Kostel svatého Víta (Dobřany)

Kostel svatého Víta v Dobřanech
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Plzeň-jih
Obec	Dobřany
Souřadnice	49°39′20,87″ s. š., 13°17′21,55″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	Plzeň-jih
Farnost	Dobřany
Status	filiální kostel
Zasvěcení	svatý Vít
Architektonický popis
Architekt	Jakub Auguston mladší
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1727–1734
Další informace
Adresa	Dobřany, Česko Česko
Ulice	Náměstí T. G. M.
Kód památky	30506/4-265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel svatého Víta v Dobřanech je postaven v barokním slohu a patří k vrcholným dílům Jakuba Augustona mladšího. Je nemovitou kulturní památkou.^[1]

Dějiny kostela

Kostel je poprvé zmiňován v roce 1259, kdy tu měly, nyní již zaniklý, klášter Bílé sestry sv. Máří Magdaleny augustiánského řádu. Kvůli neshodám mezi převorkou Jitkou a chotěšovským proboštem Miroslavem, prodaly v roce 1282 svá práva včetně kostela chotěšovskému klášteru. V roce 1420 kostel vyplenili husité, v roce 1620 vyhořel a v roce 1651 byl vypleněn švédským vojskem. Původní kostel se čtyřmi štíty a římsami byl na jaře roku 1727 zbourán. Na jeho místě byl v letech 1727–1734 postaven nový kostel. Základní kámen byl položen 15. června 1727 za přítomnosti chotěšovského probošta Dominika Peterky. Nový kostel byl vysvěcen v roce 1734 proboštem Dominikem Peterkou. V roce 1786 byl kostel zrušen a dobřanští měšťané se spolu s dobřanským farářem Eberlem snažili o jeho záchranu. V roce 1789 kostel koupili dobřanští měšťané v dražbě za 610 zlatých. Biskup Prieger po návštěvě Dobřan a na přímluvu faráře Eberleho se zasadil o znovuotevření kostela. Dne 6. června 1794 C. K. dvorní kancelář otevření kostela povolila. V roce 1804 byl předán patronát nad kostelem z chotěšovského kláštera na tepelský klášter. Oprava kostela se uskutečnila v letech 1829 a 1845, v letech 1867–1868 byla střecha pokryta plechem. Oprava v 60. letech nebyla dokončena. Další výrazná obnova kostela včetně restaurátorských prací se uskutečnila v letech 1994–1998. V roce 2018 proběhla obnova interiéru kostela včetně restaurování oltáře. Prostory kostela jsou využívány jako městská galerie.^[2][3]

Popis kostela

Barokní centrální šestnáctiboká stavba na oválném půdorysu, boky má střídavě konkávní a konvexní. Čtyři vchody z každé světové strany mají pískovcové portály s prohnutým nadpražím a elipsovitým oknem. V přízemí jsou další čtyři oválná okna. V patře je prolomeno osm oken, nahoře zakončených trojlaločně a široce olemovaných. Nad plechovou pultovou střechou je umístěn šestnáctiboká nástavba s hladkou stěnou a osmi oválnými okny. Kryt je tvořen plochou kupolí s lucernou a cibulovitou bání s křížkem. Vnitřek kostela tvoří oválný prostor se dvěma podlažími lemovanými arkádami. Do horního podlaží vedou dvě kamenná točitá schodiště, jejich vstupy jsou lemovány portály. Nad centrálním prostorem je kupole s osmi výsečemi. Na kupoli je v štukovém zrcadle umístěna freska sv. Vít ve slávě nebeské oděn hermelínem a rudým šatem. Kostel je členěn početnými plochými pilastry, které jsou zakončeny pseudoionskými hlavicemi s páskovou dekorací a římsami. Pod okny jsou namalovány ve štukových rámech výjevy ze života sv. Víta a na klenbách ochozu osm výjevů ze života sv. Jana Nepomuckého. Oltář je umístěn uprostřed prostoru kostela. Oválné zábradlí balustrového typu ohraničuje dva stejně řešené sloupové oltáře obrácené k sobě zadní stěnou. Nad oltáři je oválný baldachýn s andílky a obláčky. Na oltáři obráceném na západ je umístěn sv. Jan Nepomucký nesený anděli do nebe, po stranách jsou sochy sv. Vojtěcha a sv. Norberta, na kladí jsou andělé, palmový věnec s pěti hvězdami a Janův "jazyk" v paprscích. Na východním oltáři je anděli do nebe nesen sv. Vít, boky doplňují sochy sv. Václava a sv. Ludmily, na kladí je znak chotěšovského kláštera a v nástavci sousoší sv. Trojice. Oltář je mistrovským dílem sochaře Matěje Václava Jäckla. Nad vchody do sakristie jsou sochy sv. Josefa s Ježíškem, sv. Metoděje, sv. Prokopa a sv. Ivana. Kazatelna je visutá, bez opěrné nohy, se schodištěm. Na řečništi je vyobrazení čtyř svatých evangelistů - sv. Jana, sv. Lukáše, sv. Marka a sv. Matouše. Na dvířkách je opatský znak, písmena D. P. P. C. (Dominicus Peterca, praepositus Chotěšoviensis) a letopočet 1736.^[3][2]

Galerie

• 
  Hlavní oltář
• 
  Pohled na nástropní fresku
• 
  Kazatelna
• 
  Obraz
• 
  Horní část oltáře
• 
  Oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Víta na Wikimedia Commons

Zdroj