Kostel Proměnění Páně (Chlum)

Kostel Proměnění Páně
Kostel Proměnění Páně
Kostel Proměnění Páně
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Obec Lomnice nad Popelkou
Souřadnice 50°30′33,13″ s. š., 15°22′2,84″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze královéhradecká
Vikariát Jilemnice
Farnost Lomnice nad Popelkou
Status filiální kostel
Užívání nepravidelné
Zasvěcení Proměnění Páně
Architektonický popis
Výstavba 1704
Další informace
Kód památky 36058/6-2556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor je římskokatolický, orientovaný, filiální kostel v Chlumu, části města Lomnice nad Popelkou. Je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Z Chlumu vede na severním úbočí cesta, která je u samotného vrcholu lemována kapličkami s křížovou cestou z roku 1898, na konci se studánkou a kapličkou a plastikou Krista uzdravujícího nemocné.

Historie

Původní název vrchu je Chlum. Od roku 1349 zda stála dřevěná kaple založená Valdštejny. V roce 1527 dal majitel panství Vilém z Valdštejna postavit na místě sešlé kaple dřevěný kostelík. Roku 1704, v době protireformace, nechal na místě kostelíka majitel lomnického panství hrabě Václav z Morzinu s manželkou Evou Konstancií z Morzinu postavit barokní poutní kostel Proměnění Páně. K dopravě stavebního materiálu nebylo prý použito povozů, ale vše potřebné vynosili sami poutníci. Kostel byl opraven roku 1897. Ke kostelu patří i prostý dřevěný krucifix stojící poblíž výletní restaurace a rozhledny. Poslední rozsáhlé opravy kostela proběhly v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Kostel byl znovuotevřen 6. srpna 1989, kdy byl i slavnostně posvěcen.

Architektura

Zděná, jednolodní stavba založená na obdélném půdorysu a zakončená při východní straně polygonálně uzavřeným presbytářem s obdélně založenou přízemní sakristií. Loď je zastřešena valbovou klenbou s polygonálním zakončením v závěru nad presbytářem, ve hřebeni je osazen nízký sanktusník s otevřenou lucernou a cibulovou stříškou. Vedle táborského Ježíška (dnes repliky), kterého dle legendy vytvořil a sám vynesl na Tábor arcibiskup Arnošt z Pardubic, je nejcennější památkou barokního interiéru oltářní obraz, jehož autorství je připisováno českému malíři Petru Brandlovi.

Bohoslužby

Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají. Během roku se konají dvě pouti na slavnost Seslání Ducha svatého a druhá v neděli po svátku Proměnění Páně (po 6. srpnu).

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-01]. Identifikátor záznamu 147889 : kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, s omezením: bez dřevěného kříže na lípě u kostela. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Zdroj