Kostel svatého Martina (Bernartice)

Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
kraj Jihočeský
okres Písek
Obec Bernartice
Souřadnice 49°22′9,67″ s. š., 14°22′51,82″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze českobudějovická
Vikariát Písek
Farnost Bernartice u Milevska
Zasvěcení Martin z Tours
Architektonický popis
Výstavba 12. století
Další informace
Ulice Zámecká a Náměstí svobody
Kód památky 35415/3-2453 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina je trojlodní gotický a částečně barokní a románský kostel nacházející se v městysi Bernartice.[1] Vystavěný byl ve 12. století.[1][2] Je významnou architektonickou a historickou památkou.[1] Od roku 1958 patří mezi kulturní památky.[1]

Historie

Kostel pochází z poloviny 12. století.[1][2] Na stavbě kostela se pravděpodobně podílela stavební huť, která stavěla milevský klášter.[3] Kostel tvořil jádro osídlení Bernartic a centrum města.[1] Původně románská stavba prošla ve 14. století rozsáhlou gotickou přestavbou, z této doby pochází presbytář a většina sakristie.[1] Při gotické přestavbě byla též zvýšena střecha kostela a upravena loď.[2] Další přestavba (barokní) proběhla roku 1717, kdy byla znovu přestavěna loď a dostavěna sakristie a věž.[1][2] Kostel je v současnosti farní a přísluší k němu filiální kostel sv. Rozálie.[4]

Popis

Severní strana kostela se sakristií

Kostel se nachází v historickém centru Bernartic, před nímž se zformovalo náměstí, dříve pravděpodobně čtvercové.[1] Kolem kostela býval hřbitov, později však zanikl.[1] Kostel svatého Martina je trojlodní stavba s obdélnou lodí.[1] Z románského kostela se zachovala jen západní věž a zdivo lodi.[2] Zdivo je žulové a hrubě opracované, spárované maltou.[2]Presbytář je vystavěn ve tvaru pětibokého osmiúhelníku, na východě s ním sousedí barokní sakristie a na severu presbytáře je původní sakristie, dnes severní kaple.[1] Podél hlavní lodě se nacházejí dvě lichoběžníkové boční lodě (jižní a severní) a podélné boční kaple.[1] Na západním průčelí kostela stojí románská hranolová věž, která byla později barokně dostavěna.[1] Interiér kostela je výsledkem barokní přestavby z roku 1717 a ze stejné doby pochází většina zařízení. Barokní oltář s obrazem svatého Martina obsahuje rokokové prvky.[5] Na východě v prvním patře věže se nachází zazděný půlkruhově sklenutý průchod na zaniklou západní tribunu.[2]

Věž byla k západní straně kostela přistavěna dodatečně a její západní zeď spočívá na zdivu západního štítu lodi. Postavena je z hrubě opracovaných žulových kvádrů. Pozdější stavbu věže dokládá štěrbinové okénko, které směřuje z prostoru bývalé kruchty do interiéru prvního patra věže. Během stavby věže byly odlámány střešní latě, jejichž množství umožňuje předpokládat, že na střechu byla použita pálená krytina.[6]Dendrochronologickým datováním zbývajících částí latí bylo zjištěno, že jedle, z nichž byly latě vyrobeny, byly pokáceny v době vegetačního klidu[7] na přelomu let 1222–1223, a tvořily součást střechy nejstarší stavební fáze kostela.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Kostel sv. Martina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách od poloviny XIII. století. I. vyd. České Budějovice: Růže České Budějovice, 1977. 312 s. S. 163. 
  3. ↑ a b KYNCL, Tomáš; VARHANÍK, Jiří. K datování první etapy výstavby románského kostela sv. Martina v Bernarticích, okr. Písek. Archaeologica historica. Masarykova univerzita, 2010, roč. 35, čís. 1–2, s. 372. Dále jen Kyncl, Varhaník (2010). Dostupné online. ISSN 0231-5823. 
  4. ↑ Farnosti [online]. Milevský klášter bratří premonstrátů, 2018 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bernartice, s. 62. 
  6. ↑ Kyncl, Varhaník (2010), s. 369.
  7. ↑ Kyncl, Varhaník (2010), s. 371.

Literatura

Externí odkazy

Zdroj