Cardiff

Cardiff Caerdydd
Ve směru hodinových ručiček: Cardiffská zátoka, Senedd, Cardiffská univerzita, Millennium Stadium
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	51°28′48″ s. š., 3°10′48″ z. d.
Časové pásmo	UTC+0
Stát	Spojené království Spojené království
Země	Wales
Region	Jižní Wales
Cardiff
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	140,3 km²
Počet obyvatel	336 200
Hustota zalidnění	2 396,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Rodney Berman
Oficiální web	www.cardiff.gov.co.uk
Označení vozidel	CA, CB, CC, CD, CE, CF, CG, CH, CJ, CK, CL, CM, CN, CO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cardiff (velšsky Caerdydd) je od roku 1955 hlavní město Walesu. Město samotné má přibližně 346 000 obyvatel, s dalšími přilehlými místy cca 479 000, což z něj dělá 11. největší město ve Velké Británii.^[1] Protéká jím řeka Taff, která se zde vlévá do moře.

Cardiff má dvě centra. První představuje střed města s viktoriánskými a edvardovskými ulicemi a zahradami. Zahrnuje neogotický hrad a neoklasicistní městské budovy, ale také nákupní střediska a krytou tržnici z 19. století.

Z hlavních tříd vybíhají pasáže lemované obchody, z nichž nejstarší je Royal Arcade z roku 1856.^[2] Jižně od centra se rozkládá přístavní čtvrť, jež se postupnou přestavbou přístavu a nábřeží mění v druhé středisko. Západně od centra se rovněž nachází Millennium Stadium, používaný přednostně pro ragby, ale i jako místo pro koncerty (r. 2006 zde např. vystupovala Madonna) aj. Město se dnes již věnuje převážně obchodu a správě země a jeho vzhled se postupně mění, jak se realizují plány na jeho obnovu.

Hrad v Cardiffu

Cardiffský hrad (velšsky Castell Caerdydd) stojí na místě římské pevnosti, jejíž pozůstatky jsou od novějších částí odděleny pásem z červeného kamene. Mezi římskými rozvalinami vyrostla ve 12. století tvrz. V průběhu následujících 700 let si hrad postupně předávaly různé mocné rody, až nakonec v roce 1766 skončil v rukou Johna Stuarta, hraběte z Bute. Jeho pravnuk si najal „výstředního génia“ architekta Williama Burgese, jenž v letech 1876 až 1881 stvořil okázalé sídlo, zdobené mnoha středověkými prvky a romantickými detaily.

Na pobřeží Cardiffu se nachází několik malých loděnic se soukromými jachtami, ale také doky na nákladní lodě.

Zajímavosti

• Ve městě Cardiff se odehrává děj seriálu Torchwood

Památky

• The Old Library (Stará knihovna) – byla otevřena roku 1882 díky daňovým výnosům, neposkytovala jen knihovnické služby, ale i museum a školu pro vědu a umění. V 90. letech 19. století byla budova rozšířena. Sloužila jako budova do roku 1988. Jde o budovu ve viktoriánském stylu s koridorem s kachličkami, které zobrazují čtyři roční období a ráno a večer.
• St David's Dewi Sant – moderní obchodní centrum v centru města.
• St John's Church (kostel sv. Jana) – stavba se datuje zejména do 15. století, když původní normanská stavba byla zničena během povstání Velšanů proti Angličanům na začátku 15. století. Loď přestavěna v pozdně gotickém perpendikulárním stylu. V roce 1473 stavba dokončena věží. Uvnitř mimo jiné řezby hlav na kazatelně, několik starých epitafů a barevná skla.
• Ebeneser Chapel – bývalá kaple je postavena z balastu (různobarevné kameny) lodí, které vyvážely z Walesu do celého světa uhlí a nazpět pluly prázdné zatížené pouze balastem. Návrh provedl architekt R. G. Thomas.
• St David's RC Cathedral (římskokatolická katedrála sv. Davida) – římskokatolický kostel z roku 1887 vznikl z důvodu přílivu katolických Irů do města a stojí v Charles Street. Od roku 1916 je katedrálou. Bombardován během druhé světové války a opraven v 50. letech 20. století.
• Cardiff Central Market (Cardiffská centrální tržnice) – krytá tržnice z litiny a skla byla otevřena roku 1891 na místě staršího tržiště.
• Coal Exchange (Uhelná burza) – bývalá uhelná burza postavená v letech 1883 až 1886. V této budově byla poprvé v historii uzavřena obchodní transakce za více než 1 milion liber.
• Norwegian Church (Norský kostel) – přenesený dřevěný kostel, rekonstruovaný ke stavu z roku 1889. V kostele byl pokřtěn spisovatel Roald Dahl.
• Pierhead Building – novogotická stavba z roku 1896.
• Civic Centre (Městské centrum) – komplex veřejných budov vystavěný v 90. letech 19. století na bývalých pozemcích 3. markýze Buteho. Mezi budovami se nalézá neoklasicistní radnice z portlandského kamene otevřená roku 1906. Radnici dominuje 59 metrů vysoká hodinová věž a kupole. V budově je mramorová hala se sochami velšských hrdinů. Mezi další budovy v komplexu patří soudní dvůr, velšské národní museum (umělecké, archeologické, geologické a přírodovědné sbírky, význam má především sbírka impresionistických maleb) a budovy univerzity.
• Bute Park (Buteho park) – park o 56 hektarech na břehu řeky Taff vznikl koncem 19. století. V roce 1947 ho daroval 5. markýz Bute městu. V parku je možné vidět základy dominikánského kláštera a kolekci vzácných stromů.
• Millennium Stadium – ragbyový stadion otevřený roku 1999. Stadion slouží i pro jiné události a má kapacitu 74,5 tisíce míst.
• Llandaff Cathedral (Llandaffská katedrála) – na místě katedrály byl založen sv. Teliem v 6. století klášter. Současná stavba začala kolem roku 1170. V katedrále se nalézá tomba sv. Telia s kovovým vlysem ve spodní části se scénami ze života svatého. Nedaleko se nacházejí zříceniny brány z 13. století. Bránou se vcházelo do míst, kde kdysi stával palác llandaffských biskupů.

Slavní rodáci

• Ivor Novello (1893–1951), velšský hudební skladatel a herec^[3]
• Roald Dahl (1916–1990), anglický spisovatel, povídkář, autor dětské literatury^[4]
• Dannie Abse (1923–2014), velšský spisovatel a básník^[5]
• Brian David Josephson (* 1940), velšský fyzik, držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1973^[6]
• Shakin' Stevens (* 1948), velšský zpěvák^[7]
• Ken Follett (* 1949), anglický spisovatel^[8]
• Colin Jackson (* 1967), bývalý anglický atlet, sprinter, specialista na krátké překážkové běhy^[9]
• Cerys Matthews (* 1969), velšská zpěvačka, spoluzakladatelka skupiny Catatonia^[10]
• Andy Bell (* 1970), hudebník, skladatel, producent a baskytarista, člen skupiny Oasis^[11]
• Ryan Giggs (* 1973), velšský fotbalový trenér a bývalý fotbalový záložník a reprezentant^[12]
• Matthew Rhys (* 1974), velšský herec^[13]
• Tom Ellis (* 1978), velšský herec^[14]
• Christian Malcolm (* 1979), bývalý anglický atlet, sprinter^[15]
• Geraint Thomas (* 1986), velšský profesionální silniční cyklista, vítěz Tour de France 2018, mistr světa, olympijský vítěz^[16]
• Gareth Bale (* 1989), bývalý velšský profesionální fotbalista a reprezentant^[17]

Partnerská města

• Bergen, Norsko
• Luhansk, Ukrajina
• Nantes, Francie
• Sia-men, Čína
• Stuttgart, Německo
• Sucre, Bolívie

Odkazy

Reference

Literatura

• Pitkin City Guide: Cardiff. Andover, Hampshire: Pitkin Publishing, 2012. ISBN 978-1-84165-407-2. 

Související články

• Letiště Cardiff

Externí odkazy

• Galerie Cardiff na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cardiff na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální internetové stránky

Zdroj