Kostel svatého Petra (Vídeň)

Kostel svatého Petra
Místo
Stát	Rakousko Rakousko
Souřadnice	48°12′34″ s. š., 16°22′12″ v. d.
Základní informace
Zasvěcení	svatý Petr
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní architektura
Výstavba	1701
Další informace
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	50534
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra (německy Peterskirche) je barokní římskokatolický farní kostel ve Vídni v Rakousku, stojící na náměstí Petersplatz v historickém jádru Vídně, západně od Svatoštěpánského dómu a severně od od morového sloupu. Z třídy Graben vede k jeho průčelí ulice Jungferngasse. V roce 1970 vídeňský arcibiskup Franz König předal kostel prelatuře Opus Dei.

Historie

• Nejstarší budova (z níž zůstaly pouze archeologické nálezy) stála na místě antické budovy kasáren římského tábora Vindobona ^[1] a dvě desítky metrů od katakomb prvních křesťanů, do nichž se vcházelo v místech pod západním vchodem románského průčelí [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|Svatoštěpánského dómu]. Chrám byl založen v raného středověku, pravděpodobně v 6.-10. století jako jeden z nejstarších kostelů ve Vídni.
• První stavbu nahradil románský kostel s hlavní lodí a dvěma loděmi, podle legendy založený císařem Karlem Velikým při jeho válečném tažení roku 791. První písemná zmínka o kostele pochází z nájemní smlouvy z Mautern z roku 1137,^[2] podle které byly vídeňské kostely (v množném čísle) podřízeny faře u svatého Štěpána. Ke konci 12. století byla správa kostela podřízena Schottenstiftu (klášteru skotských benediktinů ve Vídni).

Středověký kostel měl tři oltáře, s apsidou na jihu místo většinopvé východní orientace. Tato neobvyklá vlastnost vyvolala diskuse odborníků o původním účelu budovy, například světské budovy. Byl obklopen obchody a nedaleké sídlo měla městská garda, předchůdce policie. Starý kostel vyhořel v roce 1661 a byl poté opraven jen provizorně.

• Barokní kostelː jeho stavbu iniciovalo náboženské bratrstvo Nejsvětější Trojice, v němž byli sdruženi nejbohatší vídeňstí měšťané a jehož členem byl i císař Leopold I., který jakmile v letech 1679-1680 Vídeň zasáhla morová rána, uprchl do Pasova. Po návratu slíbil, že kostel dá opravit .

Kolem roku 1701 byly plány kupolového kostela, jež vytvořili Francesco Martinelli, Franz Jänggl a Christian Oettl, realizovány pod vedením Gabriela Montaniho. Roku 1703 ho nahradil a plány pozměnil Johann Lukas von Hildebrandt. ^[3] Návrh byl inspirován Vatikánskou bazilikou v Římě. 25. října 1708 byla stavba vysvěcena. V letech 1708-1715 pokračovaly vnitřní výzdoba a zařízení, 1713-1717 byla vymalována štukaturami vyzdobena kupole, v letech 1730-1733 ukončena výzdoba chóru. Roku 1733 kardinál Kollonitsch vysvětil celý kostel. Byl první kupolovitou stavbou barokní Vídně a jedinou ve stylu radikálního baroka. Vzhledem k omezení prostoru okolní zástavbou byl postaven na oválném půdorysu s předsunutým presbytářem a sakristií na západní straně a s diagonálně pootočeným dvojvěžím po stranách západní vstupní haly a empory. Interiér lodi má po obvodu 6 výklenkových kaplí a jako protějšek kazatelny slouží sochařsky pojatý a vysunutý oltář Smrti svatého Jana Nepomuckého.

• Matthias Steinl byl zodpovědný za vedení vnitřní výzdoby.
• Fresky původně maloval italský jezuitský malíř Andrea Pozzo, jehož výzdoba byla po jeho smrti odstraněna. V roce 1713 Johann Michael Rottmayr zahájil zcela novou výmalbu. Freska v kupoli představuje korunovaci Panny Marie. Na triumfálním oblouku je plastický erb císaře Leopolda I. Ve cviklech pod kupolí jsou vyobrazeni čtyři evangelisté a čtyři Církevní otcové Západu, které vymaloval vídeňský malíř Johann Georg Schmidt, jehož dílem je také oltářní obraz archanděla Michaela v boji s ďáblem v jižní boční kapli sv. archanděla Michaela. Na tabernáklu téhož oltáře je poutní obraz Panny Marie Dobré rady z Genezzana.

• Architekuru hlavního oltáře navrhl Antonio Galli Bibiena a jeho boloňská dílna; vyniká sochařská výzdoba se skupinou Nejsvětější Trojice v nástavci. Martino Altomonte namaloval oltářní obraz Uzdravení chromého svatým Petrem a svatým Janem v Jeruzalémě.
• Oltářní obraz v první severní kapli Svaté rodiny (za kazatelnou) namaloval [Martino Altomonte]]. Menší obraz na oltářní menze zobrazuje zakladatele Opus Dei, svatého Josémaríu Escrivá. Malý obraz Neposkvrněného početí Panny Marie v nástavci hlavního oltáře je dílem Leopolda Kupelwiesera z 2. poloviny 19. století.
• V oltářních menzách dvou oltářů v kaplích Svaté rodiny a archanděla Michala jsou vsazeny prosklené rakve s korpusy mučedníků, přenesených z římských katakomb.
• Kazatelna je vyzdobena dřevořezbami Matyáše Steinla (1726), na stříšce je plastické sousoší Nejsvětější Trojice.
• Oltář Smrti svatého Jana Nepomuckého na jižní straně naproti kazatelně vyniká sochařskou skupinou svržení svatého Jana z Karlova mostu, dřevořezby vytvořil Lorenzo Mattielli, jsou zdůrazněny zlatým štafírování, pod nimi v predele oltáře je vsazen obraz sv. Jana Nepomuckého plovoucího ve Vltavě. Na vrcholu oltáře je socha Matky Boží.
• Oltář svatého Šebestiána
• Oltář zasvecený svatému Františku Saleskému patří mezi méně obvyklá patrocinia.

Kostel prošel v letech 1998–2004 rekonstrukcí, která vrátila většině obrazů jejich původní bohatý kolorit a jas.

Okolí

V rohovém domě naproti kostelu bydlel v letech 1870–1873 jako student, v rodině svého přítele, budoucí československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, což připomíná pamětní deska.^[4]

Galerie

• 
  Interiér Peterskirche
• 
  Kupole
• 
  Detail fresek kupole
• 
  Korunovace Panny Marie
• 
  Srdce Marie v kapli sv. Antonína
• 
  Barokní kazatelna
• 
  Varhany
• 
  Půdorys

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peterskirche, Vienna na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Petra na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Dějiny Vídně na portálu města Vídně

Zdroj