Martin Wihoda

prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D.
Narození 14. února 1967 (56 let)
Opava
Alma mater Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolání pedagog a historik
Zaměstnavatel Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Wihoda (* 14. února 1967 Opava) je český historik, pracovník Historického ústavu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Odborně se zabývá středověkými dějinami střední a západní Evropy.

Život

Martin Wihoda maturoval na gymnáziu v Opavě a poté vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V doktorském studiu pokračoval na univerzitách v Brně, WürzburguMarburgu, titul Ph.D. získal v roce 1999. V roce 2010 byl jmenován profesorem obecných dějin se zaměřením na středověk.[1] Od roku 2013 je členem mezinárodní Společnosti pro dějiny Štaufů (Gesellschaft für staufische Geschichte) se sídlem v Göppingenu[ujasnit]. Od roku 2017 působí jako člen vědecké rady projektu Constitutiones et acta publica imperatorum et regum na Berlínsko-braniborské akademii věd (Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften).[zdroj?!] V roce 2019 byl zvolen členem korespondentem vedení Monumenta Germaniae HistoricaMnichově. Od roku 2020 je členem vědecké rady Institutu saských dějin a etnografie (Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde e.V.) při Saské akademii věd v Lipsku.

Odborně se věnuje „europeizaci“ dějin střední a středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Spolupracuje s historiky v Německu, Rakousku, PolskuMaďarsku. Mezi jeho žáky patří Martin Čapský, Petr Elbel, David Kalhous, Přemysl Bar, Anna Smékalová-Kernbach a Lukáš Reitinger.

Publikace

Odkazy

Reference

  1. Prezident jmenoval nové profesory. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

Externí odkazy

články:

Zdroj