Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)

Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Mladá Boleslav
Obec Bělá pod Bezdězem
Souřadnice 50°30′11,52″ s. š., 14°48′2,16″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Bělá pod Bezdězem
Status klášterní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
Současný majitel Česká provincie Řádu sv. Augustina
Zasvěcení svatý Václav
Datum posvěcení 28. září 1712
Světitel Jan Adam Vratislav z Mitrovic
Architektonický popis
Architekt Giuseppe Abondio
Stavební sloh baroko
Výstavba 1708-1712
Specifikace
Umístění oltáře východ
Další informace
Adresa Tyršova ulice, Bělá p. Bezdězem
Kód památky 46319/2-1459 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Augustiniánský klášter v Bělé pod Bezdězem)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Bělé pod Bezdězem je barokní klášterní kostel, do dnešní podoby přestavěný na počátku 18. století. Orientovaný kostel je součástí augustiniánského kláštera náležícího do římskokatolické farnosti Bělá pod Bezdězem mladoboleslavského vikariátu. Areál kláštera spolu s kostelem je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Kostel sv. Václava od jihovýchodu

Kostel byl vybudován ve 14. století z iniciativy majitele bělského panství Hynka Berky z Dubé jako součást areálu místního augustiniánského kláštera. Za husitských válek byl klášter vypálen a řeholníci dle některých pramenů vyvražděni. K částečné obnově řeholního života došlo ve 40. letech 15. století, ve století 16. však konvent zcela zanikl. Obnoven byl až v roce 1633 Albrechtem z Valdštejna, jeho plány však překazila násilná smrt, neboť panství přešlo pod správu královské komory. V roce 1644 je nabyl František z Carretto-Millesima a v letech 1650-1659 došlo k barokní přestavbě klášterních budov. Od roku 1678 je objekt znovu v rukou Valdštejnů, konkrétně Arnošta Josefa, který nechal vystavět východní křídlo klášter a za Františka Josefa po roce 1709 nechal zcela přestavět také kostel.[2] Na svátek sv. Václava roku 1712 byl nový kostel slavnostně vysvěcen královéhradeckým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic.[3]

Konventní kostel byl vybudován jako úplná novostavba v letech 1708–1712 Giuseppem Abondiem. Slavnost položení základního kamene se konala 8. května 1709. Dokončený kostel byl vysvěcen 28. září 1712 královéhradeckým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen.

Související informace naleznete také v článku Klášter Bělá pod Bezdězem.
Související informace naleznete také v článku Seznam převorů augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem.

Architektura

Věž kostela od západu

Kostel

Klášterní kostel je obdélná stavba se zúženým, půlkruhově uzavřeným presbytářem. V průčelí kostela jsou v nikách sochy augustiniánských řádových světců – Mikuláše Tolentinského a Jana Sahagunského. Ve štítě je umístěna socha sv. Augustina a po stranách sochy sv. Gelasia a sv. Tomáše z Villanovy.

Interiér kostela je sklenut valenou klenbou s lunetami. Na klenutí jsou symbolické malby, odkryté v roce 1949 péčí tehdejšího administrátora kláštera, P. Víta Marečka.

Zařízení kostela

Antonín Stevens, Mučednictví sv. Václava z roku 1666

Inventář kostela pochází z velké části ze 40. let 18. století. Výjimku tvoří monumentální obraz Mučednická smrt sv. Václava od Antonína Stevense z roku 1665, umístěný na hlavním oltáři vytvořeném až v 18. století.[4] Dále se zde nacházejí dva boční oltáře Panny Marie Potěšující a sv. Augustina. V sakristii stojí raně barokní oltář (datovaný 1666) se Stevensovým obrazem Zvěstování Panně Marii, namalovaným podle proslulého obrazu rudolfínského malíře Hanse von Aachen z jezuitského kostela Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě pražském (dnes v Národní galerii v Praze).[5] V roce 1781 byl doplněn ještě oltář Kristova Ukřižování, který zhotovil augustiniánský bratr laik Felix Hörle ve spolupráci s Janem Hájkem z Mnichova Hradiště. Na oltáři se rovněž nachází kopie sošky Pražského Jezulátka.

Varhany

Na kruchtě se nacházejí dvoumanuálové varhany z roku 1763, pořízené na náklady tehdejšího převora bělského konventu, P. Isidora Vejricha. Varhany zhotovil cvikovský varhanář Jan Rusch,[6] varhanní skříně jsou dílem již zmíněného Jana Hájka. Opravovány byly pražským varhanářem Josefem Hubičkou v roce 1905. Při západní zdi kruchty za varhanami se nacházejí chórové lavice, používané kdysi místními augustiniány při modlitbě breviáře.

Věž kostela

Kostelní věž se nachází v jihozápadním nároží stavby. Původně v ní byly čtyři zvony, z nichž se dodnes dochoval jen jediný, datovaný rokem 1548 s reliéfem Panny Marie a erbem Berků z Dubé.[7]

Kaple při kostele

V podvěží se nachází malá plochostropá kaple, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému.

Z podkruchtí kostela je přístupná kaple sv. Mikuláše Tolentinského (tzv. Černá kaple), která spojuje kostel s prostorami kláštera.[8] Na jejích stěnách je unikátní malířská výzdoba s eschatologickou tematikou. Tyto malby byly v pozdějších letech zabíleny. Opětovného odkrytí se dočkaly až při již zmíněné renovaci v roce 1949.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-13]. Identifikátor záznamu 158819 : Klášter augustiniánský s kostelem sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Klášter obutých augustiniánů s kostelem sv. Václava, Bělá pod Bezdězem. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Klášter obutých augustiniánů s kostelem sv. Václava - popis kláštera, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.  s. 383–383.
  5. ↑ VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.  s. 406–407.
  6. ↑ Varhany a varhanáři v České republice (dostupné online)
  7. ↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I.. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 120–121. 
  8. ↑ Bělá pod Bezdězem :: Farnost Bělá. farnostbela.webnode.cz [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj