Kotouč (Štramberk)
| Kotouč | |
|---|---|
 Částečně odtěžený vrchol Kotouče
| |
| Vrchol | 511 m n. m. (původně 550 m) |
| Prominence | 103 m ↓ rozc. Národní sad[1] |
| Izolace | 1,2 km → Bílá hora |
| Seznamy |
Nejprominentnější hory CZ Hory Podbeskydské pahorkatiny |
| Poloha | |
| Stát |
 Česko
|
| Pohoří | Podbeskydská pahorkatina / Štramberská vrchovina / Šostýnské vrchy |
| Souřadnice | 49°35′2″ s. š., 18°6′45″ v. d. |
  Kotouč
| |
| Povodí | Lubina → Odra |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kotouč bylo významné archeologické naleziště na Moravě u města Štramberk v okrese Nový Jičín. Zaniklo v důsledku těžby vápence. Místo bylo též významnou biologickou lokalitou, kde se vyskytoval dnes již vyhynulý poddruh motýla Jasoně červenookého (Parnassius apollo strambergensis, Skala 1911). Ten byl ovšem v roce 1994 odchycen na Slovensku a zde, na jediném místě výskytu v Česku, uměle vysazen. Hradisko bylo známé již v šedesátých letech 19. století. Do archeologické literatury ho uvedl v souvislosti s výzkumem nedaleké jeskyně Šipka až v roce 1884 Karel Jaroslav Maška. Shrnující přehled o osídlení lokality podal roku 1929 Jan Knies. První záchranné výzkumy již ničené lokality provedli teprve až v roce 1950 František Prošek a Lumír Jisl, druhý z nich pak i v následujícím roce.
Poloha
Lokalita se nacházela asi jeden kilometr jižně od středu města, v oblasti Štramberské vrchoviny, která je součástí Podbeskydské pahorkatiny. Ležela na dominantním vápencovém kopci oválného půdorysu s dvěma vrcholy, mezi nimiž se nacházelo sedlo, v nadmořské výši asi 539 metrů. Podle zaměření z roku 1943 byl severní obvod vymezen valem, jižní část již tehdy byla odtěžena vápencovým kamenolomem, podle staršího popisu však se i zde nacházelo opevnění; rozlohu hradiska proto lze pouze odhadnout, a to asi na třináct hektarů. V současné době je lokalita již kamenolomem zcela zničena.
Historie
Získané poznatky dokládají, že lokalita byla osídlena v období kultury s moravskou malovanou keramikou mladší doby kamenné, slezské fáze kultury lužických popelnicových polí, platěnické kultury doby halštatské a v pozdní době laténské. Těžiště osídlení náleželo nepochybně době popelnicových polí, do které spadá i vybudování valu; zda byla lokalita opevněna i v době laténské, není již jisté. Vzhledem k poloze na okraji keltského osídlení, v tzv. kontaktní zóně s oikumenou púchovské kultury, je obtížné rozhodnout, byla-li lokalita v pozdní době laténské keltským oppidem či velkým hradiskem púchovským – nálezů, které by pomohly tuto otázku rozřešit, je málo a vzhledem k totálnímu zničení lokality nelze již ani získat další nálezy, ani provést průzkum fortifikace, který by byl pro posouzení klíčový; strategická poloha i poměrně bohaté nálezy (mimo jiné i bronzové vahadlo vážek) umožňují soudit, že jde o třetí, nejméně známé, přece však ve své době jistě významné moravské oppidum, které hrálo důležitou roli v kontaktní zóně s nekeltskou, avšak silně latinizovanou púchovskou kulturou.
Odkazy
Reference
Literatura
- ČIŽMÁŘOVÁ, Jana. Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-249-X. S. 321–322.
- ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4. S. 245–246.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotouč na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kotouč (vrch) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
