Leopold Kupelwieser
| Leopold Kupelwieser | |
|---|---|
 Autoportrét (asi 1813)
| |
| Narození |
17. října 1796 Markt Piesting  Habsburská monarchie
|
| Úmrtí |
17. listopadu 1862 (66 let) Vídeň  Rakouské císařství
|
| Místo pohřbení | Grinzinger Friedhof |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni Akademické gymnázium |
| Povolání | malíř |
| Manžel(ka) | Johanna Kupelwieser |
| Děti | Paul Kupelwieser |
| Příbuzní | Josef Kupelwieser (sourozenec) |
| Ocenění | rytířský kříž Řádu Františka Josefa |
| multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold Kupelwieser (17. října 1796 Markt Piesting, 17. listopadu 1862 Vídeň) byl rakouský malíř figurálních obrazů, portrétista a ilustrátor v období od klasicismu, přes romantismus až po historismus.
Život a dílo
Narodil se v rodině Johanna Baptisty Georga Kiliana Kupelwiesera (1760–1813), spolumajitele továrny na kovové nádobí. Jeho talent v dětství rozpoznal a podporoval sochař Franz Anton von Zauner. Navštěvoval Akademické gymnasium, a v roce 1809, tedy ve dvanácti letech, začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde zůstal až do roku 1823. Jeho profesory byli Johann Baptista Lampi, F. Caucig a J. Redl. Následoval studijní pobyt v Římě, kde se v roce 1824 dostal pod vliv Fridricha Overbecka a hnutí německých nazarénů. Jeho mecenášem byl ruský šlechtic Alexej Sergejevič Berezin, po jehož smrti se vrátil do Vídně a živil se především jako ilustrátor a malíř portrétů, výjimečně maloval vývěsní štíty obchodů a v závěrečném období tvorby pouze oltářní obrazy a fresky.
Jeho bratr byl divadelní režisér Josef Kupelwieser, který napsal libreto k opeře Fierrabras Franze Schuberta. Oba bratři náleželi ke spolku Schubertových přátel, zvaném „Schubertianové“. Léto trávili na zámku Atzenbrugg, západně od Vídně. V roce 1826 se Leopold oženil s Marií Johannou Augustinou Lutzovou.
V roce 1837 byl Kupelwieser jmenován profesorem historické malby na Akademii ve Vídni.[1] Jedním z jeho žáků zde byl také sochař Franz Pönninger.[2]
V roce 1850 byl vyznamenán Rytířským křížem Řádu Františka Josefa I. Jeho pozdější dílo byly zásadně oltářní obrazy a fresky. Kromě Vídně, Klosterneuburgu a Retze maloval oltářní obrazy také pro Jindřichův Hradec (sv. Jan Nepomucký, 1827), pro Pécs, Kalocsu či Kodaň. V šedesáti letech onemocněl vlivem chladu a vlhka při malování fresek na mokrou omítku a s tvorbou skončil.[1]
K vrcholům jeho portrétní tvorby patří reprezentativní portrét císaře Františka I. v korunovačním plášti a s korunovačními insigniemi, z roku 1830, nyní ve Vojenském historickém muzeu ve Vídni .
Odkazy
Reference
- ↑ a b Neue deutsche Biographie 13, 1982 dostupné online
- ↑ heslo Pönninger, Franz, in: Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (1872), svazek 23 [online]. Příprava vydání Constantin Wurzbach. 1872 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Kupelwieser na Wikimedia Commons
- Constantin von Wurzbach: Kupelwieser, Leopold. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, Vol. 13 (1865), s.392–396
