Kostel Povýšení svatého Kříže (Doubravník)

Kostel Povýšení svatého Kříže
v Doubravníku
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-venkov
Obec Doubravník
Souřadnice 49°25′32,25″ s. š., 16°21′6,76″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát tišnovský
Farnost Doubravník
Zasvěcení Povýšení svatého Kříže
Datum posvěcení 1548
Architektonický popis
Výstavba 1535–1557
Další informace
Kód památky 34766/7-4018 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický chrám v městysu Doubravník v okrese Brno-venkov. Stojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem doubravnické farnosti.

Historie

Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel místního ženského kláštera, založeného kolem roku 1230. Jeho tvar byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným kněžištěm a věž nebo předsíň před západním průčelím. Ještě na začátku 16. století byl asi chrám (i celý areál konventu) v poměrně dobrém stavu, nakonec se však Pernštejnové, majitelé místního panství, rozhodli si zde nechat zbudovat rodové pohřebiště v podobě nového kostela. Ten byl na náklady Jana IV. Bohatého a jeho bratra Vojtěcha postaven v letech 1535–1557, o čemž svědčí i nápis nad hlavním vstupním portálem,[pozn. 1] vysvěcen byl již v roce 1548.[2][3][4][5]

Popis

Jedná se o goticko-renesanční síňové trojlodí s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka, která byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645, v kněžišti se dodnes nachází šest náhrobních kamenů. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Na hlavním oltáři se ocitlo mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře Franze Anton Maulbertsche. V roce 1792 bylo dřevěné zvonicové patro věže nahrazeno barokním zděným. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě Vladimír Mitrovský přistavět k severozápadní stěně trojlodí novogotickou hrobku Mitrovských (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu[6]) a dal do ní převézt tělesné pozůstatky svých předků. Dnes se v ní nachází 19 litinových sarkofágů.[2][3][4][5]

  • Portál kostela
    Portál kostela
  • Hlavní oltář s obrazem od Maulbertsche
    Hlavní oltář s obrazem od Maulbertsche

Odraz v kultuře

Areál kostela posloužil pro natáčení klíčových scén televizního seriálu Labyrint (2015).[7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nápis zní: Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-31]. Identifikátor záznamu 146500 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 
  3. ↑ a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 285–289. 
  4. ↑ a b Kostel v Doubravníku [1] [online]. Doubravnik.cz, 2004-04-01 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b BĚLÍK, Petr. Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Lukáš Fasora. Dostupné online.
  6. ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. Dostupné online. ISBN 80-85227-49-5. S. 132. 
  7. ↑ SEYFERT ST., Václav. Tišnovsko kinematografické ... podruhé [online]. Tisnoviny.cz, 2015-12-24 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Svazek Abtheilung 2, Brünner diöcese: Band 2. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1858. Dostupné online. Kapitola Doubrawnik (Daubravník), Pfarre, mit Filialkirche in Czeuwier und Kapelle in Boracz, s. 356–366. 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 

Externí odkazy

Zdroj