Karel Horák (1873)

Karel Horák
Karel Horák (cca 1905)
Narození	6. srpna 1873 Cheznovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. září 1940 (ve věku 67 let) Klatovy Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Hřbitov v Klatovech
Národnost	česká
Alma mater	průmyslová škola v Praze
Povolání	stavebník
Choť	Marie Horáková
Příbuzní	Karel Horák ml. (syn)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Horák (6. srpna 1873 Cheznovice^[1] – 8. září 1940 Klatovy^[2]) byl český architekt a stavitel, významný měšťan Klatov, který, především zde, podnikal ve stavebnictví. V Klatovech jeho firma vystavěla celou řadu významných veřejných i soukromých staveb, většina z nich před rokem 1920 vznikla ve stylu florální secese.

Život

Mládí

Narodil se v Cheznovicích u Rokycan do rodiny mlynáře Jana Horáka. Vychodil obecnou školu, poté pracoval jako zedník, v letech 1889 až 1893 vystudoval průmyslovou školu v Praze. Následně byl zaměstnán v několika stavebních kancelářích. Složil stavitelské zkoušky a roku 1898 založil vlastní stavební podnikatelství v Lounech.

Klatovy

Okolo roku 1901 se Horák přesunul do Klatov, kde získal několik lukrativních zakázek na stavbu několika městských veřejných budov. V Klatovech se tím podnikatelsky zavedl, usídlil se zde s rodinou a stal se předním městským stavitelem, který zpracovával ty největší a nejprestižnější zdejší stavby. Dále jeho firma prováděla realizace v Lounech, Karlových Varech a na dalších místech. Roku 1911 zakoupil od Dr. Maška cihelnu v Lubech u Klatov, tou samozásobil stavební činnost firmy materiálem. Firma také spolupracovala například s v Klatovech působícím pražským architektem Josefem Fantou. V roce 1910 byla dokončena klatovská sídelní vila rodiny Horákovy (Kličkova ul.).

Ruské legie

S vypuknutím první světové války narukoval Horák do rakouské armády a byl se svou jednotkou dopraven do Haliče na východní frontě. Zde se účastni bojů o rakouskou pevnost Přemyšl, zde padl do ruského zajetí. Záhy nato se přihlásil do nově vznikajících československých legií v rámci carské armády a bojoval na východní frontě. Po listopadové bolševické revoluci roku 1917 a následného separátního míru Ruského impéria a mocností Trojspolku se Horák účastnil tzv. Sibiřské anabáze, kdy se legie musely zdlouhavě vracet do vlasti po železnici přes celou Sibiř. Poté, co Horák a ostatní legionáři dorazili do Vladivostoku, zamířili přes Japonsko, Čínu a Indii zpět do Čech, kam dorazili během roku 1920. Kvůli nemožnosti korespondenčního kontaktu se Horák až po návratu dozvěděl, že jeho manželka Marie zemřela roku 1916.

Československo

Karel Horák nadále pokračoval v úspěšné podnikatelské činnosti. Byl též veřejně činný a zapojoval se do klatovského společenského i politického života. Svou cihelnu v Lubech modernizoval na kruhovou. Roku 1929 vystavěla jeho firma moderní funkcionalistickou sídelní vilu, kam se rodina Horákova přestěhovala. Vedle veřejných a soukromých staveb získalo Horákovo stavitelství, i díky svým válečným zkušenostem a zásluhám Karla Horáka, ve 30. letech 20. století několik armádních stavebních zakázek pro stavbu kasárenských a technických armádních budov, mj. tzv. řopíků, menších pěchotních bunkrů budovaných u hranic s Německem jakožto součást obranného opevnění Československa. Roku 1938 pak Karel Horák odešel do penze a vedení firmy převzal syn Ing. Karel Horák mladší.

Z plánovaného počtu 75 bunkrů bylo dokončeno celkem 59 objektů. Druhá linie byla označena jako Úsek 176. Naplánováno bylo 47 bunkrů, dokončeno bylo 14 objektů. Další pokračování prací ukončily události související s tzv. Mnichovskou dohodou a záborem Sudet Německou říší. Většina objektů byla následně německou armádou odstřelena.

Úmrtí

Karel Horák zemřel 11. září 1940 v nemocnici v Klatovech ve věku 67 let. Tělo bylo uloženo v rozsáhlé rodinné hrobce na městském hřbitově v Klatovech. Autorem návrhu hrobky je architekt Josef Fanta, sochařskou výzdobu vytvořil Čeněk Vosmík.

Po smrti

Po převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 byla firma znárodněna a začleněna pod Okresní stavební podnik.

Rodinný život

Oženil se s Marií Horákovou (1877–1916). Nejstarší syn Karel mladší (1899–1965) převzal rodinnou firmu.

Vybrané realizace firmy

• Městská spořitelna, Klatovy, (1903)
• Obecná měšťanská škola chlapecká, Husovo náměstí, Klatovy (1904)
• Přestavba městské radnice, Klatovy
• Přestavba městské sokolovny, Klatovy
• Budova městského soudu, Klatovy, (spolu s Václavem Nekvasilem)
• Sokolský stadion pod Hůrkou, Klatovy (podle návrhu stavitele Václava Beneše)
• Budova okresní správy, Klatovy (spolu s firmou V. Beneš)
• Vlastní rodinná vila, Kličkova ul., Klatovy (1910)
• Salzmannova vila, Hostašova 152, Klatovy (1906, podle návrhu Josefa Fanty)
• Vila Václava Kusého, Klatovy, (1906)
• Vila, Dvořákova 206, Klatovy, (1906)
• Sedláčkova vila, Národních Mučedníků 157, Klatovy, (1909)
• Sporova vila, Cibulkova 216, Klatovy (1909)
• Vila Petra Götze, Šmeralova 158, Klatovy, (1910)
• Nové budovy Strojírny a slévárny Leopold Schifauer, Klatovy, (1910–1914)
• Budova Legiobanky, Husovo náměstí, Louny
• Nové budovy koželužské továrny B. Singer, Klatovy
• Nové budovy textilky I. I. Bruml, Klatovy
• Budova gymnázia, Karlovy Vary
• Budova internátu, Karlovy Vary

• Objekty opevnění ČSR v úseku E-26 Klatovy, Klatovsko (1937–1938, nedokončeno)
• Kasárna, Domažlice (30. léta 20. století)
• Kasárna, Rakovník (30. léta 20. století)

• Vojenské objekty, Jince (30. léta 20. století)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obsáhlý životopis
• Strojírna a slévárna Klatovy
• publicart, Náhrobek rodiny stavitele Karla Horáka v Klatovech

Zdroj