Karel Vítězslav Mašek

Karel Vítězslav Mašek
Karel Vítězslav Mašek
Karel Vítězslav Mašek
Narození 1. září 1865
Točná u Prahy-Komořany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. července 1927 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vokovický hřbitov
Národnost česká
Vzdělání Akademie výtvarných umění v Praze
Mnichovská akademie výtvarných umění
Académie Julian, Paříž
Alma mater Akademie výtvarných umění v Mnichově (1884–1887)
Julianova akademie (1887–1888)
Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání malíř, ilustrátor, architekt
Hnutí symbolismus, secese
Významná díla Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17492201
Ovlivněný Gustave Boulanger
Jules Lefebvre
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vila K.V. Maška, postavená podle vlastního návrhu (1901)

Karel Vítězslav Mašek (1. září 1865, Točná u Prahy-Komořany[1]24. července 1927, Praha[2]) byl český malíř, architekt, ilustrátor a vysokoškolský pedagog. Patří mezi významné české představitele symbolismu a secese.

Život

Krátce studoval na pražské Akademii. V roce 1884 odešel studovat na Akademii do Mnichova. Zde byl členem spolku českých studentů Škréta. V roce 1887 odešel spolu s Alfonsem Muchou a Františkem Dvořákem do Paříže, kde studoval na Julianově akademii u Gustave Boulangera a Julese Lefebvre. Zde se také blíže seznámil s malířskou technikou zvanou pointilismus[3], kterou pak využíval v některých svých dílech. V roce 1888 se vrátil zpět do Prahy. V roce 1890 se stal členem Krasoumné jednoty.

Věnoval se ilustracím a národopisným studiím. Maloval opony pro česká i slovenská divadla (Kolín, Plzeň, Náchod, Martin).[4] V roce 1896 získal stipendium pro studijní cestu na Moravu. Od roku 1898 působil jako profesor dekorativní malby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Mezi jeho žáky patřil malíř Josef Čapek nebo architekt Bohumil Waigant. Věnoval se i architektuře a urbanismu. V roce 1901 navrhl vlastní vilu včetně vybavení interiéru. Zemřel v Praze 24. července 1927.

Rodina

15. února 1890 se v zámecké kapli v Dolních Beřkovicích oženil s Viktorií Černou z Předměřic (1866–1944). Jejich jediný syn Ing. Dr. Jaroslav Mašek[5] (1.7.1893–1.5.1956) byl architekt, profesor ČVUT v Praze.

Významná díla

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Bubenči, sign. BBČ Z23, s. 116. Dostupné online.
  3. Karel Vítězslav Mašek, 1898–1927 dekorativní malba a ornamentální kresba. web.vsup.cz [online]. [cit. 27-11-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-12-2013. 
  4. Osobnosti: MAŠEK, Karel Vítězslav, malíř
  5. [1]
  6. Opony: Martin, Národný dom. www.miletin.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2013-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  7. Musée d'Orsay: La prophétesse Libuse (francouzsky). www.musee-orsay.fr [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-02. 
  8. Opony: Náchod, Městské divadlo, Příchod praotce Čecha
  9. PODLAHA, Antonín. Souborná výstava maleb K. V. Maška. Vlastenecký časopis pro poučení a zábavu. Roč. 1896-1897, čís. 13, s. 575. 
  10. WEITENWEBER, Vilém. Výroční výstava Krasoumné jednoty v pražském Rudolfinu. Zlatá Praha. 1896-04-24, roč. 13, čís. 24, s. 284. Dostupné online [cit. 2013-11-26]. 
  11. HLAVÁČEK, Karel. Dílo Karla Hlaváčka III. - Kritiky. Praha: Kvasnička & Hampl, 1930. Kapitola Souborná výstava Vítězskava Maška, s. 1–2. 
  12. Vila prof. Maška, Slavíčkova 7, Praha 6 – Bubeneč. langweil.info [online]. [cit. 2013-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  13. a b c d e MAŠEK Karel Vítězslav [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. 
  14. Hlavní pošta (Jindřišská ulice)
  15. Boj o ZOO [online]. ZOO Praha, 2013-07-22 [cit. 2016-07-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • FABELOVÁ, Karolína. Karel Vítězslav Mašek. Praha: Eminent - Patrik Šimon, 2002. 232 s. ISBN 978-80-902-5684-2. (anglicky, česky) 
  • RAKUŠANOVÁ, Marie. Bytosti odnikud : metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách. Praha: Academia, 2008. 508 s. ISBN 978-80-200-1648-5. S. 417. 
  • VALENTA, Jiří. Malované opony divadel českých zemí. Praha: NIPOS, 2010. 412 s. ISBN 978-80-7068-238-8. S. 44, 45, 54, 76, 77. 

Externí odkazy

Zdroj