Klášter Hradisko

Klášter Hradisko
Pohled na klášter Hradisko od jihozápadu
Lokalita
Stát	Česko Česko
Kraj	Olomoucký
Místo	Klášterní Hradisko
Ulice	Sušilovo nám.
Souřadnice	49°36′21″ s. š., 17°15′54″ v. d.
Základní informace
Řád	Řád premonstrátských řeholních kanovníků (premonstráti)
Zakladatel	Ota I. Olomoucký
Založení	3. února 1078
Zrušení	18. srpna 1784
Odkazy
Kód památky	30199/8-1746 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Hradisko je bývalý premonstrátský klášter v Olomouci. V literatuře se vyskytuje i pod názvem Klášterní Hradisko nebo Hradiště. V současnosti je využíván jako vojenská nemocnice.

Od roku 1995 je klášter Hradisko podle nařízení vlády zařazen mezi národní kulturní památky.^[1]

Historie

Severně od olomouckého hradu, na protějším levém břehu řeky Moravy, leží nízký skalnatý pahorek pojmenovaný Hradisko. Podle jedné z olomouckých pověstí zde v roce 1030 vybudoval hrad český kníže Břetislav poté, co unesl Jitku ze svinibrodského kláštera. O rané kolonizaci kopce svědčí i archeologické nálezy opuštěných hradišť v okolí kláštera. Kolem kláštera jsou také dodnes patrné zbytku valů. V roce 1077 dorazila na Hradisko na pozvání olomouckého údělníka Oty I. Olomouckého a jeho manželky Eufémie benediktinská kolonie, aby zde vybudovala klášter „na počest Spasitele a svatého prvomučedníka Štěpána“. Už po několika měsících vysvětil 3. února 1078 olomoucký biskup Jan na místě klášterní oratoř. Stalo se tak za přítomnosti obou fundátorů, ale i českého knížete Vratislava II., břevnovského opata Meinharda a sázavského opata. Prvním opatem nového kláštera se stal mnich Jan. Podle barokní tradice přišel Jan i se svými spolubratry z břevnovského kláštera. První řeholníci mohli ale pocházet i z Uher.^{[pozn. 1]} V den vysvěcení kláštera nechal Ota vystavit zakládací listinu, ve které potvrdil obdarování kláštera.^[4] O dva dny později byla sepsána listina knížete Vratislava II., který donaci svého mladšího bratra potvrdil a rozšířil majetek kláštera o ves Uhersko v Čechách a troje popluží s oráči a deset koní.^[5] Jedná se o první dvě donační privilegia v českých dějinách^[6] a spolu s listinou pro staroboleslavský kostel jsou považovány za nejstarší listiny vydané v Česku.^[7]

Výrazným mezníkem se v dějinách hradišťského kláštera stala druhá polovina čtyřicátých let 12. století, kdy byli benediktini z Olomouce vyhnáni (uchýlili se do opatovického kláštera) a na jejich místo uveden řád premonstrátů. Tato změna snad souvisela s vizitací legáta Guida v roce 1143 a šířeji s tehdejším trendem, kdy se premonstráti stali oporou církevní reformy a papežství, a proto jejich nástup v českých zemích provázela nevraživost vůči benediktinům. Též je uváděno, že premonstráti jsou zde až od roku 1150. Při jejich působení se klášter stal významnou institucí na Moravě.^[8]

Během mongolského vpádu v roce 1241 klášter podle tradice vyhořel a pravděpodobně byl poškozen i v roce 1253 během uherského vpádu krále Bély IV. Poté ale následovala rychlá obnova, takže už v roce 1257 za opata Roberta byl vysvěcen kostel se šesti kaplemi.^[9] K dalšímu vpádu došlo roku 1429, kdy klášter napadli husité. V červnu 1432 se vrátili (táborská vojska) a klášter kromě kostela sv. Štěpána vypálili. Následovalo rozboření olomouckými měšťany. Až později došlo k obnově kláštera, a to i s přispěním krále Jiřího z Poděbrad. Další pohromou bylo obsazení Olomouce švédskými vojsky 1642 a rozboření kláštera. Nejcennější knihy byly odvezeny do Švédska jako válečná kořist.

Na přelomu 17. a 18. století klášter získal barokní vzhled, nicméně dne 18. srpna 1784 byl zrušen. V té době v klášteře žilo více než 70 bratří, kteří se z většiny věnovali duchovní správě. Jmění kláštera bylo vyčísleno na 1 913 339 zlatých.^[10] Po zrušení kláštera byl v jeho budovách zřízen moravský generální seminář pro výchovu kněží.^[11] Vicerektorem semináře byl v červenci 1787 jmenován Josef Dobrovský a v srpnu 1789 se stal rektorem semináře.^[12] Po smrti císaře Josefa II. byl seminář zrušen a bývalý klášter byl předán armádě. Ta zde zřídila nejdříve fortifikační skladiště a v během napoleonských válek v roce 1800 francouzský zajatecký tábor. V roce 1802 byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice. V ní v letech 1923–1930 působil jako přednosta oddělení spisovatel Jaroslav Durych, který v této době napsal například knihu Bloudění.^[11] Od roku 1925 Durych také vykonával funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice.^[13]

Architektura

Architektonický návrh vytvořil Giovanni Pietro Tencalla. Tento barokní klášter má téměř čtvercový půdorys 100 × 115 m, čtyři křídla a čtyři nárožní věže a byl postaven na základech starého kláštera, který pravděpodobně zažil již první náznaky vzniku města Olomouce. Plány prelatury přepracoval pravděpodobně Domenico Martinelli a prelatura byla postavena v letech 1726–1736. Na nádvoří je Saturnova kašna.

Nástěnné malby, obrazy v interiérech pochází od Paula Trogera, Jana Kryštofa Handka a dalších, štuková výzdoba od Baltazara Fontany a sochařská výzdoba od Josefa Antonína Winterhaldera a Jiřího Antonína Heinze. Sousoší a reliéfy ve slavnostním sále vytvořil Josef A. Winterhalder:

• 
  David přijímá od velekněze Achimelecha posvěcené chleby
• 
  Samuel vítá Saula
• 
  Petrovo zapření
• 
  Ztroskotání apoštola Pavla na Maltě

Seznam opatů

Opati benediktinského kláštera (1078–1150)

• 1078–1081 Jan
• 1081–1116 Bermar
• 1116–1127 Paulinus
• 1138–1144 Deocarus

Opati premonstrátského kláštera (1150–1784)

Fotogalerie

• 
  Saturnova kašna na nádvoří
• 
  Knihovna
• 
  Lustr
• 
  Socha
• 
  Stropní výzdoba
• 
  Jedna z místností
• 
  Reliéf
• 
  Věž

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• BLINKA, František. Z historie kláštera Hradiska : vyprávění o klášteru Hradisko, jeho opatech a době, ve které žili. Olomouc: Danal, 2004. 104 s. ISBN 80-85973-39-1. 
• Burian, V.: Přehled literatury o klášteru Hradisko. In Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1978, s. 6–35.
• Čižmář, Z. – Kohoutek, J.: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996. In Archaeologia Historica, 1998, s. 335–352.
• Doležal, J.: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny. In Archaeologia Historica 18, 2003, s. 123–173.
• ELBEL, Petr. Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století. In: JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. Brno: Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 29–38.
• FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
• KOHOUTEK, Jiří. Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce. In: JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. Brno: Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 211–217.
• MLČÁK, Leoš. Olomouc : Klášterní Hradisko : bývalá premonstrátská kanonie. Uherské Hradiště: Historická společnost Starý Velehrad, 2011. 57 s. ISBN 978-80-86157-34-4. 
• POTMĚŠIL, Jaroslav. Klášter Hradisko : populární průvodce po současném Hradisku u Olomouce. Praha: SSŘ FMO, 1992. 48 s. ISBN 80-85469-24-3. 
• PRUCEK, Josef. Šest kapitol z dějin kláštera Hradiska. Olomouc: Danal, 1999. 88 s. 
• SUCHÁNEK, Pavel. K větší cti a slávě : umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století. Brno: Barrister & Principal ; Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2007. 374 s. ISBN 978-80-87029-11-4. 
• VODIČKOVÁ, Zdenka. Národní kulturní památka Klášterní Hradisko, Vojenská nemocnice Olomouc. Olomouc: Obecně prospěšná společnost pro památkovou ochranu Hradiska, 2004. 56 s. 
• WIHODA, Martin. Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In: JAN, Libor; OBŠUSTA, Petr. Ve stopách sv. Benedikta : sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. Brno: Matice moravská, 2002. ISBN 80-86488-09-8. S. 29–38.
• WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. 
• ZAVORAL, Prokop. K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078. Československý časopis historický. 1968, roč. 16, s. 275–283. ISSN 0045-6187. 

Související články

• Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Hradisko na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Klášter Hradisko
• Klášter Hradisko
• Klášter Hradisko a virtuální prohlídka
• Historie města Olomouce v datech Archivováno 2. 2. 2015 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !

Zdroj