Pokojovice

Pokojovice
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce PokojoviceVlajka obce Pokojovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Třebíč
Obec s rozšířenou působností Třebíč
(správní obvod)
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°13′11″ s. š., 15°44′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 116 (2023)[1]
Rozloha 1,78 km²[2]
Katastrální území Pokojovice
Nadmořská výška 511 m n. m.
PSČ 675 21
Počet domů 47 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Pokojovice 37
675 21 Okříšky
obec.pokojovice@quick.cz
Starosta Aleš Bárta
Oficiální web: www.pokojovice.cz
Pokojovice
Pokojovice
Další údaje
Kód obce 550370
Kód části obce 38385
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Pokojovice se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 116[1] obyvatel. Obcí protéká Stařečský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Chlístov, Heraltice, Hvězdoňovice, Okříšky, Předín a Markvartice. Katastrální území obce též zahrnuje jihozápadní část osady Loudilka a malou část osady Podheraltice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1090, Pokojovice byly mezi prvními majetky kláštera v Louce u Znojma, ale v roce 1327 byly zaměněny s pány z Heraltic za Načeratice.[4]

Jan z Heraltic v roce 1386 prodal Filipovi z Lechovic Pokojovice, Heraltice, Zašovice a Rokytnici, ale to napadl opat kláštera v Louce. Ve smlouvě o záměně za Načeratice byl dodatek o tom, že pokud rod pánů z Heraltic vymře, tak se zaměněné vesnice vrátí do majetku kláštera. Nakonec o sporu rozhodoval až papežský stolec, který výsledky zjištění adresoval arcibiskupovi pražskému. Nakonec se po dlouhém sporu v roce 1392 vrátily Rokytnice a Pokojovice do majetku kláštera v Louce, kdy opat kláštera byl nucen vyplatit tehdejší majitele – pány z Heraltic.[5]

Až v roce 1539 byly prodány opatem kláštera Pokojovice a Rokytnice Václavovi Chroustenskému z Malovar, ale prodej byl jako neoprávněný zrušen a tak se opět vrátily vesnice do majetku kláštera. V roce 1663 byly obě vesnice prodány Danielovi Pachtovi z Rájova, který obě vesnice prodal dál. Pokojovice prodal Jindřichovi Slavíkovcovi ze Slavíkova a ten je záhy prodal Adamovi Ladislavovi z Volešničky. V roce 1682 odkoupila Pokojovice Anna Alžběta Věžníková a tím vesnici připojila k okříšskému panství.[4]

V roce 1706 byly Okříšky prodány Norbertovi Lvovi Hochovi a v roce 1741 pak jeho syn prodal Okříšky a Pokojovice Karlovi Heřmanskému z Heldenherzu. V roce 1751 pak zakoupil Okříšky a Pokojovice hrabě Tomaš Vinciguerra Collalto a vesnice se tak staly součástí brtnického panství.[6]

Do roku 1849 patřily Pokojovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Pokojovice pod Heraltice, mezi lety 1961 a 1980 byla obec začleněna opět pod Heraltice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Pokojovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2016
Počet obyvatel 239 228 204 229 202 219 193 188 168 152 116 81 102

Politika

Do roku 2014 zastával funkci starosty Libor Pekárek, od roku 2014 vykonává funkci starosty Aleš Bárta.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Pokojovice
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (34.78 %) ČSSD (29.03 %) KSČM (27.41 %) ANO (26.08 %) ANO (34.17 %)
2. ODS (26.08 %) KSČM (20.96 %) ČSSD (25.8 %) KDU-ČSL (15.94 %) SPOLU (21.51 %)
3. KSČM (20.28 %) ODS (17.74 %) KDU-ČSL (16.12 %) KSČM (13.04 %) Piráti+STAN (13.92 %)
účast 86.42 % (70 z 81) 82.67 % (62 z 75) 81.58 % (62 z 76) 83.13 % (69 z 83) 84.04 % (79 z 94)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Pokojovice
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (32.6 %) ČSSD (38.46 %) ČSSD (28.0 %) ANO (24.07 %)
2. ODS (23.91 %) KSČM (28.84 %) ANO 2011 (26.0 %) STAN+SNK ED (20.37 %)
3. KSČM (19.56 %) KDU-ČSL (13.46 %) KDU-ČSL (16.0 %) KDU-ČSL (12.96 %)
účast 61.33 % (46 z 75) 68.83 % (53 z 77) 62.50 % (50 z 80) 58.70 % (54 z 92)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 87.84 %, tj. 65 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (45 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 85.33 %, tj. 64 ze 75 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (22 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (7 hlasů). Volební účast byla 86.75 %, tj. 72 ze 83 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (26 hlasů). Volební účast byla 86.75 %, tj. 72 ze 83 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (39 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (7 hlasů). Volební účast byla 83.33 %, tj. 80 ze 96 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů). Volební účast byla 89.58 %, tj. 86 ze 96 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti

  • Venkovská usedlost čp. 1 – památková ochrana byla v roce 2014 zrušena

Turistika

Obcí probíhají cyklotrasy 5217 a 5212.

Osobnosti

  • Josef Havlíček (1880–1960), kameník

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 334–336. 
  5. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravský - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 366–368. 
  6. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravský - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 308–313. 
  7. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. S. 213. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj