Kostel svatého Jana Křtitele (Velká Chyška)

Kostel svatého Jana Křtitele
Velká Chyška
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Velká Chyška
Lokalita Velká Chyška
Souřadnice 49°30′41,97″ s. š., 15°2′15,05″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze českobudějovická
Farnost Pacov
Současný majitel Farnost Pacov
Zasvěcení Jan Křtitel
Datum posvěcení 1898
Světitel Zikmund Alois Starý O.P.
Architektonický popis
Architekt Alois Potůček
Stavební sloh novorománský
Typ stavby jednolodí
Výstavba 1897-1898
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál cihly, kámen
Další informace
Oficiální web http://www.farnostpacov.cz
Kód památky 21018/3-3326 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický filiální chrám, náležející v současné době k farnosti Pacovské a stojí v obci Velká Chyška v okrese Pelhřimov. Kostel je chráněn jako nemovitá památka.

Historie

První písemná zmínka o sídle villa Cisca pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. daroval klášteru premonstrátů na Strahově. [1] Premonstráti zde v blíže neurčeném roce dali postavit románský kostel, který byl přestavěn na jednolodní gotický s hranolovou věží v západním průčelí. O jeho celkové podobě se dochovala jediná kresba. Později si zde strahovští kanovníci postavili letní rezidenci, nazývanou zámeček a proměněnou později ve faru. Název byl proto někdy pozměněn na "Prelátská Chýška".[2] Gotický kostel vyhořel roku 1698, byl obnoven roku 1699 a jako příliš malý - nedostačující zbořen roku 1897. Nahradila jej nynější stavba z let 1897-1898, opět pod vedením strahovských premonstrátů.

Stavba

Novorománská jednolodní stavba na půdorysu latinského kříže s pětibokým presbytářem a sakristií má na západním průčelí hranolovou věž s jehlancovou špicí a nad presbytářem malou sanktusovou věžičku. Kostel byl podle plánů architekta Františka Rožánka a stavitele Aloise Potůčka postaven v letech 1897-1898[3] za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích.[4] Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.[5]

  • Vnitřní vybavení bylo z části přeneseno z předchozího kostela a pochází z 18. století, většinou je současné s nynější architekturou.
  • Hlavní oltář je zasvěcen sv. Janu Křtiteli.
  • Ke kostelu patří barokní budova fary, kterou vymaloval premonstrátský malíř Siard Nosecký.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, I. tomus, edidit Gustav Fridrich. Praha 1907, č. 156, s. 160-161
  2. ↑ SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, Theil 41, Taborer Kreis. 1790, s. 51 online
  3. ↑ POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, T-Ž. Academia Praha 1982, s. 198
  4. ↑ BOŽÍK Ivan, ŠTURC Libor, KUCHAŘOVÁ Hedvika: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 29
  5. ↑ J. Schaller , s. 51 četl správně, J. Soukup v Soupisu památek chybně Černčické

Literatura

  • KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. 2. vyd. [s.l.]: Nakladatelství Růže České Budějovice, 1977. S. 245–246. 
  • SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen ...41 Theil, Taborer Kreis. Prag und Wien 1790, s. 51-52 dostupné online
  • SOUKUP Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl XVIII. Politický okres Pelhřimovský. Praha 1903, s. 59-61.

Externí odkazy

Zdroj