Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna
| Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší hofmistryně rakouské císařovny | |
|
Ve funkci: 1854 – 1862 | |
| Panovnice | Alžběta Bavorská |
| Nástupce | Pauline z Bellegarde, provd. Königseggová |
| Narození |
5. září 1798 Vídeň  Habsburská monarchie
|
| Úmrtí |
17. června 1869 (ve věku 70 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko
|
| Místo pohřbení | Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově |
| Choť | Vincenc Esterházy z Galanty |
| Rodiče | Jan I. Josef z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry |
| Příbuzní | Alois II. z Lichtenštejna, Karel Jan Antonín z Lichtenštejna, František de Paula z Lichtenštejna, Eduard František z Lichtenštejna, Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna a Rudolf z Lichtenštejna (sourozenci) |
| Profese | aristokratka |
| Commons | Sophie Esterházy-Liechtenstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna, známá jako hraběnka Esterházyová (německy celým jménem Sophie Maria Josepha Prinzessin von und zu Liechtenstein, Gräfin Esterházy von Galántha; 5. září 1798 Vídeň – 17. června 1869 tamtéž) byla rakouská a uherská šlechtična, princezna z Lichtenštejna, provdaná hraběnka Esterházyová z Galanty. Byla nejvyšší hofmistryní a dvorní dámou rakouské císařovny Alžběty.
Život
Narodila se jako druhá dcera a třetí dítě rakouského polního maršála, knížete Jana Josefa z Lichtenštejna a jeho manželky Josefy Žofie z Fürstenbergu.
Žofie Marie byla dvorní dámou a blízkou důvěrnicí rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I. Arcivévodkyně Žofie si ji také vybrala na pozici nejvyšší hofmistryně, takzvané „první dámy společnosti“ své snachy, císařovny Alžběty.
S mladou Sisi se Žofie Marie poprvé setkala v srpnu 1853, když jí v Bad Ischlu blahopřála k zasnoubení s Františkem Josefem. V dubnu 1854 se stala hlavní dvorní dámou Alžběty. Nejvyšší hofmistryní se stala když jí bylo téměř 56 let a převzala faktickou roli guvernantky císařovny Alžběty. V červnu 1854 doprovázela císařský pár také na jejich první zahraniční cestě do Čech a na Moravu. V zimě roku 1860 jí císařovna Alžběta oznámila, že ji na její cestě na Madeiru nebude doprovázet a že ji bude zastupovat jiná dvorní dáma, mladá Matylda z Windisch-Grätze (1835-1907).
Byla vnímána jako „přehnaně morální, rigidní a ceremoniální žena“, známá svými extrémně konzervativními postoji.
Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna-Esterházy zemřela ve Vídni v červnu 1869 a byla pohřbena v rodinné hrobce Lichtenštejnů ve Vranově. Jejího pohřbu ve Vranově se zúčastnil i císařský pár.
Manželství
V roce 1817 se provdala za císařského komorníka a generálmajora, hraběte Vincence Esterházyho z Galanty (1787–1835). Manželství však zůstalo bezdětné.
Reference
Literatura (výběr)
- Egon Caesar Conte Corti: Elisabeth, „die seltsame Frau“. Nach dem schriftlichen Nachlass der Kaiserin, den Tagebüchern ihrer Tochter und sonstigen unveröffentlichten Tagebüchern und Dokumenten. Weltbild Verlag, Augsburg 2003, ISBN 3-8289-0548-X (früherer Titel: Sissi – Glück und Tragödie einer großen Kaiserin).
- Brigitte Hamann: Elisabeth – Kaiserin wider Willen. Piper, München 2004, ISBN 3-492-24552-8.
- Alan Palmer: Franz Joseph I. Kaiser von Österreich und König von Ungarn. List, München 1995, ISBN 3-471-78431-4.
Externí odkazy
- Prinzessin Sophie Mária von und zu Liechtenstein (1798–1869) – Krátká biografie na EsterhazyWiki (německy)
