Kostel Povýšení svatého Kříže (Písek)

Kostel Povýšení svatého Kříže
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Obec Písek
Souřadnice 49°18′27,36″ s. š., 14°8′48,84″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Vikariát Písek
Farnost Římskokatolická farnost Písek
Zasvěcení Povýšení svatého Kříže
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Adresa Fráni Šrámka č.p. 173
Ulice Velké náměstí
Oficiální web https://www.farnostpisek.cz/kostel-povyseni-sv-krize/
Kód památky 45363/3-2423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel upomíná na někdejší dominikánský klášter, který stál jižně od tohoto kostela od prvopočátků města až do 20. srpna 1419, kdy byl zničen místními vyznavači kalicha. Podle tradice byli mniši shozeni se skály směrem k řece, klášter husité rozbořili a vypálili. Na jeho místě pak vyrostlo několik domů. Zbytky kláštera, resp. klášterního trojlodního kostela byly využity pro sklad soli - solnici. Z té se zachovalo krásné renezančními sgrafity opatřené průčelí. Když chtěli katolíci v pobělohorské době klášter obnovit, vystavěli nový konvent na opačnou stranu, tedy směrem k hradu. Během válek o rakouské dědictví v roce 1741 - 42 využívala objekt okupační armáda jako lazaret. O pár desetiletí později byl klášter Josefem II. zrušen a budova po přestavbě sloužila jako soud a věznice. Zůstal jen kostel Povýšení Svatého Kříže. Tento kostel, jenž má v půdorysu podobu kříže, je opačně orientován, tzn. že jeho oltář není postaven na východ, nýbrž na západ. Hlavní oltář je z počátku 18. století, pod dlažbou se nacházejí dvě krypty. První, z poloviny 17. století byla zbudována pro Švamberky, do druhé, zřízené v roce 1729, byli pochováváni řeholníci. Na nevysoké kostelní věži visí dva zvony: první, určený původně pro svatotrojický hřbitov, je hrana od zvonaře Brikcího z Cinperka z roku 1575, druhý je sv. Dominik z roku 1673.[1]

Mapa

Reference

  1. ↑ Klášterní kostel Povýšení Svatého Kříže. web.archive.org [online]. 2009-05-02 [cit. 2023-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-02. 

Externí odkazy

Zdroj