Karel Stecker

Karel Stecker
Základní informace
Narození 22. ledna 1861
Kosmonosy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. března 1918 (ve věku 57 let)
Mladá Boleslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry klasická hudba a duchovní hudba
Povolání muzikolog, hudební skladatel, varhaník, hudební pedagog, učitel a hudební teoretik
Nástroje varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Stecker (22. ledna 1861 Kosmonosy[1] – 13. března 1918 Mladá Boleslav[2]) byl český hudební teoretik, pedagog, varhaník a skladatel.

Život

Maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Studoval na Právnické fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou letech přešel na fakultu filosofickou, kde byl mimo jiné žákem Josefa Durdíka a Otakara Hostinského. Souběžně studoval na Varhanické škole, kterou ukončil v roce 1882 státními zkouškami.

V roce 1885 se stal na Varhanické škole učitelem praktických předmětů a hry na varhany. Kromě toho působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele svaté Voršily a jako učitel zpěvu v dívčí škole řádu Voršilek. V roce 1888 byl jmenován univerzitním lektorem. O rok později došlo ke sloučení Varhanické školy s Pražskou konzervatoří a Stecker se stal na této škole profesorem skladby, dějin hudby a hry na varhany.

Steckerovy první skladby i veřejná vystoupení jako výkonného umělce byly obecenstvem i kritikou příznivě přijaty. Zejména byly vysoce hodnoceny jeho skladby chrámové. Nicméně největších úspěchů dosáhl jako hudební teoretik, kritik, spisovatel a hudební pedagog. Vychoval celou generaci českých hudebních skladatelů a výkonných umělců. Jeho žáky byli např.: Ludvík Čelanský, Otakar Šín, Václav Juda Novotný, Hanuš Svoboda, Bohuslav Martinů, František Lhotka, Jaroslav Křička, Josef Suk starší, Emil Axman a mnoho dalších. Jeho Všeobecný dějepis hudby je první českou vědecky fundovanou prací v tomto oboru.

Zemřel svobodný, na zkornatění tepen, v Mladé Boleslavi.[2]

Dílo

Muzikologické spisy

  • Nauka o hudební komposici (1884)
  • Kritické příspěvky k některým sporným otázkám vědy hudební (1889, v německém překladu 1890)
  • Všeobecný dějepis hudby I. a II. (1892, 1903)
  • Nauka o nethematické improvisaci varhanní (1904)
  • Formy hudební (1905)
články publikované v odborném tisku (výběr)
  • O zápovědi kvintové v harmonii (1886)
  • O akordech alterovaných (1895–96)
  • O akordu nónovém, undecimovém a tercdecimovém (1899)
  • O příčnosti harmonické (1907)
  • O moderní harmonii (1911)

Dále publikoval velké množství kritických studií, životopisných a příležitostných článků. Byl rovněž autorem a redaktorem hudebních hesel v Ottově slovníku naučném.

Hudební dílo

Chrámové skladby (vydané tiskem)

  • Missa solemnis op. 3
  • Missa pro defunctis op. 21
  • Missa pastoralis
  • Missa dominicalis op. 22
  • 3 sbírky motet
  • Koleda (směs vánočních písní)

Řada dalších skladeb zůstala v rukopise.

Světské skladby

  • Varhanní sonáta op. 1
  • Deset písní op. 5
  • Květy lásky op. 9
  • Písně milostné op. 14 (na slova Jana Nerudy)
  • Tři romance pro housle a klavír op. 7
  • Smyčcový kvartet op. 4

Odkazy

Reference

  1. ↑ Záznam o narození a křtu, Kosmonosy N 1854-1871, snímek 150
  2. ↑ a b Matrika zemřelých, Mladá Boleslav 1912-1918, s.429 (snímek 221)

Literatura

Externí odkazy

Zdroj