Josef Jaške

genmjr. Josef Jaške
Narození 3. ledna 1913
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. června 2001 (ve věku 88 let)
Oxford
AnglieAnglie Anglie
Místo pohřbení hřbitov v Brookwoodu
Národnost česká
Alma mater Vysoká škola válečná
Povolání armádní pilot
Zaměstnavatelé Československá armáda, Royal Air Force
Znám jako os. č. RAF 83226
Choť Vladimíra Bednářová
Děti dcera Dagmar
Rodiče František Jaške
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Jaške (3. ledna 1913 Nymburk – 20. června 2001 Oxford) byl český pilot československého, francouzského a britského letectva.

Život

Před druhou světovou válkou

Josef Jaške se narodil 3. ledna 1913 v Nymburce v rodině československého legionáře Františka Jaškeho, který se z bojů vrátil až v roce 1920.[1] V rodném městě vystudoval reálku, kde v roce 1931 odmaturoval, poté se upsal armádě. V Josefově absolvoval Dělnickou záložní důstojnickou školu a poté nastoupil ke studiu na Vojenské akademii v Hranicích. V Prostějově a Chebu absolvoval pilotní výcvik, krátce sám působil jako instruktor a poté mezi lety 1937 a 1939 sloužil jako velitel četnické letecké hlídky v Liberci. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 opustil Josef Jaške ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Polsko se dostal do Francie, kde byl přijat do armádního letectva a po přeškolení na tamní techniku v Chartres byl 1. prosince 1939 zařazen do stíhací jednotky GC II/5. Během bitvy o Francii si na své konto zapsal jeden sestřel stroje Heinkel He 111, dvakrát musel nouzově přistávat. Po pádu Francie v červnu 1940 se přes severní Afriku evakuoval do Spojeného království. Zde byl v srpnu téhož roku přijat do Royal Air Force a zařazen k 312. československé stíhací peruti, kde se vypracoval do pozice velitele letky. V říjnu 1940 si zapsal druhý sestřelený německý stroj. V roce 1941 byl ustanoven jedním z velitelů nově vzniklé 313. československé stíhací perutě, dne 15. prosince téhož roku československým styčným důstojníkem u 10. stíhací skupiny RAF, dne 1. září 1942 zástupcem styčného důstojníka britského hlavního stanu stíhacího velitelství. Dne 26. listopadu 1942 jeho letoun Foster Wikner Wicko GM-1 ES947 během nebojového letu u Cardiffu za snížené viditelnosti narazil do lana balonové baráže. Náraz zabil společně s ním letícího Evžena Čížka, Josef Jaške vypadl z letadla a bez padáku spadl z kilometrové výšky do moře. Po sedmdesáti minutách byl zachráněn, následně strávil půl roku v nemocnici v St Athan. Po vyléčení působil jako asistent leteckého přidělence R. A. F. v Kanadě, v roce 1945 absolvoval ve Spojených státech amerických kurz na vojenské škole.

Po druhé světové válce

Po návratu do Československa studoval Josef Jaške mezi lety 1945 a 1946 na Vysoké škole válečné. V roce 1946 byl povýšen do hodnosti podplukovníka a ustanoven náčelníkem štábu letectva 4. oblasti (Bratislava). V roce 1947 se oženil s Vladimírou Bednářovou, v polovině roku 1948 se manželům narodila dcera Dagmar. Dne 2. února 1948 byl z letectva propuštěn a přeřazen do zálohy. Po varování, že mu hrozí zatčení, opustil společně s manželkou v druhé polovině roku 1948 znovu svou vlast, podařilo se mu se ženou přeplavat Dunaj a odešel přes Rakousko do Spojeného království, kde pracoval jako tovární dělník, než byl opět po prověření přijat do Royal Air Force. Tříměsíční dceru Dagmar byli nuceni zanechat u prarodičů, rodina se znovu dala dohromady až v roce 1963 i díky úsilí britské královské rodiny. Působil jako stíhací pilot v Africe, jako velitel navigační školy, styčný důstojník u francouzského letectva a u radarové kontroly v Gibraltaru. Do důchodu odešel v roce 1968. V roce 1989 navštívil Československo. V roce 1992 byl rehabilitován, povýšen do hodnosti plukovníka letectva a následně generálmajora v.v.[2] Zemřel 20. června 2001 v Oxfordu, jeho popel byl 28. října 2001 uložen v československé sekci válečného hřbitova v Brookwoodu, stejně tak i popel jeho ženy Vladimíry.[3]

Ocenění

Vyznamenání

Další ocenění

  • V roce 1991 byl Josef Jaške rehabilitován, byla mu navrácena odebraná hodnost plukovníka, následně byl v roce 1992 povýšen na generálmajora
  • V roce 1996 byl Josef Jaške jmenován čestným občanem města Nymburka

Posmrtná ocenění

  • V roce 2003 byla Josefu Jaškemu na jeho rodném domě v Nymburce čp. 883 odhalena pamětní deska[4]

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ Detail legionáře Františka Jaškeho na stránkách Legie 100
  2. ↑ Josef Jaške - Muž, který přežil pád z nebe [online]. 2023-07-26 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Hrob manželů Jaškeových na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
  4. ↑ Pamětní deska Josefa Jaškeho na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Externí odkazy

Zdroj