František Linhart

PhDr. František Linhart
Narození 7. října 1882
Kracovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. dubna 1959 (ve věku 76 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost moravská
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání pedagog, spisovatel
Nábož. vyznání Českobratrská církev evangelická
Funkce děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1932–1933)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1948–1949)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Linhart (7. října 1882 Kracovice – 18. dubna 1959 Praha) byl moravský pedagog, spisovatel, teolog, filozof, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké.

Život

Narodil se jako první dítě v rodině rolníka Josefa Linharta (1858/1859) a Marie Papulové (1858/1859).[1] 1. srpna 1912 se v Praze oženil s Ludmilou Sedláčkovou (1888).[2]

V roce 1901 absolvoval gymnázium v Třebíči. Pak studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako učitel na středních školách: 1906–1907 v Brně, 1907–1921 na reálce v Novém Městě na Moravě.

Narodil se jako katolík. Pod vlivem Tomáše Garrigue Masaryka přestoupil k Českobratrské církvi evangelické. V roce 1920 získal titul doktora filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (rigoróza z filozofie a slovanské filologie), v roce 1921 habilitoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké. V roce 1927 byl jmenován mimořádným a v roce 1931 řádným profesorem dějin a filozofie náboženství. V letech 1932–1933 a 1948–1949 byl děkanem fakulty, v roce 1953 byl penzionován.

Byl zastáncem liberálního křídla protestantismu s velkým důrazem na sociální aspekty. Byl velmi ovlivněn dílem švýcarského náboženského socialisty Leonharda Ragaze. Překládal jeho díla a podle jeho vzoru vydával v letech 1936–1939 časopis Nová cesta a založil Sdružení náboženských socialistů.

Po druhé světové válce se pokoušel o sblížení křesťanství a marxismu, což vyjádřil ve své přednášce Dialektický materialismus a křesťanství při nástupu do druhého děkanského období. Tato cesta byla ale oboustranně nepřijatelná.

Dílo

Spisy

  • Česká reformace, Nové Město: František Srba, 1912
  • Úkoly a methoda dnešní filosofie náboženství – dizertace, rukopis. Praha: Univerzita Karlova, 1920
  • Náboženství a kultura, Praha: Kalich, 1925
  • Úvod do filosofie náboženství, Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1930
  • Masaryk a náboženství, Praha: Kostnické Jiskry, 1930
  • Leonhard Ragaz, prorok naší doby, Praha: Svaz národního osvobození, 1935
  • Ježíšův význam v dějinách, Praha: Václav Petr, 1940
  • Masaryk a budoucnost náboženství, Praha: Tiskové a nakladatelské družstvo Blahoslav, 1946
  • Dialektický materialismus a křesťanství: přednáška, Praha: Akademický klub Tábor, 1947
  • Náboženství a světový názor, Praha: Orbis, 1949

Překlady

  • Neznámý čínský autor: Bílé vlaštovky – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 53. Praha: J. R. Vilímek, 1913
  • Neznámý čínský autor: Pivoňky – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 66. Praha: J. R. Vilímek, 1914
  • Leonhard Ragaz: Od Krista k Marxovi, od Marxe ke Kristu, spolu s Jaroslavem Šimsou, Praha: Jan Laichter, 1935
  • John Macmurray: Tvůrčí společnost: studie o poměru křesťanství a komunismu, Praha: Nová cesta, 1936
  • Leonhard Ragaz a Otto Bauer: Nové nebe a nová země!: výzva k náboženské a sociální obnově, Praha: Nová cesta, 1938

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy IV. (1917–1921). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Žilka 		1932–1933
František Linhart 		Nástupce:
František Bednář
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Josef Lukl Hromádka 		1948–1949
František Linhart 		Nástupce:
František Kovář

Zdroj