Velká Chyška

Velká Chyška
	Střed obce s kostelem svatého Jana křtitele
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Pacov
Obec s rozšířenou působností	Pacov; (správní obvod)
Okres	Pelhřimov
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′43″ s. š., 15°2′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	274 (2023)
Rozloha	8,14 km²
Katastrální území	Velká Chyška
Nadmořská výška	572 m n. m.
PSČ	394 28
Počet domů	122 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Velká Chyška 94; 394 28 Velká Chyška ; info@velkachyska.cz
Starosta	Ing. Martin Drs
	Oficiální web: www.velkachyska.cz
	Velká Chyška
Další údaje
Kód obce	549011
Kód části obce	178381
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velká Chyška (německy Groß Chischka) se nachází 5 km severně od Pacova, v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 274^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. spolu s dalšími statky svou darovací listinou potvrdil Strahovskému klášteru. Nazývala se tehdy latinsky "villa Cisca".^[4] V roce 1273 se uvádí pod jménem villa Chicka a v roce 1410 již česky Chysska.^[5] Roku 1614 ji strahovský opat Kašpar Questenberk vyplatil Jáchymu Španovskému, po Bílé Hoře byla navrácena klášteru. Později je nazývána také Prelátská Chyška,^[6] v Schallerově místopisu z roku 1790 "dříve Prelátská Chýška" je popsána jako ves s 50 číslovanými domy, se zámečkem a farním kostelem Jana Křtitele.^[7]

Školství

Mateřská škola Velká Chyška

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jana Křtitele, první stavba byla románská, vystřídala ji gotická, která shořela roku 1698, byla obnovena roku 1699 a zbořena roku 1897. Nynější novorománská jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a hranolovou věží v průčelí byla podle plánů architekta Aloise Potůčka postavena v letech 1897-1898^[8] za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích.^[9] Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.^[10]
barokní fara (nově opravená) - budova je vymalovaná freskami Siarda Noseckého, po požáru přestavěná v klasicistním slohu; Siard Nosecký namaloval také portrét opata asi z roku 1730; její zahradní altánek byl druhotně opatřen dveřmi z kostela, malovanými dvěma Noseckého obrazy

Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi, dílo V. Foita z Pelhřimova z roku 1898 stojí na soklu z r. 1742
výklenková kaple Panny Marie
kamenná Boží muka
dva pamětní kříže z 19. století
Poutní kaple sv. Jana Křtitele na vrchu Stražiště se zázračnou studánkou nad obcí; podle J. Schallera "místní lidé podle kamenů tvrdí, že tam stával zámek".

Osobnosti

Siard Nosecký

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, I. tomus, edidit Gustav Fridrich. Praha 1907, č. 156, s. 160-161
↑ PROFOUS Antonín, Místní jména v Čechách I. díl, Praha 154, s. 84-85
↑ Jihočeská vlastivěda: Jazyk. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství, 1986. S. 83.
↑ SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, Theil 41, Taborer Kreis. 1790, s. 51 online
↑ POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, T-Ž. Academia Praha 1982, s. 198
↑ BOŽÍK Ivan, ŠTURC Libor, KUCHAŘOVÁ Hedvika: Kostel svatého Norberta ve Střešovicích. Od mariánské kaple k pražské farnosti. Vydala Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Praha 2021, s. 29
↑ J. Schaller roku 1790 četl správně, J. Soukup v Soupisu památek chybně Černčické

Literatura

SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen ...41 Theil, Taborer Kreis. Prag und Wien 1790, s. 51-52 dostupné online
SOUKUP Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl XVIII. Politický okres Pelhřimovský. Praha 1903, s. 59-61.