Kostel svatého Václava (Boseň)

Kostel svatého Václava v Bosni
Průčelí kostela sv. Václava v Bosni
Průčelí kostela sv. Václava v Bosni
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Mladá Boleslav
Obec Boseň
Souřadnice 50°30′16,78″ s. š., 15°1′22,75″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost Boseň
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitel farnost Boseň
Zasvěcení svatý Václav
Datum posvěcení 28. září 1729
Architektonický popis
Stavební sloh vrcholné baroko
Výstavba okolo roku 1745
Specifikace
Stavební materiál kámen
Další informace
Kód památky 34601/2-1496 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Bosni je postaven na místě bývalého kostela sv. Jana Křtitele. Jedná se o cennou vrcholně barokní sakrální stavbu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Kostel svatého Jana Křtitele

Stavba byla zcela zbořena po roce 1700. Fragment pískovcové konzoly s motivem lipových listů byl zazděn do vnitřní strany severní ohradní zdi hřbitova.[2]

Kostel svatého Václava

Nechala jej vystavět hraběnka Marie Alžběta z Valdštejna, rozená z Fürstenberka.[2] Kostel byl vysvěcen 28. září 1729.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 2 320 000 Kč.[3]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2004 2005 2006 2007
částka 900 500 520 400

Architektura

Kostel je orientovaný, jednolodní, obdélného půdorysu, se zaoblenými nárožími. Má pravoúhlý presbytář se sakristií na severní straně a se západní hranolovou věží zastřešenou cibulí a osmibokým sanktusníkem nad kněžištěm. Stěny kostela jsou členěny lizénami a prostou římsou pod střechou. Okna jsou s polokruhovými záklenky. Loď a sakristie jsou sklenuty valeně s lunetami. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Kruchta kostela je zděná.

Vnitřní vybavení

Hlavní oltář

Hlavní oltář je rámový, rokokový, pocházející zřejmě doby okolo roku 1745. Je v něm umístěn starší hlavní oltářní obraz Zavraždění svatého Václava, který namaloval v roce 1733 Jan Jiří Hertl. V nástavci oltáře je původní obraz sv. Kateřiny.[pozn. 1] Pozoruhodné jsou barokní sochy sv. Vojtěcha, Prokopa a andělů od M. a J. Jelínků z Kosmonos, které se nacházejí na brankách.

Kazatelna

Od Josefa Jiřího Jelínka pochází i sochařská výzdoba kazatelny (andílci) a skupina postav zobrazující Křest Páně na víku dřevěné křtitelnice.

Boční oltáře

V kostele jsou dva boční oltáře:

  • Barokní oltář Zvěstování Panny Marie, na levé straně, z roku 1731. Oltář je rámový s původním obrazem,[pozn. 2] jehož autor není znám, a horním obrazem sv. Anny od Jiřího Hislera z roku 1801.
  • Oltář sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o pseudobarokní umělecké dílo od bratří Konstantina a Dominika Bušků z roku 1897 s obrazem pocházejícím z této doby.

Oba oltáře roku 1897 opravil, natřel a pozlatil Václav Kokštein.[2]

Loď

Barokní zpovědnice pochází z roku 1723. Na poprsnici kruchty se nachází barokní obraz Večeře Páně, který byl zakoupen z bývalého kláštera sv. Jana Pod skalou, který je pozoruhodným dílem české malířské školy z počátku 18. století. Autory křížové cesty jsou J. a A. Bubákovi.

Zvony

Seznam zvonů doložených ve věži a sanktusníku kostela:[2]

Výzdoba Nápis Průměr Hmotnost Historie zvonu Stav
rostlinný motiv, reliéf krucifixu a erb Vančurů Letha panie 1567 slit tento zwon ke cty a chwale panubohu wssemohauczymu a zalozeny swateho gana za urozeneho pana Hinka wancury z Rehnic a na Waleczowie od Petra wboleslavy

Přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra v Boleslavi[4]

Alternativní přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra Vančury[5]

111 cm Zvon z roku 1567. Plášť zvonu poškozen požárem. Umístěn na věži
bordura z akantů, listů a plodů, reliéf sv. Jana Nepomuckého BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY 103 cm 700 kg Zvon přelitý roku 1847. Zrekvírován v roce 1916[4]
BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY 78 cm Zvon přelitý roku 1847. Zrekvírován v roce 1916[4]
reliéf sv. Václava, ostružinový list[4] Sv. Jan Nepomucký. V Praze přelil mě Leopold L. P. 1895 45 cm 34 kg Umístěn v sanktusníku. Zrekvírován za první světové války
Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice.[4] Neznámý
Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice[4] Neznámý

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Šimák uvádí obraz sv. Alžběty a datuje ho 1740.
  2. ↑ Šimák uvádí, že obraz byl dodán roku 1899 od firmy bratří Bušků.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-20]. Identifikátor záznamu 146329 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 147–153. 
  3. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97. 
  4. ↑ a b c d e f Zvony 2012 ...aneb zvon jako bytost [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kostel sv. Václava – BOSEŇ. bosen-obec.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj