vojenský pilot |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ladislav Světlík (23. března 1917 Plzeň – 27. července 2008 Warkworth) byl pilot 312. československé stíhací perutě RAF a československé letecké eso.
Život
Před druhou světovou válkou
Ladislav Světlík se narodil 23. března 1917 v Plzni. Vyučil se soustružníkem ve Škodových závodech. Ve volném čase navštěvoval letiště Plzeň-Bory Západočeského aeroklubu. Využil akce 1000 nových pilotů republice a naučil se zde létat. Mezi lety 1936 a 1937 absolvoval vojenský výcvik ve Škole pro odborný dorost letectva v Prostějově a následně sloužil jako stíhací pilot na slovenských letištích.
Druhá světová válka
Francie
Po německé okupaci odešel Ladislav Světlík z Protektorátu Čechy a Morava a přes Polsko se dostal do Francie. V Chartres byl přeškolen na letoun Curtiss Hawk Model 75 a k bojové jednotce byl přidělen ještě před německým vpádem do země. Poté, co k němu došlo, bojoval Ladislav Světlík proti německé Luftwaffe, přičemž si zapsal čtyři jisté a tři pravděpodobné sestřely.[1]
Spojené království
Po pádu Francie se Ladislav Světlík přes Gibraltar přesunul do Velké Británie. Zde byl přidělen ke 312. československé stíhací peruti, u které odsloužil svůj první turnus, který skončil v srpnu 1942. Následně působil do ledna 1943 jako zalétavací pilot, poté se opět vrátil k 312. peruti a nastoupil turnus druhý. Přes množství bojových akcí, které absolvoval, si připsal už jen jeden sestřel a to před invazí do Normandie v roce 1944. To jej zařadilo mezi letecká esa. Po ukončení druhého turnusu v červenci 1944 sloužil jako přelétávací pilot letounů Vickers Wellington a v samotném závěru války u 147. peruti jako pilot dopravní. Do Československa se vrátil v srpnu 1945.
Po druhé světové válce
Po návratu do Československa sloužil Ladislav Světlík do roku 1946 u vojenské dopravní skupiny, poté ukončil armádní službu a nastoupil k Československým aeroliniím. Po únoru 1948 seznal, že se situace v republice pro západní letce mění k horšímu a tak se dne 25. března 1950 stal jedním z pilotů, kteří provedli koordinovaný úlet tří dopravních letadel ze země. On sám řídil letoun startující z Ostravy, na palubě mj. vezl manželku a syna Oldřicha Doležala, který v ten čas pilotoval stroj startující z Bratislavy. Vrátil se do Velké Británie a opět vstoupil do Royal Air Force, kde mj. létal i na proudových strojích. Od roku 1954 sloužil na Maltě, mezi lety 1960 a 1962 na dálném východě mj. při leteckém zásobování britských jednotek v Malajsii. Závěr kariéry odsloužil jako dispečer na letišti v Colerne a velitel základny RAF v Teddletthorpu. Armádní službu ukončil v červenci 1966. Do roku 1973 žil na Maltě, poté na Novém Zélandu. Zde ve Warkworthu dne 27. července 2008 zemřel.
Ocenění
Vyznamenání
- 4x Československý válečný kříž 1939
- 4x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá medaile za zásluhy I. st.
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Croix de guerre
- Hvězda 1939–1945
- Evropská hvězda leteckých posádek
- Britská medaile Za obranu
- Malajská hvězda
Posmrtná ocenění
Ladislav Světlík v kultuře
Událost společného úletu letadel, ve kterém hrál Ladislav Světlík zásadní úlohu, tendenčně literárně zpracoval v roce 1950 J. Suchý v díle Únos do Erdingu a následně v roce 1952 i Ján Kadár a Elmar Klos v propagandistickém filmu Únos.[4]
Odkazy
Literatura
- Petr Ježek - Stíhací pilot z Plzně bojoval v Anglii, komunistům uletěl do Bavorska (článek na Idnes.cz, 2017)
- Rajlich, J.: Esa na obloze. Naše vojsko, Praha 1995, ISBN 80-206-0139-2
Reference
Externí odkazy
