Železný Brod

Železný Brod
Radnice na náměstí 3. května
Radnice na náměstí 3. května
Znak města Železný BrodVlajka města Železný Brod
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Železný Brod
Obec s rozšířenou působností Železný Brod
(správní obvod)
Okres Jablonec nad Nisou
Kraj Liberecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°38′34″ s. š., 15°15′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 6 079 (2023)[1]
Rozloha 22,51 km²[2]
Nadmořská výška 305 m n. m.
PSČ 468 22
Počet domů 1 372 (2021)[3]
Počet částí obce 12
Počet k. ú. 7
Počet ZSJ 24
Kontakt
Adresa městského úřadu náměstí 3. května 1
468 22 Železný Brod
podatelna@zelbrod.cz
Starosta František Lufinka
Oficiální web: www.zeleznybrod.cz
Železný Brod
Železný Brod
Další údaje
Kód obce 563871
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železný Brod (německy Eisenbrod) je město, které se nachází v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji, zhruba 11 km jihovýchodně od Jablonce nad Nisou.

Žije zde přibližně 6 100[1] obyvatel. Ve městě je evidováno 1 690 adres. Část města zvaná Trávníky s cennými příklady lidové architektury je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.

Historie

První písemná zmínka o Brodu pochází z roku 1352.[4]

Město Železný Brod leží v údolí řeky Jizery na samém jihozápadě Krkonošského podhůří; je rozcestím pro turistické výpravy do Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje.

V roce 1859 zde Johann Liebieg zakoupil rozsáhlé pozemky, dal provést melioraci řeky Jizery a v letech 1879–1896 dal postavit objekty přádelnv bavlny. Současně s nimi byla vybudována dělnická kolonie a roku 1912 také tovární hotel. Po roce 1948 se stal areál součástí Pojizerských bavlnářských závodů, později státního podniku KOLORA. Jeden z objektů byl po roce 200 rekonstruován a adaptován na galerii Kotelna 1859[5]

V roce 1920 zde byla založena Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská (SUPŠ sklářská). Díky ní se Železný Brod záhy stal významným centrem sklářského průmyslu a umění. S historií železnobrodského sklářství podrobně seznamuje Městské muzeum.

Od 14. června 2000 město užívá také vlajku.[6]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Železném Brodě.
Kostel se zvonicí
  • Kostel svatého Jakuba Většího. Kostel byl vystavěn v r. 1649, dnešní podoba je z 2. poloviny 18. století, kdy byla vystavěna také nová dřevěná zvonice u kostela. Ke kostelu patří kostnice z r. 1765, fara z r. 1723 a kamenné schodiště, směřující z Malého náměstí ke kostelu, které bylo zcela přestavěno roku 1940. Je lemováno barokními pískovcovými sochami sv. Anny, P. Marie Karlovské a sv. Jana Nepomuckého. Za kostelem nedaleko sakristie je umístěn tesaný pískovcový smírčí kříž.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Podstavec bývalé šibenice, popraviště
  • Boží muka
  • Socha svatého Jana Křtitele
  • Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • Kašna se sochou Panny Marie Immaculaty na náměstí
  • Českobratrská kaple
  • Běliště
  • Stavidla na řece Jizeře
  • Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí
  • Buk na Popluží, památný strom, za kostelem sv. Jana Nepomuckého
  • Lípa v Železném Brodu, památný strom, na jižním okraji města u čp. 158
  • Přírodní památka Na Vápenici
  • Malá vodní elektrárna vystavěná na obnoveném náhonu z roku 1861; technická památka
  • Budova městské záložny architekta Jindřicha Freiwalda
  • Pomník prezidenta T.G. Masaryka v Masarykově ulici

Pověsti

  • Rozvodněná Jizera kdysi podemlela kostelní zvonici a ta se zřítila do jejích vod. Zvonici poté obec vystavěla novou, ale na nový zvon neměla peníze a původní zvon se nepodařilo najít. Jednoho dne na poli na břehu Jizery oral sedlák Kolostůj, a ten oradlem narazil na zvon, který zvolal: „Bim bam, patřím k vám!“ Tak občané našli svůj ztracený zvon. Pouze jeho srdce chybělo, a tak železnobrodský kovář musel vyrobit nové. Pole, kde byl zvon nalezen, se pak dlouhá léta nazývalo U Zvonu.
  • Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí chtěli původně postavit na cestě k Alšovicím, ale zvon z věžičky každou noc odlétl ke břehu Jizery. Když se to opakovalo potřetí, raději kostel rozebrali a postavili na místě, které jim zvon označil.

Významné budovy z 20. století

Budova Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské pochází z roku 1925. Vystavěna byla, aby podpořila rozvoj tehdejšího sklářského průmyslu. Mezi osobnosti školy založené roku 1920 patřili profesoři výtvarníci, absolventi pražské Uměleckoprůmyslové školy v Praze (spolu s ředitelem Aloisem Metelákem sochař Jaroslav Brychta, Zdeněk Juna, Ladislav Přenosil či Oldřich Žák).[7]

Budova kina byla vystavěna v roce 1964. Vedoucím architektem byl Karel Hubáček, který mimo jiné projektoval architektonické skvosty jakým je budova vysílače Ještěd či Kino Máj v Doksech. Kino bylo osazeno novou digitální technologií v roce 2012[8] a v současné době funguje jako Kulturní centrum KC KINO, které se stalo mladým kreativním prostorem plně prodchnutým atmosférou 60. let.

Významní rodáci

Části města

Partnerská města

  • Německo Lauscha, Německo
  • Polsko Olszyna, Polsko

Železný Brod je také kmotrovským městem české obce Chvalíkovice.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, 1. díl, str. 434 a 436, ISBN 80-250-1277-8; dostupné on-line, formát PDF
  5. ↑ https://fabrika1861.cz/kotelna-historie/
  6. ↑ Železný Brod – udělené symboly
  7. ↑ Město Železný Brod – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská
  8. ↑ http://jablonecky.denik.cz/z-regionu/digitalizaci-zdarma-si-nenecha-ujit-plne-kino-20121101.html

Literatura

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • MIKOLÁŠEK, Vladimír. Ďáblův doktor – Pověsti z korálkového kraje Železnobrodska a Jablonecka. Trutnov: 1996.
  • STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
  • STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011.

Externí odkazy

Zdroj