Stařečský potok

Stařečský potok
Stařečský potok ve Starči
Stařečský potok ve Starči
Základní informace
Délka toku 19,334 km
Plocha povodí 50,5 km²
Průměrný průtok 0,27 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 4-16-01-088
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (kraj VysočinaStařeč, Třebíč)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Jihlava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stařečský potok je potok, pravostranný přítok řeky Jihlavyokrese Třebíč a vodohospodářsky významný tok. Měří 18,8 km a plocha jeho povodí činí 50,5 km².[1]

Průběh toku

Potok pramení jižně od Zašovic nedaleko hájovny Na Kříži a heraltickým lesem teče na jih až k hájence Troják. Tam přijímá z pravé strany vody krátkého přítoku Bukovce, sbírajícího vody pod stejnojmenným kopcem (678 m n. m.). V této oblasti jsou zdroje Jubilejního skupinového vodovodu pro město Třebíč, vybudovaného ve druhé polovině 30. let 20. století podle projektu Ing. Oldřicha Nikla.[2]

Dál potok směřuje na východ na jih od Heraltic, Pokojovicemi, za nimiž přijímá vody Chlístovského potoka, a Hvězdoňovicemi. Na východ od nich protéká Stařečský potok rybníkem Steklým a Pastvištním. V tom posiluje vody Stařečského potoka potok Markvartický. Potok dál protéká samým středem městyse Starče, kde přijímá pravostrannou trojici dalších kratších přítoků, a k východu míří na Borovinu. Tam jeho vody zdržuje Borovinský rybník.

Potok protéká areálem někdejší borovinské továrny a vtéká do třebíčského městského parku Libušina údolí. V Libušině údolí vytváří poslední větší vodní plochu – Máchovo jezírko a podtéká pod viaduktem borovinského železničního mostu. Poslední úsek toku Stařečského potoka je již zaklenutý, vede pod zemí a sleduje hranice městských částí Horky a Stařečky ulicí Na Potoce. Pod autobusovým nádražím a prasečím pláckem na hranicích Stařečky a Vnitřního Města podtéká potok křižovatku u Jihlavské brány a vlévá se do řeky Jihlavy.

Vodní režim

Průměrný průtokústí do Jihlavy činí 0,27 m³/s.[1]

Využití

Část zdrojových vod je od konce 30. let 20. století svedena do heraltického vodovodu,[3] sloužícího k zásobování pitnou vodou; tato voda je k prodeji i jako heraltická kojenecká voda a vyrábí se z ní nápoje ZON.[2] V roce 2018 se ve Stařečském potoce objevili bobři.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav; PÍŠE, Jan; VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon ČSR). Heslo Stařečský potok, s. 253. 
  2. a b ZEJDA, Radovan; VOSÁTKA, Pavel; HEDBÁVNÝ, Jaroslav, et al. Třebíčsko, krajina mnoha tváří. Příprava vydání Zejda, Radovan. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2007. 159 s. S. 137–138. 
  3. ČERNÝ, Kamil. Mostišťská voda teče už 50 let. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-15 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  4. MAHEL, Luděk. Bobři se zabydleli na Stařečském potoce. Staví tam nové hráze. Třebíčský deník. 2018-03-13. Dostupné online [cit. 2018-04-12]. 

Externí odkazy

Zdroj