Klášter křižovníků strážců Božího hrobu (Zderaz)
| Klášter Na Zderaze | |
|---|---|
 Klášterní kostel sv. Petra a Pavla na Zderaze se znakem opata Křižovníků Božího hrobu
rytina podle E. Sadelera, kolem 1600 | |
| Lokalita | |
| Stát |
 Česko
|
| Místo |
Praha Nové Město |
| Ulice | Na Zderaze |
| Souřadnice | 50°4′36,22″ s. š., 14°25′0,29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Křižovníci s červeným křížem a Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 40111/1-1228 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter křižovníků strážců Božího hrobu Na Zderaze, též klášter svatého Petra a Pavla Na Zderaze, klášter Na Zderaze či klášter Božehrobců je někdejší klášter-proboštství řádu křižovníků Božího hrobu řehole svatého Augustina, respektive řádu křižovníků s červeným křížem. Klášter s kostelem se nacházely v lokalitě zvané Na Zderaze, mezi dnešními ulicemi Resslova, Na Zderaze, Na Zbořenci a Karlovým náměstím v Praze 2-Novém Městě. Patřil k němu dnes již neexistující kostel svatých Petra a Pavla.
Z celého objektu se dodnes dochovaly pouze barokní budova bývalého proboštství (Na Zderaze 269/4) dnes slouží potřebám ČVUT a nevelká kaple Božího hrobu, se slepými lomenými arkádami v kněžišti uvnitř nádvoří areálu (v ulici Na Zbořenci čp. 276/II). Ta je památkově chráněná od 22. 12. 1964, [1] celý objekt je pak chráněn jako kultuní památka od 3. 5. 1958 pod číslem 40111/1-1228.[2]
Historie
Na místě osady Zderaz, nazvané podle královského družinníka Zderada, a zmíněné poprvé k roku 1090, snad stál již vlastnický románský kostel. Velmoži Kojata a Hrabiše se po návratu ze Svaté země rozhodli roku 1188 založit zde klášter Řádu křižovníků – strážců Božího hrobu Jeruzalémského, s kostelem svatých Petra a Pavla, který pravděpodobně stál v roce 1190.
Ve druhé polovině 13. století byly přistavěny nové budovy kláštera. Rovněž byla zahájena výstavba gotického kostela s hranolovou věží v západním průčelí, jenž byl částečně vysvěcený roku 1276, nebyl však zcela dokončen ani do roku 1295, neboť se na dostavbu chrámu vybíraly odpustky. V roce 1393 výstavba pokračovala a celý areál byl organicky včleněn do okolní zástavby. Na jižní straně sousedil s klášterem augustiniánů u sv. Václava a s hrádkem krále Václava IV.
Zásadní zlom přišel za husitských nepokojů, kdy křižovnické proboštství dočasně zaniklo, obnoveno bylo roku 1440, ale nedosáhlo již dřívější popularity, obývali je pouze dva řeholníci, a proto byl klášter postoupen ženské větvi řádu v Bedřichově Světci. rozměrů.
Ke zlepšení situace řádu došlo až v období po bitvě na Bílé hoře. V té době měl konvent 84 řeholníků.
V roce 1715 byla zahájena výstavba nového, barokního kostela.
Roku 1784 byla kanonie zrušena v rámci církevních reforem císaře Josefa II. a budovy bývalého kláštera připadly náboženskému fondu, který je poskytoval jako kasárna armádě.
V roce 1898 celý komplex odkoupil Český polytechnický ústav Království českého, předchůdce dnešního Českého vysokého učení technického, který následně všechny budovy s výjimkou budovy proboštství zboural a na jejich místě byly vystavěny pro potřeby školy nové.
Odkazy
Reference
- ↑ klášter Na Zderaze - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-26]. Dostupné online.
- ↑ klášter Na Zderaze - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-26]. Dostupné online.
Literatura
- Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad. Praha: Academia 2018, str. 277-279
- Jaroslaus Schaller, Beschreibung der Haupt- und Residenzstadt Stadt Prag, Theil IV. Neustadt. Prag 1796, s. 113, tab.2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Na Zderaze na Wikimedia Commons
- ŠINCLOVÁ, Eva. Proboštství Křižovníků Božího hrobu (klášter Na Zderaze). Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-08-28 [cit. 2020-05-26]. Dostupné online.
