Kostel svatého Josefa (Krásná)

Kostel svatého Josefa
v Krásné
Kostel sv. Josefa v Krásné
Kostel sv. Josefa v Krásné
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Jablonec nad Nisou
Obec Pěnčín
Lokalita Krásná
Souřadnice 50°41′39,8″ s. š., 15°12′50,21″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost Krásná
Status farní kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Krásná
(dříve Šumburk – Jistebsko)
Zasvěcení svatý Josef
Architektonický popis
Výstavba 1756 a 1773–1776
Specifikace
Délka 27,1 m
Šířka 27,3 m
Stavební materiál kámen, zdivo
Další informace
Adresa Pěnčín, p. č. st. 83
Kód památky 28226/5-81 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel svatého Josefa v lokalitě Krásná (něm. Schumburg, počeštěně Šumburk) je barokní sakrální stavbou na parcele v katastrálním území roztroušené vsi Jistebsko, která je, stejně jako Krásná, jednou ze sedmi částí obce Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Historie

Roku 1756 byla postavena péčí zdejšího známého a legendami opředeného doktora Jana Josefa Antonína Eleazara Kittla původní barokní kaple v Krásné (zvané tehdy Šumburk), která byla vysvěcena až 19. března 1760. Kittel dal v kapli postavit roku 1761 tzv. Svaté schody, v jejichž 28 stupních byly uloženy relikvie osmi svatých, což dosvědčuje zdejší autentika, datovaná v Římě. Papež Klement XIII. udělil 11. října 1750 zdejším poutníkům plnomocné odpustky. Každoročně se pak přicházelo velké množství poutníků, nejvíce pak 19. března na svátek svatého Josefa. Pouť v Krásné (zvaná šumburská pouť) byla vždy velmi slavná.[1][2] V letech 1773–1776 byla zednickým mistrem A. Theumerem ze Železného Brodu přistavěna věž a z kaple se stal kostel. V roce 1783 byl založen hřbitov.[3] V 19. století byl kostel častěji upravován, ale k hlavní úprava proběhla v roce 1892, kdy byla patrně přistavěna kruchta.[3] Poté se návštěvnost zvýšila na průměrně tři tisíce poutníků, z nichž asi tisíc přijímalo svátosti.[1][2]

  • Zbytky hřbitova

    Zbytky hřbitova

  • Pomníky na hřbitově

    Pomníky na hřbitově

Architektura

Kostel je orientován k severu. Je jednolodní a obdélný s bočními kaplemi. Má obdélný, půlválcově ukončený presbytář se sakristii s oratoří v patře na východní straně. V jižním průčelí se nachází hranolová věž. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci. Kostel má obdélná a oválná okna. Věž má lizény na nárožích a obdélný portál. Okna věže jsou se segmentovým záklenkem a nikou se sochou sv. Josefa. Na vrcholu má věž cibulovou báň. Presbytář, loď i kaple mají plochý strop. Podvěží má valenou klenbu s lunetami.

K vybavení kostela patří oltáře, kazatelna a figurální výzdoba Svatých schodů, které pocházejí z 2. poloviny 18. století. Oltářní obrazy byly namalovány v 2. polovině 19. století.[3]

  • Závěr kostela

    Závěr kostela

  • Východní strana

    Východní strana

Okolí kostela

Nedaleko od kostela stojí barokní kaple nad studánkou. Pochází zřejmě z roku 1773. Je obdélná a má valenou klenbu s lunetami. Další kaple v obci je výklenková, ukončená trojúhelníkovým štítem. Barokní patrová budova fary pochází z 18. století. Upravována byla v letech 1864 a 1877. Přízemní prostory fary mají valenou klenbu s lunetami. Nedaleko stojící Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice byl dle nápisu na podstavci vytvořen pražským sochařem Josefem Lederem a kameníkem Godefridem Lawaczem z podnětu Josefa Kittla roku 1772. Sousoší bylo povrchově upravené roku 1846. V roce 1889 bylo obnoveno a vybaveno sochami Immaculaty a českých patronů. Místní socha sv. Josefa na dvou sloupech pochází ze 2. poloviny 18. století.[3]

  • Studánka u kostela

    Studánka u kostela

  • Barokní fara

    Barokní fara

  • Morový sloup

    Morový sloup

  • Socha svatého Josefa

    Socha svatého Josefa

  • Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice

    Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  2. ↑ a b HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  3. ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 628 s. Kapitola Jistebsko, s. 628. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj