Kracovice

Kracovice
Kaple Panny Marie na kracovické návsi
Kaple Panny Marie na kracovické návsi
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Stařeč
Okres Třebíč
Kraj Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°11′39″ s. š., 15°50′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 81 (2021)[1]
Katastrální území Kracovice (2,3 km²)
Nadmořská výška 470 m n. m.
PSČ 675 22
Počet domů 24 (2011)[2]
Kracovice na mapě
Kracovice
Kracovice
Další údaje
Kód části obce 155250
Kód k. ú. 755257
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kracovice (2. pád do Kracovic, 6. pád v Kracovicích, německy Kratzowitz[3]) jsou vesnice, místní část městyse Starče. Leží v těsné blízkosti na východ od své mateřské obce, s níž jsou spojeny silnicí č. III/4103. Nadmořská výška se pohybuje mezi 465–490 m n. m. Ve vesnici žije 81[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Katastrální území Kracovic sousedí na západě a jihu se Starčí a na severu a východě s třebíčskou Borovinou, Domky a Slavicemi. Sama vesnice leží v jihozápadní polovině katastrálního území v údolí jednoho z přítoků Stařečského potoka při dvou rybnících: Žabce a Vesníku a obklopena kopci, z nichž nejvýše vystupuje kóta Na kopci (521 m n. m.). Potůček, který rybníčky napájí, sbírá vody v severní části lesa Pekelného kopce z nadmořské výšky kolem 500 m n. m. Mimo dva uvedené rybníky jsou u Kracovic i rybníky Kacíř a Fučík. V trati Na čtvrtích na východ od Kracovic při cestě k Třebíči býval lom, jehož kámen měli Třebíčané brát pro stavbu farního kostela.[4]

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Kráčovici odvozené od osobního jména Kráča nebo Krák (zvukomalebného původu) a znamenající "Kráčovi/Krákovi lidé". Zkrácení první samohlásky a změna č > c se udály vlivem německé varianty jména (od 18. století Kratzowitz).[5]

Historie

Z doby pravěku byla v Kracovicích nalezena část velkého kamenného mlatu, rozlomeného v provrtu.[6]

Kracovice byly původně majetkem třebíčského benediktinského kláštera. Připomínají se k roku 1104. Od poloviny 15. století až do poloviny 16. století byly Kracovice ve světských rukách. Roku 1556 je Vratislav z Pernštejna postoupil městu Třebíči a od té doby byly Kracovice její poddanskou vesnicí.[4] Za zrušení robot z poddaných vsí Kracovic, Ptáčova a Petrůvek obdrželo město Třebíč 30 000 zlatých konvenční mince ve vyvazovacích obligacích.[7]

Vývoj počtu obyvatel Kracovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 103 93 93 96 86 85 88 76 97 70 72 70 71

V letech 1869–1930 byly Kracovice vedeny jako obec, od roku 1950 již jako část Starče.[9]

Osobnosti

  • Jan Jílek (1864–1944), politik
  • František Linhart (1882–1959), teolog, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké a filozof
  • Matěj Urban (1885–1942), pedagog a starosta Kyjova

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 63. 
  4. ↑ a b DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 273. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 440.
  6. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 199. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  7. ↑ Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 97. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (623 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 247. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj