Hietzinský hřbitov
Hietzinský hřbitov | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Stát |
![]() |
Obec | Hietzing |
Zeměpisné souřadnice | 48°10′36,12″ s. š., 16°17′56,58″ v. d. |
Odkazy | |
Kód památky | 92020 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hietzinský hřbitov (německy Hietzinger Friedhof), založený v roce 1787, se nachází v Rakousku ve vídeňské čtvrti Hietzing (13. okres, Maxingstraße 15), za zdmi zámeckého parku Schönbrunn.[1] Hřbitov, který je uveden na seznamu rakouských památek,[2] slouží jako poslední místo odpočinku mnoha významných rakouských osobností.[3][4]
Historie
Až do roku 1786 byli zesnulí z Hietzingu pohřbíváni v Penzingu.[5] Hietzing však měl svůj vlastní malý hřbitov už dříve, což dokládá hřbitovní kříž, na průčelí domu internátní školy pro dívky, s letopočtem 1619, který stále stojí před domem na Maxingstraße 6. V roce 1787, v rámci josefínských reforem, došlo ke zrušení původního hřbitova. Nový hřbitov pak byl založen na Küniglbergu, kde na místě starého hřbitova byl postaven zámek Marietta (německy Marietta-Schlössel).[6][7] Původně malý hřbitov se postupně rozšiřoval – v letech 1794, 1817 a 1835 byl ohrazen zdí. Od roku 1861 patřil hřbitov obci Hietzing, a po připojení k Vídni (1890/1892) jej převzala městská správa. Sloužil i pro pohřby obyvatel zámku Schönbrunn. V roce 1897 vznikla nová márnice, která byla postupně modernizována. Další rozšíření proběhla na přelomu 19. a 20. století, roku 1907 se jeho plocha zvětšila na 42 096 m². Nová kaple byla dokončena v roce 1913 a vysvěcena o rok později. V 50. letech následovalo další rozšíření a renovace. V roce 1979 byl hřbitov na východním okraji rozšířen naposledy. Hřbitov má rozlohu 97 175 m² a má kolem 11 207 hrobových míst.[8][3]
Významné osobnosti
Hřbitov Hietzing je známý jako místo posledního odpočinku mnoha významných osobností z oblasti umění, politiky i vědy. Mezi nejvýznamnější pohřbené osobnosti patří:
- Gustav Klimt (1862–1918) – Rakouský malíř a jeden ze zakladatelů vídeňské secese. Jeho styl, plný ornamentálních prvků a zlatých odstínů, se stal ikonickým pro evropské umění přelomu 19. a 20. století. Klimt je pohřben v poměrně nenápadném hrobě s jednoduchým náhrobním kamenem.[9][3][10]
- Otto Wagner (1841–1918) – Přední rakouský architekt a urbanista, známý především svými modernistickými stavbami ve Vídni, jako jsou vídeňské městské dráhy a kostel svatého Leopolda. Jeho hrob odráží Wágnerův architektonický rukopis.[11][3]
- Alban Berg (1885–1935) – Rakouský hudební skladatel a klavírista, jeden z představitelů druhé vídeňské školy. Mezi jeho známá díla patří opera „Wozzeck“ nebo „Lulu“.[12][3]
- Engelbert Dollfuß (1892–1934) – Rakouský politik a kancléř, který byl zavražděn při nacistickém puči v roce 1934.[13][3]
- Ernst Marischka (1893–1963) – Rakouský filmový režisér, scenárista a producent, známý především jako tvůrce slavné trilogie o rakouské císařovně Alžbětě zvané „Sisi“ s Romy Schneiderovou v hlavní roli.[14][3]
- Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi (1894–1972) – Politický myslitel a zakladatel Panevropského hnutí, které mělo zásadní vliv na pozdější utváření evropské unie.[15][3]
- Mitsuko Coudenhove-Kalergi, roz. Aojama (1874–1941) – Manželka rakouského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi, majitele zámku Poběžovice. Matka politika Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergi.
-
Gustav Klimt
-
Otto Wagner
-
Alban Berg
-
Engelbert Dollfuß
-
Ernst Marischka
-
Richard von Coudenhove-Kalergi
Zajímavosti
Na hřbitově Hietzing jsou pohřbeny dynastie slavných rodin, mezi nimi příslušníci šlechtických rodů Dietrichstein[16] a Liechtenstein. Mezi zajímavosti patří hrob Anny Nahowski (1859–1931), známé především jako milenky císaře Františka Josefa I. Existují spekulace, že císař mohl být otcem její dcery Heleny, narozené v roce 1885. Jejím manželem se stal v roce 1911 hudební skladatel Alban Berg.[17][18]
Další osobností pohřbenou na tomto hřbitově je Katharina Schratt (1853–1940), herečka vídeňského divadla a důvěrná přítelkyně Františka Josefa I., která žila v blízkosti dvora. Její hrob se nachází nedaleko hrobu Anny Nahowski.[19]
Na hřbitově odpočívá také Jean-Baptiste Cléry (1759–1809), komorník Ludvíka XVI., který doprovázel krále během jeho posledních dnů ve vězení v Templu během Francouzské revoluce. Cléry později sepsal své paměti o této dramatické době.[20]
Mezi pohřbené patří i Gustav Ucický (1894–1973), syn malíře Gustava Klimta a významný kameraman rakouské kinematografie.[21] Odpočívají zde také členové rodu Strauss.[22][23][24]
-
Anna Nahowski
-
Katharina Schratt
-
Jean-Baptiste Cléry
-
Kníže Philipp Liechtenstein
-
Gustav Ucický
-
Strauss – rodinný hrob
Odkazy
Reference
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Denkmalliste - AleXXw's Tools - Tool Labs -. denkmalliste.toolforge.org [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Hietzinger Friedhof. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HIETZING.AT. Der Hietzinger Friedhof. Hietzing.at [online]. [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Marietta-Schlössel. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Maxingstraße 6. cityabc.at [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HTTPS://AUSTRIA-FORUM.ORG/, Austria-Forum |. Hietzinger Friedhof | AustriaWiki im Austria-Forum. austria-forum.org [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gustav Klimt. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ehrengäber Liste Hietzinger Friedhof. www.viennatouristguide.at [online]. [cit. 2024-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Otto Wagner (Architekt). www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Alban Berg. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Engelbert Dollfuß. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ernst Josef Marischka. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Richard Nikolaus Coudenhove-Kalergi. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dietrichstein Hietzinger Friedhof. www.viennatouristguide.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online.
- ↑ SAATHEN, Friedrich. Anna Nahowská: Utajená láska císaře Františka Josefa. Překlad Ivana Führmann Vízdalová. 2. vyd. [s.l.]: Víkend., 1986. 133 s. ISBN 978-80-7433-213-5..
- ↑ Alban BERG. absw.at [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Katharina Schratt. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Jean Baptiste Cléry. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gustav Ucicky. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Theresia Strauss. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Anna Strauss (Tochter). www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Strauss Hietzinger Friedhof. www.viennatouristguide.at [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hietzinský hřbitov na Wikimedia Commons