Kostel svaté Máří Magdaleny (Karlovy Vary)

Farní kostel sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech
Celkový pohled na kostel
Celkový pohled na kostel
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský kraj
Okres Karlovy Vary
Obec Karlovy Vary
Souřadnice 50°13′21″ s. š., 12°53′3,84″ v. d.
Základní informace
Církev Římskokatolická
Provincie česká
Diecéze Plzeňská
Děkanát karlovarský
Farnost Karlovy Vary u sv. Máří Magdaleny
Status farní kostel
Zasvěcení Marie Magdalena
Datum posvěcení 15. století
Architektonický popis
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh baroko
Výstavba 1732-1736
Specifikace
Délka 38 m
Šířka 14 m
Výška 38 m (věže)
Stavební materiál zděný
Další informace
Adresa Kostelní náměstí, Karlovy Vary
Ulice Náměstí Svobody
Oficiální web http://www.farnost-kv.cz/farnost-sv-mari-magdaleny/
Kód památky 31953/4-870 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny v Karlových Varech je římskokatolický farní kostel, vystavěný v barokním slohu v letech 1732-1736 v historické části města. Kostel navržený architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem je architektonickou dominantou karlovarské lázeňské kolonády. Je chráněn jako národní kulturní památka.

Historie

Podoba kostela v roce 1820, před přestavbou věží roku 1861

První zmínka o kostele sv. Máří Magdaleny v místě dnešního kostela je z roku 1485. Kostel již od jeho založení (stejně jako opět dnes od roku 1990) spravovali křižovníci s červenou hvězdou za podpory rodiny Šliků. Farním se stal kostel v roce 1491. Kostel byl obklopen hřbitovem, který však byl nařízením císaře Josefa II. v roce 1784 zrušen a částečně přenesen ke kostelu sv. Ondřeje, další ostatky zesnulých z tohoto hřbitova byly přemístěny do unikátní podzemní kaple uvnitř kostela. Uvažovalo se o zřízení kostnice.

Nový barokní kostel byl vystavěn na místě někdejšího gotického kostela stejného zasvěcení ze 14. století, který v první polovině 18. století přestal kapacitně vyhovovat potřebám. Také po technické stránce byl ve velmi špatném stavu a dokonce hrozil zřícením. Když do města přijel velmistr křižovnického řádu a někdejší karlovarský děkan František Matěj Böhm byl znepokojen stavem kostela. Zasadil se o vybudování nového kostela a také se přimluvil u panovníka. V roce 1732 skutečně věnoval císař Karel VI. tisíc dukátů (4 000 zlatých) a v témže roce vydal povolení k výstavbě nového kostela. Návrhem na vybudování nového kostela byl pověřen slavný pražský architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Ten předložil několik návrhů. Stavbu započal pražský stavitel Tomáš Hansen ještě v roce 1732. Kostel byl dokončen v roce 1736 a Celkové náklady na výstavbu kostela činily 95 tisíc zlatých.

V 19. století ve zdejším kostele působil historik August Leopold Stöhr. Roku 1861 došlo k celkové přestavbě věží a v roce 1883 nechal podnikatel Heinrich Mattoni vymalovat velké kostelní okno.

V roce 2010 byl kostel zařazen na seznam národních kulturních památek.[1]

Popis kostela

Průčelí kostela
Interiér kostela

Exteriér

Jedná se o barokní chrám, jehož jediná loď je postavena na elipse podobné základně, s mnoha výstupky a kapličkami. V přední části vystupují dvě věže s  cibulovitými přilbicemi. Na každé z nich jsou ze tří stran hodiny. Kostel svaté Máří Magdalény patří k významným barokním dílům v Česku.

Interiéry

V krásném interiéru se nachází cenný oltářní obraz od Eliáše Dollhopfa, další oltářní obraz znázorňující Máří Magdalénu od Josefa Kramolína, dvě gotické sochy zpodobňující madonu a čtyři oltářní plastiky od Jakuba Eberleho, které představují sv. Augustina, sv. Pavla, sv. Jeronýma a sv. Petra.

V rámci exkurze je možná prohlídka podzemích částí kostela.

Galerie

  • Průčelí kostela
    Průčelí kostela
  • Přední pohled
    Přední pohled
  • Pohled od východu, vpravo je vidět prosklený výduch vřídla
    Pohled od východu, vpravo je vidět prosklený výduch vřídla
  • Historický snímek kostela z roku 1898 na pohlednici tiskárny Brück & Sohn
    Historický snímek kostela z roku 1898 na pohlednici tiskárny Brück & Sohn
  • Kostel v noci
    Kostel v noci

Odkazy

Literatura

  • MRÁZ, Bohumír, NEUBERT Ladislav: Karlovy Vary, Panorama Praha, 1983
  • Anton GNIRS: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. Anna Gnirs (ed.) Prag 1933 (reprint:München 1996)

Reference

  1. ↑ Vláda schválila 38 nových památek. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-14. 

Externí odkazy

Zdroj