Tomáš z Villanovy

Tomáš z Villanovy
anonymní obraz, 17. století
anonymní obraz, 17. století
Narození 1486
Fuenllana
Úmrtí 8. září 1555
Valencie
Svátek 10. října (augustiniánský řád)
8. září (zbytek církve)
Místo pohřbení katedrála ve Valencii
Státní občanství Španělsko
Řád Augustiniáni obutí
Vyznání katolická církev
Blahořečen 1618
Svatořečen 1658
Úřady arcibiskup valencijský
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Významné zasvěcené kostely Valencie, Zaragoza
Atributy měšec, žebráci
Patronem studentů, chudých a žebráků
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Francesco Camillo, sv. Tomáš jako arcibiskup s infulí, patriarší berlou, palliem a s mincí almužníka v pravé ruce, (před 1673), Prado
Sv. Tomáš při studiu; ilustrace knihy (1791)

Svatý Tomáš z Villanovy (španělsky Santo Tomás de Villanueva; 1486, Fuenllana[1], Provincie Ciudad Real, Španělsko – 8. září 1555, Valencie, Španělsko) byl řeholník augustiniánského řádu, v letech 1544–1555 arcibiskup ve Valencii, katolická církev jej uctívá jako svatého.

Život

Narodil se ve Fuenllaně, dětství strávil ve Villanueva de los Infantes, odkud odešel v patnácti letech na studia do Alcalá de Henares.[2] Na tamní univerzitě dosáhl ve 26 letech magisterské hodnosti z filosofie a teologie. Odtud odešel do Salamanky. Zde vstoupil v listopadu 1516 do augustiniánského řádu. V roce 1518 složil věčné sliby a v listopadu téhož roku přijal kněžské svěcení.

V roce 1519 se stal převorem kláštera v Salamance, později tutéž funkci zastával v konventech v Burgosu a Valladolidu. V roce 1527 byl zvolen provinciálem. Byl známým kazatelem. V roce 1544 byl jmenován valencijským arcibiskupem. Jako arcibiskup si uchoval prostý způsob života, na který byl zvyklý z kláštera. Podporoval chudé (ač této jeho pomoci také zneužívali někteří, kteří se za chudé jen vydávali). Snažil se umravňovat zpohodlnělé duchovenstvo, i tím, že za ně vykonával zástupná pokání. Coby hlava arcidiecéze se potýkal s pocitem vlastní nedokonalosti a několikrát prosil o zbavení úřadu. Chtěl se vrátit do kláštera. Úřad mu byl však ponechán.

Dne 28. srpna 1555 vážně onemocněl a 8. září téhož roku zemřel, krátce poté, co odsloužil mši svatou. Svatořečen byl papežem Alexandrem VII. v roce 1658.

Úcta a ikonografie

Byl uctíván jako světec již za svého života, zejména v okruhu španělského královského dvora Karla V.[3].Jeho tělo je pohřbeno v katedrále ve Valencii. Kostely s jeho patrociniem jsou poměrně vzácnéː ve Španělsku například v Zaragoze nebo v Benicasimu, kaple v klášterech augustiniánů, ve španělských koloniích (například kostel v Miagau na Filipínách, v Itálii (například v Castel Gandolfo) a ve Francii. V řádových kostelech augustiniánů mu bývá většinou zasvěcen oltář, například v kostele svatého Tomáše apoštola v Praze to je boční oltář s obrazem světce od Karla Škréty. Bývá zobrazován jako arcibiskup v pontifikálním rouchu s infulí, pluviálem, palliem a berlou, nebo jako řeholník v řádovém hábitu bosého augustiniána, Pak mívá jako atribut knihu, kterou studuje, nebo svůj vlastní spis, dále bývá almužníkem s měšcem mincí, které rozdává žebrákům, také uzdravuje chromého žebráka (například na Murillově obraze ze Staré pinakotéky v Mnichově, na obraze Lucy Giordana z kostela ugustiniánů v Neapoli. Ve scénách ze života je vyobrazen také jako dítě, které svůj oděv nabízí žebrákovi. Nejstarším vyobrazením je jeho posmrtná maska z roku 1579 v katedrále ve Valencii[4]

Je patronem studentů, zvláště studujících členů augustiniánského řádu, chudých, chromých a žebráků.

Dílo

Latinsko-španělská kritická edice kázání:

  • SANTO TOMÁS DE VILLANUEVA, Obras completas I: Conciones (1 – 41). Tiempo de Adviento y Navidad, Madrid 2005.
  • ID., Obras completas II: Conciones (42 – 98). Tiempo de Cuaresma, Madrid 2006.
  • ID., Obras completas III: Conciones (99 – 159). Tiempo de Cuaresma, Pasión, Semana Santa, Madrid 2011.
  • ID., Obras completas IV: Conciones (160 – 192). Tiempo de Pascua y Pentecostés, Madrid 2012.
  • ID., Obras completas V: Conciones (193 – 227). Domingos después de Pentecostés, Madrid 2012.
  • ID., Obras completas VI: Conciones (228 – 261). Fiestas del Señor, Madrid 2012.
  • ID., Obras completas VII: Conciones (262 – 292). Fiestas de la Virgen María, Madrid 2013.
  • ID., Obras completas VIII (1): Conciones (293 – 325). Fiestas de Santos, Madrid 2013.
  • ID., Obras completas VIII (2-3): Conciones (225 – 392). Fiestas de Santos, Madrid 2014.
  • ID., Obras completas IX: Conciones (393 – 454) y Sermones cuaresmales en castellano, Madrid 2014.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Biografia de Santo Tomás de Villanueva. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Tomás de Villanueva, Santo [online]. es.catholic.net [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ LCI 8, 1994, s. 491
  4. ↑ LCI 8, 1994, s. 492

Literatura

  • VRÁNA, Karel. V jednom společenství - Životní příběhy světců. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009. 550 s. 
  • LCI 8 = Lexikon der christlichen Ikonographie, Ikonographie der heiligen, Wolfgang Braunfels (ed.), Band 8, Herderː Freiburg-Basel-Rom-Wien 1994, s. 491-492.

Související články

Externí odkazy

Valencijský arcibiskup
Předchůdce:
Jiří Rakouský 		1544–1555
Tomáš z Villanovy 		Nástupce:
Francisco de Navarra

Zdroj