Křižovníci s červeným křížem

Křižovníci s červeným křížem
Strážci Božího hrobu Jeruzalémského
Ordinis Canonicorum Sancti Sepulchri Hierosolymitani cum rubea cruce (la)
Základní informace
Aktivita vznik po roce 1099
Kategorie původně rytířsko-kanovnický (křižovnický) duchovní (církevní) řád
Úloha péče o potřebné,
kanovnické funkce v Bazilice Božího hrobu
Země původu Jeruzalémské království Jeruzalémské království, Palestina (Svatá země)
Schválil Paschal II., 1113
Nástupci Řád Božího hrobuŘád Božího hrobu Řád Božího hrobu
Působnost původně Blízký východ, dále Západní, střední a jižní Evropa.
Oděv
Bílý oděv s černým pláštěm a červeným patriarchálním křížem.

Řád Křižovníků s červeným křížem neboli Kanovníci Božího hrobu (též Křižovníci Božího hrobu, Strážci Božího hrobu, Jeruzalémští křižovníci, Božehrobci, u nás Zderazští křižovníci) byl kanovnický řád řeholních kanovníků s řeholí sv. Augustina, založený v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, uznaný papežem Paschalem II. v roce 1113. Jeho osudy se proplétají s dějinami rytířského Řádu Božího hrobu existujícího dodnes. Mužská větev řádu zanikla nejpozději roku 1819, ženská větev Řeholních kanovnic Božího hrobu Jeruzalémského existuje dodnes a má 29 klášterů po celém světě.

Křižovníci s červeným křížem v českých zemích

Kříž na oděvech

Řád měl v českých zemích jedinou kanonii v Praze na Zderaze, s kostelem sv. Petra a Pavla a špitály na Zderaze, u sv. Lazara na Novém městě pražském, v Trutnově s kostelem sv. Petra a v krátce Nymburku. Kanonii náležely také tyto inkorporované farnosti:

Zderazská kanonie byla založena roku 1190 a existovala až do roku 1785, kdy ji zrušil Josef II. Ženská větev řádu, Řeholní kanovnice Božího hrobu Jeruzalémského, měla v předhusitské době klášter ve Světci s kostelem sv. Jakuba. Užívali vlastní bohoslužebný ritus Božího hrobu.

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj