Kostní kaple

Kostní kaple
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°59′29,3″ s. š., 14°22′39,73″ v. d.
Architektonický popis
Stavební sloh klasicismus
Další informace
Adresa 407 78 Velký Šenov, Velký Šenov, ČeskoČesko Česko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostní kaple ve Velkém Šenově na dobové fotografii

Kostní kaple byla klasicistní hřbitovní kaple (márnice) ve Velkém Šenově na starém hřbitově u kostela svatého Bartoloměje. Po založení nového hřbitova v roce 1873 přestala být využívána a roku 1923 byla zbořena. U nového hřbitova byla vybudována i nová hřbitovní kaple.

Historie

Velký Šenov měl již od svých počátků hřbitov umístěný u kostela. Zde byla počátkem 18. století postavena klasicistní hřbitovní kaple, mezi lidmi nazývaná kostní kaple, do které bývaly uloženy kostní ostatky již dříve pohřbených. V roce 1873 byl postaven nový hřbitov a od následujícího roku přestal být ten starý využíván; první pohřbenou na novém hřbitově byla 6. ledna 1874 Emma Merkvytschková, sedm a půl měsíce stará dívka z Leopoldky čp. 9.[1] Pro starou hřbitovní kapli se nenašlo nové využití, proto postupně chátrala, až bylo roku 1923 rozhodnuto o jejím stržení. Při stavbě opěrné zdi kolem starého kostelního hřbitova byly do její zdi umístěny náhrobky pochovaných.

Popis

Kaple měla obdélný půdorys. Průčelí zdobila na každé straně dvojice pilastrů doplněných o kamenné desky se jmény farářů. Pilastry zakončovala římsa, která přecházela i na boční stěny. Ve výrazném trojúhelníkovém štítu byl umístěn nedochovaný znak. Veliké dvojkřídlé dveře byly zakončeny obloukem. V každé z bočních stěn bylo umístěno půlkruhové okno. Boční stěny dále zdobila římsa, nárožní pilastry a kamenné náhrobní kameny. Sedlová střecha neměla věž, zdobil ji jen malý kovový kříž.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • FIEDLER, Josef: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburg 1898

Externí odkazy

Zdroj