Kostel svatého Bartoloměje (Lipá)

Kostel svatého Bartoloměje
v Lipé
Zvonice a kostel sv. Bartoloměje v Lipé
Zvonice a kostel sv. Bartoloměje v Lipé
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Třebenice
Lokalita Lipá
Souřadnice 50°30′43,69″ s. š., 13°55′29,11″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Sutom
Status filiální kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Sutom
Zasvěcení Bartoloměj
Architektonický popis
Stavební sloh pozdní baroko
Výstavba 1788
Specifikace
Délka 13,24 metrů
Šířka 8,6 metrů
Umístění oltáře na východ
Stavební materiál kámen, zdivo
Další informace
Kód památky 42695/5-2192 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický filiální[1]kostel svatého Bartoloměje v Lipé v okrese Litoměřice je pozdně barokní sakrální stavba stojící na malé vyvýšenině po západní straně silnice, která obcí prochází.[2] Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie

Presbytář kostela sv. Bartoloměje v Lipé
Zvonice u kostela v Lipé

První písemná zmínka o kostelu je z roku 1352 a nachází se v registru papežského desátku, přičemž o patronátní právo se dělili majitelé vesnice. Podle odkrytého záklenku raně gotického portálu byl postaven již na přelomu třináctého a čtrnáctého století.[4] Jednalo se pravděpodobně od počátku o nevelkou bezvěžovou stavbu obklopenou hřbitovem s kamennou zdí. Roku 1788 proběhla důkladná pozdně barokní přestavba,[2] při které byl zbořen starý, nejspíše kvadratický presbytář, a nahrazen novým s půlkruhovým zakončením.[5] Neznámo kdy, byl opatřen sice nevzhlednou, ale poměrně trvanlivou omítkou brizolitového charakteru. Jedná se o tvrdou cementovou omítku. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 kostel, stejně jako řada dalších objektů v obci, začal pustnout.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Sutom.

Architektura

Jedná se o obdélnou jednolodní stavbu s téměř čtvercovou lodí (6,72 × 6,14 metru[4]) a polokruhovým závěrem. Po jižní straně se nachází sakristie a po severní straně lodi je předsíň. Boční stěny, závěr i průčelí jsou hladké. Předsíň je s vpadlými poli a trojúhelným štítem. V západních nárožích jsou mohutné opěrné pilíře.[2] V průčelí je segmentově zakončené okno a zazděný. Obvodové zdivo lodi silné okolo 1,1 metru[4] je středověkého původu z poslední čtvrtiny třináctého století.[6]

Uvnitř je široký presbytář s neodsazeným oblým závěrem a plochým stropem. Triumfální oblouk je široký a polokruhový. V lodi je strop a prkenná kruchta s konvexně vyloženým středem. Po severní straně je pravoúhlý výklenek, ve kterém se nachází hrotitý vstup do čtvercové předsíně. Ta je sklenutá valenou klenbou s lunetami.[2] Sakristie má plochý strop. V její východní stěně je zazděný vchod do exteriéru.[7]

Zařízení

Hlavní oltář tvoří plochá dřevěná kulisa s iluzívně malovanými sloupy a zobrazením Boha Otce mezi anděly z počátku osmnáctého století. Jedná se o barokní práci s novodobým obrazem sv. Bartoloměje. Na brankách je dvojice kruhových, na dřevě malovaných obrázků z počátku 18. století. Je zde namalováno: Narození Páně, Klanění Pastýřů, Dvanáctiletý Kristus v chrámě a Madona. Barokní zpovědnice pochází ze druhé čtvrtiny 18. století. Obraz svatého Vincence Ferrerského je z poloviny 18. století. Sousoší Ukřižování s Maří Magdalénou je z první poloviny 18. století. Barokní krucifix a soška sv. Anny s Pannou Marií pochází z první poloviny 18. století.[2]

Okolí kostela

Kolem kostela je areál hřbitova, který je ohrazený kamennou zdí. Do ní je v koutě vetknuta hranolová, nízká, zděná zvonice se zaoblenými nárožími, která byla postavena nejpozději v roce 1788. Má polokruhově zakončený vstup a velká okna se stlačeným obloukem. Na střeše je pak osmiboká zvonička. Nedaleká socha sv. Jana Nepomuckého je s reliéfy svatého Floriána, svatého Josefa a svatého Matěje z poloviny 18. století.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 184–185. 
  2. ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lipá /Litoměřice/, s. 262. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-17]. Identifikátor záznamu 154902 : Kostel sv. Bartoloměje, Lipá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2015. 134 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 75. Dále jen Lehký, Sýkora (2015). 
  5. ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 79
  6. ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 76
  7. ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 77

Externí odkazy

Zdroj