Klokan hřbetopásý

Jak číst taxoboxKlokan hřbetopásý
alternativní popis obrázku chybí
Klokan hřbetopásý
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď klokanovití (Macropodidae)
Rod klokan (Notamacropus)
Binomické jméno
Notamacropus dorsalis
(Gray, 1837)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokan hřbetopásý (Notamacropus dorsalis, syn. Macropus dorsalis) je vačnatec z čeledi klokanovití (Macropodidae), který se endemitně vyskytuje ve východní Austrálii.

Výskyt

Klokan hřbetopásý se přirozeně vyskytuje ve východní Austrálii, areál výskytu sahá od severovýchodního Queenslandu po severovýchodní Nový Jižní Wales. Přirozeným biotopem jsou lesnaté oblasti s bujnou křovinnou vegetací, na severu klokani žijí v suchých houštinách a přilehlých travnatých porostech.[1]

Popis

Klokan hřbetopásý dosahuje délky těla 53–82 cm, délky ocasu 74–83 cm a hmotnosti 6–20 kg.[2] Dospělí samci mohou být až třikrát mohutnější ve srovnání s dospělými samicemi.[3] Zbarvení je pískové až červenohnědé, s černým pruhem táhnoucím se od krku až k zádi, jenž tomuto druhu vynesl i odborné druhové jméno. Boky jsou ve srovnání s obecným zbarvením světlejší, na tváři se rozvíjejí bílé skvrny. Ocas je řídce osrstěný, pokrytý šupinkami.[4]

Chování

Na kresbě Johna Goulda

Klokan hřbetopásý je plachý býložravec, který se živí především místními druhy trav, ale i bylinami a křovinnou vegetací (zvláště v zimních měsících). V ekosystému plní důležitou úlohu rozptylovače semen. Žije ve skupinách tvořených až okolo dvaceti jedinců. V průběhu dne klokani odpočívají a teprve v noci se vydávají na pastviny. Jednotlivci nejsou v rámci skupiny pevně vázáni, její složení a početnost se proto v průběhu času mění. Mezi vzájemné interakce lze zařadit jak určité formy sociálního groomingu, tak typické „boxovací“ souboje, jež pomáhají určit hierarchii mezi jednotlivými zvířaty.[3][4]

Co se týče rozmnožování, k páření může docházet v průběhu celého roku. Samice se typicky spáří ihned po porodu, v takovém případě následně prochází stavem utajené březosti. Doba „pravé“ březosti trvá mezi 33 až 35 dny, vývoj mláděte pokračuje dalších zhruba 30 týdnů v matčině vaku. Pohlavní dospělosti je u samic dosaženo ve 14 měsících, samci dospívají asi ve 20 měsících. Délka života činí 10 až 15 let.[2][4]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje klokana hřbetopásého za málo dotčený druh, především na základě širokého areálu rozšíření, který zasahuje i do řady chráněných oblastí, a předpokládané velké a stabilní populaci. Místy je tento druh považován za škůdce na pastvinách a nelegálně odstřelován.[1][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Winter, J., Burnett, S. & Menkhorst, P. 2016. Macropus dorsalis. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T40562A21953658. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T40562A21953658.en. Accessed on 12 May 2023.
  2. ↑ a b MCDADE, M. C. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia – Volume 13: Mammals II. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. S. 101. (anglicky) 
  3. ↑ a b JEWELL, Todd. Macropus dorsalis [online]. Animal Diversity Web, 2004 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. ISBN 954-642-198-7. S. 42. 
  5. ↑ BAXTER, G. S.; MOLL, E. J.; LISLE, Allan T. Pasture grazing by black-striped wallabies (Macropus dorsalis) in central Queensland. Wildlife Research. 2001, roč. 28, čís. 3, s. 269–276. Dostupné online [cit. 2023-05-12]. ISSN 1448-5494. DOI 10.1071/wr99051. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj