Karel Svoboda

Karel Svoboda
Karel Svoboda s přáteli – 1969, Atény (vlevo)
Karel Svoboda s přáteli – 1969, Atény (vlevo)
Základní informace
Narození 19. prosince 1938
Praha
Úmrtí 28. ledna 2007 (ve věku 68 let)
Jevany
Příčina úmrtí sebevražda zastřelením
Místo pohřbení hřbitov v Aldašíně
Aldašín
Žánry estráda
Povolání hudební skladatel, autor písní, skladatel filmové hudby a hudebník
Nástroje klavír
Aktivní roky 1963–2007
Významná díla Dracula
Manžel(ka) Hana Svobodová (1969–1993)
Vendula Pizingerová (1995–2007)
Děti Jana Wallace-Svobodová (* 1971)
Petr Svoboda (* 1980)
Klára Svobodová (1996-2000)
Jakub Svoboda (* 2005)
Příbuzní Jiří Svoboda (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Svoboda (19. prosince 1938 Praha – 28. ledna 2007 Jevany) byl český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby. Spolupracoval s Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem.

Biografie

Hrob na Aldašíně

Už od dětství se učil hrát na klavír, vystudoval střední školu a začal studium stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Později se živil jako úspěšný hudební skladatel.

V roce 1963 založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Karel Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. V roce 1969 se oženil se svou první ženou Hanou, ta zemřela na rakovinu v roce 1993. V roce 1995 se oženil s Václavou Horovou. Karel Svoboda často spolupracoval i se svým bratrem Jiřím Svobodou, též skladatelem především hudby k filmům a televizním inscenacím. O Karlu Svobodovi vznikl roku 2001 dokument v rámci cyklu GEN: Karel Svoboda pohledem Roberta Sedláčka.

Dne 28. ledna 2007 byl nalezen zastřelený na zahradě své vily v Jevanech. Policie dva dny po jeho smrti potvrdila, že šlo o sebevraždu.[1][2]

Je pochován na hřbitově u kostela svatého Jiří v Aldašíně východně od Jevan.[3]

Genealogie

Jeho bratr byl Jiří Svoboda (1945–2004), který byl také hudebním skladatelem.

  • Hana Svobodová (roz. Bohatová) (1945–1993) – manželé v letech 1969–1993 (zemřela na nádorové onemocnění)
    • Jana Wallace-Svobodová (* 1971) – dcera, manžel Clark Wallace
      • Michelle
      • Christophe
    • Petr Svoboda (* 9. říjen 1980) – syn, manželka Lucia Gažiová
      • Ferdinand
      • Greta
  • Vendula Pizingerová (dříve Svobodová, roz. Horová) – manželé v letech 1995–2007
    • Klára Svobodová, dcera (* 4. leden 1996 – † 22. srpen 2000)
    • Jakub, syn (* 28. květen 2005)

Tvorba

Roku 1965 vyšla první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Nedlouho poté se jeho kariéra rozjela i v Německu, kde mu vyšla deska s instrumentálními skladbami Návrat Gemini a Start Gemini.

Z 60. let pochází také píseň Vzdálený hlas, s níž soutěžila Helena Vondráčková na festivalu v brazilském Rio de Janeiru. V roce 1968 navázal Svoboda spolupráci s Karlem Gottem, který měl v repertoáru asi 80 jeho písní. V šedesátých a sedmdesátých letech byli interprety jeho písní mimo jiné také Hana Zagorová, Eva Pilarová, Milan Drobný, Waldemar Matuška, Lešek Semelka, Jiří Schelinger nebo Jana Kratochvílová. V 80. letech k nim pak přibyli Michal David, Iveta Bartošová, Petr Sepeši, Marcela Březinová, italská zpěvačka Anna Rusticano, Marcela Holanová, Petra Janů a Dalibor Janda.

I v 90. letech se udržel v branži populární hudby produkováním obchodně úspěšných CD Daniela Hůlky, Leony Machálkové nebo Petra Koláře. V 90. letech začal psát i svůj první muzikál Dracula.[4]

Vedle populární hudby se věnoval ve veliké intenzitě filmové hudbě. Stal se dvorním skladatelem režiséra Václava Vorlíčka, počínaje filmem Smrt si vybírá z roku 1972 přes proslulou filmovou hudbu k pohádkovému filmu Tři oříšky pro Popelku až k seriálu Létající Čestmír.

Dále napsal hudbu k seriálu Návštěvníci i znělku k seriálu Včelka Mája, která mu přinesla popularitu v tehdejším Západním Německu. Jako jeden z mála skladatelů pracoval a byl úspěšný na obou stranách tzv. Železné opony. Spolupracoval na mnoha seriálech s německou televizí ZDF. Složil mnoho písňových hitů, mezi jinými Lady Karneval (tato píseň je považována za jeho zřejmě nejproslulejší skladbu, později ji převzali interpreti v Brazílii, Francii, Německu nebo Švédsku), Stín katedrál, Čau, lásko, Ještě, že tě, lásko, mám a mnoho dalších. V polovině devadesátých let dvacátého století jeho hudba podkreslovala i veškeré znělky České televize.

Filmová hudba

Muzikály

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2007-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-06. 
  2. ↑ Skladatel Karel Svoboda se zastřelil. iDNES.cz [online]. 2007-01-28 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Z vypáleného Aldašína zůstal jen kostel, turisty sem táhne i skladatelův hrob. iDNES.cz [online]. 2017-08-21 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ www.geocities.com [online]. [cit. 30-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-12-2007. 
  5. ↑ - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj