Kostel svatého Bartoloměje (Praha)

Kostel svatého Bartoloměje
na Starém Městě v Praze
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha
Čtvrť Staré Město
Souřadnice 50°4′58,48″ s. š., 14°25′1,96″ v. d.
Základní informace
Církev Římskokatolická církev v Česku
Diecéze Arcidiecéze pražská
Vikariát První pražský vikariát
Farnost sv. Jiljí Praha-Staré Město
Status klášterní kostel
Současný majitel Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka
Zasvěcení Bartoloměj
Architektonický popis
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh baroko
Typ stavby klášterní kostel
Výstavba 1726–1731
Další informace
Adresa Bartolomějská
Praha 1-Staré Město
Ulice Bartolomějská
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje v Praze je vrcholně barokní kostel na Starém Městě v Praze 1. Kostel zasvěcený apoštolu sv. Bartoloměji se nachází poblíž zaniklých středověkých městských hradeb v dnešní Bartolomějské ulici. Kostel byl postaven v letech 1726–1731 podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[1]

Dějiny

V místě současného kostela bývalo ve středověku sídlo prostitutek, zvané Benátky, v dobách panování Karla IV. v roce 1372 Janem Milíčem z Kroměříže přeměněné na Jeruzalém, kazatelskou školu a útočiště kajících se prostitutek k jejich nápravě. V roce 1374 byl dům přestavěn na cisterciáckou kolej u svatého Bernarda, zvanou Bernardinum.

Za husitských válek se Jeruzalém rozpadl a do 17. století se vystřídalo několik jednotlivých světských majitelů objektu. Po polovině 17. století připadl zdejší majetek jezuitům, kteří zde započali se stavbou kaple, která však shořela při požáru čtvrti v roce 1678. Jezuitský kostel, postavený na ruinách kaple a vysvěcený roku 1731, přestal svému účelu sloužit po zrušení řádu jezuitů roku 1773 za josefínských reforem a přešel do majetku státu.

V letech 1853 až 1949 byl kostel v držení Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, kterým byl po komunistickém puči zabaven a v době komunismu byl využíván jako skladiště a postupně chátral. V Bartolomějské ulici, nesoucí jméno kostela, v době totality sídlila nechvalně známá Státní bezpečnost, dnes je zde sídlo policie a kriminální policie.

Po pádu komunismu byl kostel a klášter navrácen v roce 1995 šedým sestrám, v současné době tento objekt obývá 15 sester

Popis

Nejméně výraznou částí kostela je zalomená fasáda do Bartolomějské ulice. S výjimkou jednoduchého portálu neobsahuje dekorativní prvky, jen několik typů jednoduše rámovaných barokních oken.

Nevelký interiér kostela postaveného na nepravidelném půdorysu je náročně architektonicky členěn a také svou dekorativností s využitím umělého mramoru a zlacení silně kontrastuje s uliční fasádou. Poškozené nástropní fresky, nad lodí s tématem mučení sv. Bartoloměje, jsou dílem Václava Vavřince Reinera.

Mimořádné je řešení dvorní fasády kostela, přístupné přes budovu dopravní fakulty ČVUT z Konviktské ulice. Fasáda vytváří monumentální průčelí nádvoří, její řešení částečně navazuje na sousední starší, jednodušší barokní stavby. Naopak je nezávislá na interiéru kostela, k čemuž si dopomáhá šikmými špaletami oken. Vedle skutečných a slepých oken je fasáda ve výklencích a na atice zdobena sochami dvanácti apoštolů, Krista a Panny Marie z dílny Matěje Václava Jäckla.

Galerie

  • Vstup do kostela a prostá fasáda v Bartolomějské ulici
    Vstup do kostela a prostá fasáda v Bartolomějské ulici
  • Bohatě zdobená fasáda z vnitřní strany nádovří
    Bohatě zdobená fasáda z vnitřní strany nádovří
  • Výjimečně řešená, bohatě zdobená dvorní fasáda na obraze V. Jansy (v pozadí)
    Výjimečně řešená, bohatě zdobená dvorní fasáda na obraze V. Jansy (v pozadí)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Eduard Škoda:Pražské svatyně, Libri, Praha 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 175-176

Literatura

Externí odkazy

Zdroj