Karel Jan Antonín z Lichtenštejna

Karel Jan Antonín z Lichtenštejna
knížecí erb
knížecí erb
Narození 14. června 1803
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 12. října 1871 (ve věku 68 let)
Ischl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Dolní Rakousy
Povolání regent
Ocenění Řád sv. Ondřeje
Choť Rosalie von Grünne (od 1832)[1]
Děti Rudolf z Lichtenštejna (1833–1888)[2]
Filip Karel Alexandr z Lichtenštejna[2]
Rodiče Jan I. Josef z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
Rod Lichtenštejnové
Příbuzní František de Paula z Lichtenštejna, Eduard František z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna, Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna, Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna a Rudolf z Lichtenštejna (sourozenci)
Funkce regent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Jan Nepomuk Antonín z Lichtenštejna, také z Liechtensteinu (německy Karl Johann Nepomuk Anton Prinz von und zu Liechtenstein; 15. června 1803 Vídeň – 12. října 1871 Bad Ischl) byl princ z Lichtenštejna a v letech 1806–1813 nominální regent Lichtenštejnského knížectví. V letech 1836–1871 byl majitelem panství, respektive velkostatku Neulengbach v Rakousku.

Život

Princ Karel Jan Antonín se narodil jako šesté dítě polního maršála a prince Jana I. Josefa (od roku 1805 panujícího knížete z Lichtenštejna) a jeho manželky Josefy Žofie z Fürstenbergu-Weitry (1776–1848).

V roce 1806 Napoleon jmenoval jeho otce knížetem Rýnského spolku, ten si však chtěl zachovat loajalitu k rakouskému císařskému rodu, svěřil Jan I. nominálně svému tříletému synovi regentství nad Lichtenštejnským knížectvím, ponechal si však opatrovnictví. V roce 1813 se opět vlády ujal Jan I.

Princ Karel Jan se stal rotmistrem v armádě a od svého otce obdržel panství Neulengbach jako terciogeniturní fideikomis. Celý jeho titul zněl JJ kníže z Lichtenštejna, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu.

Princ Karel Jan zemřel 12. října 1871 v Ischlu a byl pohřben v mauzoleu Liechtensteinů v Neulengbachu, kde předtím našla místo posledního odpočinku také jeho manželka.

Manželství a potomstvo

Dne 10. září 1832 se oženil s hraběnkou Rosalií z Grünne, ovdovělou hraběnkou ze Schönfeldu (3. března 1805 Vídeň – 20. dubna 1841 Freiwaldau), dcerou hraběte Filipa z Grünne. Z jejich manželství se narodily tři děti:

  • 1. princ Rudolf z Lichtenštejna (28. prosince 1833 Štýrský Hradec – 23. 5. 1888 Obermais u Merana); oženil se v prvním manželství 28. května 1859 s Klárou hraběnkou Sermage (19. září 1836, Vídeň – ?), soudně rozvedeni v roce 1877; podruhé se oženil 8. října 1877 s herečkou Hedwig Steinovou (12. ledna 1846 v Ziegnitzu – 17. května 1921)  ; byl c.k. okresním komisařem extra statum; V roce 1871 zdědil panství Neulengbach a 1. února 1882 jej postoupil svému synovci. Pohřben na evangelickém hřbitově v Meranu.
  • 2. princ Filip Karel z Lichtenštejna (17. července 1837 Štýrský Hradec – 15. března 1901 Vídeň); dvakrát ženatý, 1) s Marianne hraběnkou Marcoliniovou († 4. června 1864), 2) se 25. března 1879 v Budapešti oženil s Franziskou Todesco se rozvedla s von Erösem (Vídeň 21. srpna 1843 – 1. října 1921), dcerou Moritze von Todesca a Jetty Treffzové. 14. prosince 1854 se stal poručíkem 9. husarského pluku, 9. července 1856 byl povýšen na nadporučíka a 1. června 1859 na kapitána; V roce 1890 obdržel Medaili za vojenské zásluhy. Byl pohřben na hřbitově ve Vídni-Hietzingu. Z prvního manželství měl syna:
  • 3. princezna Albertina Josefa z Lichtenštejna (29. 6. 1838 Štýrský Hradec – 25. 4. 1844 Vídeň); pohřbena v Neulengbachu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Johann Anton von Liechtenstein na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

  • Constantin von Wurzbach: Liechtenstein, Karl Johann Nepomuk Anton Fürst. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 131–130.
  • Harald Wanger: Liechtenstein, Karl von (1803–1871). In: Historisches Lexikon des Fürstentums Liechtenstein
  • Wilhelm Karl Prinz von Isenburg: Stammtafeln zur Geschichte der europäischen Staaten. Band I: Die deutschen Staaten. 2., verbesserte Auflage. J.A. Stargardt Verlag, Marburg 1953, Tafeln 175–179.
  • Detlef Schwennicke (Hrsg.): Europäische Stammtafeln. Stammtafeln zur Geschichte der europäischen Staaten. Neue Folge (EST NF), Band III / 1. J.A. Stargardt Verlag, Marburg, (EST NF III/1) Tafeln 30–39.
  • Norbert Jansen: Franz Josef II. Regierender Fürst von und zu Liechtenstein. Festschrift zum 40. Regierungsjubiläum S.D. Amtlicher Lehrmittelverlag, Vaduz 1978.
  • Harald Wanger: Die regierenden Fürsten von Liechtenstein. Frank P. van Eck Verlagsanstalt, Triesen 1995, ISBN 3-905501-22-8.
  • Gustav Wilhelm: Stammtafeln des Fürstlichen Hauses von und zu Liechtenstein. Vaduz o. J., Tafeln 7 und 10.

Zdroj