Vincenc Ferrerský
| Vincenc Ferrerský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. leden 1350 Valencia, Španělsko |
| Úmrtí | 5. dubna, 1419, Vannes, Francie Vannes |
| Svátek | 5. duben - římskokatolický kalendář |
| Místo pohřbení | katedrála svatého Petra ve Vannes |
| Státní občanství | Valencijské království |
| Řád | Řád bratří kazatelů |
| Vyznání | katolická církev |
| Svatořečen | 1455 |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev |
| Atributy | kniha, lilie, kříž |
| Patronem | Valencie, stavitelů |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vincenc Ferrerský (španělsky Vincente Ferrer, 23. ledna 1350, Valencia – 5. dubna 1419, Vannes) byl španělský dominikánský řeholník a kazatel. Římskokatolická církev ho uctívá jako svatého.
Život
Byl synem anglického imigranta Williama Ferrera a Španělky Constanzy Miguelové. Stal se v 17 letech dominikánem a začal se intenzivně věnovat kázání. Později odešel do Avignonu a stal se rádcem vzdoropapeže Benedikta XIII. Po odchodu z Avignonu, v roce 1399, procházel Evropou a kázal o hříchu a věčnosti.[1] Významné bylo jeho působení na Iberském poloostrově, kde probíhala rekonkvista a kde údajně (např. v Toledu) přivedl mnoho muslimů a židů ke křesťanské víře. Kolem roku 1414 vyvíjel přes krále Ferdinanda I. snahu o svržení vzdoropapeže. Na závěr života žil ve Francii, v oblasti Bretaně a Normandie.
V roce 1455 jej kanonizoval Kalixt III. Svátek je slaven 5. dubna.
Společně se sv. Prokopem je zpodobněn na sousoší od Ferdinanda Brokoffa na Karlově mostě.
Dílo
České překlady
- FERRERSKÝ, Vincenc. Duchovní život. Tasov: Marie Rosa Junová, 1946.
Reference
- ↑ RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. [s.l.]: Levné knihy, 2006. ISBN 80-7309-343-X. S. 516.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Ferrerský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vincenc Ferrerský
