Velký Bor

Velký Bor
	Obecní úřad
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Horažďovice
Obec s rozšířenou působností	Horažďovice; (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°21′54″ s. š., 13°42′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	568 (2023)
Rozloha	17,85 km²
Nadmořská výška	452 m n. m.
PSČ	341 01
Počet domů	225 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Velký Bor 71; 341 01 Horažďovice ; ouvbor@horazdovice.cz
Starosta	Václav Zábranský
	Oficiální web: www.sumavanet.cz/velkybor/
	Velký Bor
Další údaje
Kód obce	557382
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velký Bor (německy Groß Bor, v letech 1939–1945 Großheid) se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 568^[1] obyvatel.

Velkým Borem vede silnice II/188, ze které zde odbočuje silnice II/174. Jižně od Velkého Boru a od Jetenovic vede železniční trať Plzeň – České Budějovice (v příslušném úseku dvojkolejná), na které jsou zřízeny zastávky Velký Bor (u přejezdu silnice II/188) a Jetenovice.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1283. Městečko své názvy měnilo – Bor Křížovnický, Bor Větší, aby se odlišilo od svého protějšku, Malého Boru.

Od 31. ledna 2002 obec užívá znak a vlajku.^[4]

Přírodní poměry

Vesnici ze severu a východu obtéká Březový potok.

Obecní správa

Obec se skládá ze tří místních částí: Velký Bor, ležící v katastrálním území Velký Bor u Horažďovic, Jetenovice, ležící v katastrálním území Jetenovice a Slivonice, ležící v katastrálním území Slivonice, nesousedícím bezprostředně s předchozími dvěma.

Pamětihodnosti

V první třetině 14. století, patrně za pánů z Potštejna, byl na návrší vybudován hrad, dobytý a pobořený husity v roce 1420. Nebyl již nikdy obnoven, kamenné zdivo bylo zcela rozebráno, avšak hradní, později klášterní kostel zasvěcený svatému Burianovi zůstal zachován. Při něm byla v roce 1764 postavena mohutná budova špitálu, která se ve své hmotě dochovala dodnes. Kostel se stal jeho součástí a byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi. Po zrušení špitálu z něho vznikla škola, která sloužila až do roku 2001.

Na východním úpatí kopce stojí kostel sv. Jana Křtitele, původně románský (loď s půlkruhovými okénky na jižní straně), kolem roku 1300 raně goticky přestavěn, okolo roku 1500 sklenut křížovou klenbou. Barokní úpravy provedeny v 18. století. V sedmdesátých letech 20. století upraven do nynější podoby. Oltářní obraz od J. Schmidta z roku 1878, cenná je gotická socha Madony z pol. 15. století. Této Madoně byla zasvěcena dvanáctá kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690.

V blízkosti farní budovy stál ještě v polovině 17. století rezidenční dvůr Elišky z Rýzmberka.

Východně od vesnice se nachází barokní kaplička svaté Anny se studánkou a u silnice do Jetenovic boží muka.