Krápěl

Jak číst taxoboxKrápěl
alternativní popis obrázku chybí
Bridelia retusa s plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď smuteňovité (Phyllanthaceae)
Rod krápěl (Bridelia)
Willd., 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bridelia micrantha v Jihoafrické republice

Krápěl (Bridelia) je rod rostlin z čeledi smuteňovité (Phyllanthaceae). Jsou to stromy a keře s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými drobnými květy v úžlabních klubkách. Plodem je většinou peckovice připomínající bobuli. Rod zahrnuje asi 50 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Řada afrických a asijských druhů je využívána v domorodé medicíně, některé jsou těženy pro tvrdé a těžké dřevo nebo mají jedlé plody.

Popis

Krápěle jsou jednodomé nebo řidčeji dvoudomé stromy a keře, někdy s trnitými větvemi. Malajský druh Bridelia whitmorei je dřevnatá liána, některé druhy jsou šplhavé keře. Listy jsou jednoduché, střídavé, víceméně celokrajné, řapíkaté, s palisty a zpeřenou žilnatinou. Květy jsou drobné, jednopohlavné, přisedlé nebo stopkaté, se žláznatým diskem, uspořádané v úžlabních klubkách. Kvetoucí větévky někdy postrádají listy a připomínají hroznovité květenství. Kalich i koruna jsou pětičetné, korunní lístky bývají šupinovité a menší než kališní. V samčích květech je 5 tyčinek s nitkami na bázi srostlými ve sloupek a zakrnělý semeník (pistillodium). Samičí květy obsahují svrchní semeník srostlý ze 2 plodolistů nebo řidčeji jednoplodolistový, nesoucí volné nebo na bázi srostlé, na vrcholu celistvé nebo dvouklané čnělky (stylodia). Plodem je peckovice, často připomínající bobuli (pseudobobule), výjimečně pukavá tobolka. Plody obsahují 1 nebo 2 semena s podélnou rýhou.[1][2]

  • Olistění Bridelia micrantha
    Olistění Bridelia micrantha
  • Otrněný kmínek Bridelia retusa
    Otrněný kmínek Bridelia retusa
  • Kvetoucí větévka Bridelia stipularis
    Kvetoucí větévka Bridelia stipularis
  • Plody Bridelia mollis
    Plody Bridelia mollis

Rozšíření

Rod krápěl zahrnuje asi 50 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Areál rozšíření sahá od subsaharské Afriky přes Indický subkontinent, jižní Čínu a Indočínu po jihovýchodní Asii a Austrálii. Centrum druhové diverzity je v tropické Asii a subsaharské Africe, kde roste přibližně srovnatelné množství druhů. Bridelia scleroneura zasahuje ze severovýchodní Afriky i na jih Arabského poloostrova (Jemen). Z Madagaskaru jsou udávány 3 druhy, z Austrálie 4. Bridelia insulana zasahuje i na souostroví Vanuatu v nejzápadnější oblasti Tichomoří.[3] V Asii rostou v primárních i sekundárních lesních porostech, a to jako stromy dosahující korunního patra i jako nižší stromy a keře v lesním podrostu.[4]

Ekologické interakce

Drobné a málo nápadné květy krápělí produkují nektar a navštěvují a opylují je převážně mouchy, zejména bzučivky.[5][6] Plody jsou zdrojem potravy pro širokou paletu nespecializovaných plodožravých ptáků a savců, kteří se podílejí na šíření semen.[7] Na listech různých druhů se živí housenky pestré palety všelijakých druhů motýlů zejména z čeledí babočkovití (Athyma nefte, Charaxes castor, Polyura narcaea aj.), modráskovití (Acytolepis puspa, Phlyaria heritsia, Udara albocaeruleus) a soumračníkovití (Abantis paradisea, Parosmodes morantii) a četných druhů můr včetně některých martináčů a lišajů.[8]

  • Modrásek Acytolepis puspa
    Modrásek Acytolepis puspa
  • Babočkovitý motýl Athyma nefte
    Babočkovitý motýl Athyma nefte

Taxonomie a etymologie

Rod Bridelia je v rámci čeledi Phyllanthaceae řazen do podčeledi Phyllanthoideae, tribu Bridelieae a podtribu Pseudolachnostylidinae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Cleistanthus (134 druhů v tropech Starého světa) a monotypické africké rody Pentabrachion a Pseudolachnostylis.[3] Rod byl pojmenován na počest švýcarského botanika jménem Samuel Elisée Bridel-Brideri (1762-1828).[9]

Význam

Plody některých druhů jsou jedlé, mezi jinými asijské Bridelia retusa a africké Bridelia cathartica. Některé druhy jsou jedovaté.[10] Četné druhy jsou využívány v domorodé medicíně k léčení pestré palety neduhů. Používají se jako projímadlo, k léčbě syfilis a traumatických zranění, k vypuzení střevních parazitů aj. V Asii jsou využívány zejména druhy Bridelia insulana, B. montana, B. retusa, B. stipularis, B. tomentosa, v Africe B. atroviridis, B. brideliifolia, B. cathartica, B. ferruginea, B. micrantha aj.[10] Některé robustnější druhy jsou těženy pro tvrdé a poměrně těžké dřevo. Jádrové dřevo bývá olivově šedohnědé a v čerstvém stavu je ostře odděleno od žlutohnědé běli. Mívá jemnou, stejnoměrnou strukturu a lze je leštit do vysokého lesku. V Malajsii je obchodováno pod názvem kenidai. Používá se pro dekorativní účely, na zemědělské nářadí, držadla nástrojů a tyčovinu. Jeho širší využití bývá omezeno malým průměrem kmenů.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ LI, Bingtao; DRESSLER, Stefan. Flora of North America: Bridelia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky) 
  3. ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ DRESSLER, Stefan. The genus Bridelia (Euphorbiaceae) in Malesia and Indochina. A regional revision. Blumea. 1996, čís. 41. 
  5. ↑ LI, Yongquan; LUO, Shixiao; ZHANG, Dianxiang. Fly pollination and duodichogamy in Bridelia stipularis and Cleistanthus sumatranus (Phyllanthaceae). Plant Species Biology. 2014, čís. 29. 
  6. ↑ LUO, Shixiao; ZHANG, Dianxiang; RENNER, Susanne S. Duodichogamy and androdioecy in the Chinese Phyllanthaceae Bridelia tomentosa. American Journal of Botany. 2007, čís. 94(2). 
  7. ↑ SNOW, David W. Tropical frugivorous birds and their food plants: A world survey. Biotropica. Mar. 1981, čís. 13(1). 
  8. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ GLEDHILL, David. The names of plants. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-521-81863-6. (anglicky) 
  10. ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  11. ↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj