Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Hnojník)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Hnojníku
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Hnojník
Souřadnice 49°40′58,31″ s. š., 18°32′27,82″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze ostravsko-opavská
Děkanát Frýdek
Farnost Hnojník
Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení 18. listopad 1812
Architektonický popis
Stavební sloh empír
Typ stavby farní kostel
Výstavba 1808–1812
Specifikace
Délka 19,4 m
Šířka 9,1 m
Umístění oltáře západ
Další informace
Kód památky 27934/8-661 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hnojníku se nachází v okrese Frýdek-Místek. Farní kostel náleží pod biskupství ostravsko-opavské, děkanát Frýdek, Římskokatolická farnost Hnojník. Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek před rokem 1988.[1]

Historie

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1808 až 1812. Stavba byla několikrát přerušena pro nedostatek financí. Dne 18. listopadu 1812 byl kostel vysvěcen.

Kostel byl postaven v místě původního dřevěného kostela. Dřevěný kostel byl postaven někdy před počátkem 15. století a v době reformace sloužil jako evangelický kostel, který byl navrácen katolíkům v roce 1654. V roce 1757 byl natolik zchátralý, že byl rozebrán a na jeho místě postaven nový dřevěný kostel. V roce 1808 byl rozebrán a 30. května 1808 byla zahájena stavba empírového zděného kostela.[2][3]

Architektura

Jednolodní stavba s polygonálním závěrem orientovaným k západu postavená na půdorysu rovnoramenného kříže se sedlovou střechou a hranolovou věží ve východním průčelí. Kostel je orientován hlavním oltářem k západu.[2] Vstupní průčelí je členěno dvojicemi vysokých pilastrů nad nimi je kladí, které je profilované a pod korunní římsou zdobeno zubořezem. V Průčelí jsou symetricky po obou stranách okna nad vchodem umístěny výklenky, ve kterých jsou sochy světců. Fasády ostatních částí kostela jsou hladké s profilovanou korunní římsou po celém obvodu kostela.[4]

Interiér

Hlavní oltář nese obraz Nanebevzetí Panny Marie, který pochází z období kolem roku 1750, byl přestavěn v roce 1968 spolu s kněžištěm, tak aby se mše sloužily čelem k lidem. Na epištolní straně se nachází kaple svatého Kříže s oltářem Božího hrobu, křtitelnice a boční oltář sv. Jana Nepomuckého. Pod kaplí je zazděna hrobka. Na evangelijní straně se nachází sakristie s oratoří v patře, kazatelna a boční oltář z 19. století s obrazem Boží Prozřetelnosti. Interiér doplňuje čtrnáct obrazů křížové cesty. Ve východní části je kruchta, která byla rozšířena do lodi v roce 1957. V roce 1937 byla do kostela zavedena elektřina.[2][5][6]

Věž

Kvadratická věž, která se zvedá nad průčelím, je zakončena cibulovou bání s otevřenou lucernou a makovicí. Pod věží je předsíň, která byla oddělená od lodi skleněnou stěnou. Věž je členěna kordonovou římsou, nad ní jsou okna v obdélných rámech se stlačenými záklenky, uzavřené žaluziemi. Nad okny jsou umístěny ciferníky věžních hodin, které byly instalovány v roce 1931. Zastřešení věže je nad hodinami obloukovitě vybráno.[4][6]

Zvony

Podle vizitačního protokolu z roku 1679 byly v dřevěném kostele zavěšeny tři zvony. Podle písemných pramenů byly v kostele v roce 1804 dva zvony ulité v roce 1636 třetí ulitý v roce 1772.[7] Zvony z roku 1636 měly hmotnost 135 kg a 45 kg, zvon z roku 1772 měl hmotnost 5,5 kg.

Ve zděném kostele bylo zavěšeno pět zvonů: první o průměru 85 cm z roku 1814 (sv. Alois, zvaný „Orlíček“, zvonař Ignatz Hilzer, Vídeň), druhý o průměru 65 cm, třetí (sv. Maria) o průměru 45 cm z roku 1772 ulit Františkem Stankem z Opavy, čtvrtý o průměru 25 cm z roku 1769 ulit W. Straubem v Olomouci a pátý o průměru 30 cm z roku 1791 dar baronky Štěpánky Beessové, ulit v Těšíně. V písemných dokumentech se uvádí, že druhý a čtvrtý zvon byly poškozené.[8] V období první světové války v roce 1916 byly zvony rekvirovány. Byla za ně vyplacena náhrada 1756 rak. korun. V roce 1924 byl vysvěcen zvon, který byl koupen v Karviné, měl průměr 106 cm, hmotnost 690 kg a byl ulit v roce 1897. Tento byl nahrazen v roce 1932 (jiný pramen[9] uvádí rok 1931) třemi zvony, které byly ulité zvonařskou firmou Herold z Chomutova. První zvon byl ulit v roce 1931, hmotnost 632 kg, tón G, průměr 104 cm, druhý zvon byl ulit v roce 1931, hmotnost 371 kg, tón B, průměr 87 cm, třetí zvon byl ulit v roce 1932, hmotnost 164 kg, tón Es, průměr 66 cm.[10] V období druhé světové války byly zvony revírovány spolu cínovými píšťalami varhan.[9]

Ve věži se nachází zvon o průměru 64 cm, hmotnost 160 kg z roku 1932 ulitý zvonařskou firmou Herold z Chomutova a údajně zavěšen až po ukončení druhé světové války.[2] V roce 2015 byly ve věži tři cimbály, z toho jeden demontován.[10]

Varhany

Jednomanuálové varhany byly v roce 1901 vyrobeny varhanářskou firmou Rieger v Krnově.[2]

Okolí

Křížová cesta

Kolem kostela se rozprostírá ohradní zděná hřbitovní zeď, která je krytá kamennými deskami (pultová stříška). Do hřbitovní zdi byly vestavěny hranolové kapličky s pravoúhlými výklenky završené odstupňovanou jehlanovou střechou z plochých kamenných desek na jejímž vrcholu byla koule. Kapličky tvořily křížovou cestu.[2][11]

Hrobka Beessů z Chrostiny

Součástí hřbitova je empírová hrobka rodiny Beessů.[2] Hrobku tvoří kaple obdélného půdorysu s kruhovým závěrem a valbovou střechou. Fasáda je členěná pilastry a korunní profilovanou římsou. V bočních fasádách jsou prolomena dvě okna se šambránou s profilovanou nadokenní římsou a podokenní římsou. Vstupní průčelí kaple tvoří ve střední části rizalit s zakončený atikou. Vchod je obdélný se segmentovým záklenkem nad nímž je přímá římsa. Po stravách vstupu jsou výklenky. Kaple je zaklenuta plackou na zdvojených pasech. V interiéru umístěn barokní kříž s plastikou Krista v nadživotní velikosti. Po stranách náhrobky rodiny Beessů z Chrostiny a dlouholetého sluhy Johanna Palla.[12][13][14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-19]. Identifikátor záznamu 139207 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e f g CHOLEWA, Marek. Jubileum: kostel v Hnojníku má 200 let. Frýdecko-místecký a třinecký deník. 2012-11-18. Dostupné online [cit. 2018-02-19]. 
  3. ↑ ŠTĚPÁNEK, Jan P. kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hnojník. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Detail dokumentu - G0202609. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Římsko katolický kostel - Obec Hnojník. Obec Hnojník. Dostupné online [cit. 2018-02-19]. 
  6. ↑ a b PETEREK, Tomáš. Římskokatolická farnost Hnojník - Historie kostelů. www.farnost-hnojnik.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ FOLDYNA, Tomáš. Kampanologický průzkum horských oblastí děkanátu Frýdek pomocí moderních technologií. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta, 2015. Dostupné online. S. 58–67. 
  8. ↑ FOLDYNA, Tomáš ... cd., s 62; PAVLÁSEK, J.: Rekvisice zvonů na Frýdecku.
  9. ↑ a b BYDLOŠEK, Rudolf. Zvony. Hnojnický zpravodaj. Hnojník: Obecní úřad, 2001, č. 3, s. 8-9. Zvony. Dostupné online Archivováno 7. 3. 2018 na Wayback Machine.
  10. ↑ a b FOLDYNA , Tomáš ... cd., s. 65
  11. ↑ Detail dokumentu - G0202609. S. 3 a 7. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. S. 3 a 7. Dostupné online. 
  12. ↑ PETEREK, Tomáš. Hrobka baronů Beessů. www.farnost-hnojnik.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Detail dokumentu - G0202609. S. 5. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. S. 5. Dostupné online. 
  14. ↑ ŠTĚPÁNEK, Jan P. hrobka Beessů z Chrostiny, Hnojník. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj