Josef Janáček (odbojář)

Josef Janáček
Narození 26. února 1898

Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. července 1942
Pardubice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Pardubice
Národnost česká
Občanství československé
Povolání učitel, intendant divadla
Politická strana Československá sociálně demokratická strana dělnická
Choť Ludmila Janáčková, rozená Nováčková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Janáček (26. února 1898 – 2. července 1942 Pardubice) byl český učitel a odbojář z období druhé světové války.

Život

Josef Janáček se narodil 26. února 1898. Profesí byl odborný učitel, pedagogickou činnost vykonával mmj. v Městci Králové nebo na Měšťanské dívčí škole Drtinově v Pardubicích. V pardubickém Městském divadle též vykonával funkci intendanta. Jeho manželkou byla Ludmila Janáčková, herečka a pěvkyně téhož divadla. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické a jejím čelným funkcionářem v Pardubicích.

Odboj

Josef Janáček byl od roku 1939 činný v Československém revolučním hnutí socialistickém. 29. prosince 1941 byl proveden seskok tří parašutistů v rámci Operace Silver A, který ale byl díky navigační chybě uskutečněn místo na chrudimsku v prostoru mezi Poděbrady a Městcem Králové. Díky tomu musela být vysílačka Libuše a další materiál nejprve ukryt. Záchytné adresy výsadku poskytl Bohumil Laušman a první, kdo byl osloven byl jeho bývalý řidič Adolf Švadlenka. Ten společně se svým sousedem Františkem Valentou nasměrovali člena výsadku Josefa Valčíka právě na Josefa Janáčka, protože věděli, že dříve v Městci Králové působil. Valčík s Janáčkem a Švadlenkou nesehnali auto a tak se museli do prostoru seskoku vydat vlakem. Vysílačku našli, ale cesta vlakem zpět s ní byla nemyslitelná. Švadlenka tedy s ní zůstal v místním hostinci, Valčík s Janáčkem se vrátili do Pardubic, kde najali autodrožku a pod smyšleným důvodem, že jedou pro maso z nehlášené porážky, převezli radiostanici domů k manželům Janáčkovým. Josef Janáček dále parašutistům obstaral tzv. kenkarty (občanské průkazy) a přes své kolegy z bývalé Sociální demokracie Jana Jozífa a Františka Nyklíčka z Opatovic nad Labem i domovské listy. Do odboje zapojil i Lidmilu Malou, u které byl Josef Valčík ubytován. Dne 16. června 1942 došlo ke zradě Karla Čurdy, díky kterému se gestapo dostalo ke jménům a adresám spolupracovníků parašutistů a mimo jiné zatklo Hanu a Václava Krupkovi. V jejich bytě nalezlo i záznamy velitele výsadku Alfréda Bartoše. Není zřejmé co v nich přesně bylo, pravdou je, že nemohlo jít o konkrétní jména, protože k dalšímu zatýkání docházelo postupně jak byla prolamována konspirace. Zatčeni byli i manželé Janáčkovi a poté vězněni v pardubické donucovací pracovně. Popraveni byli 2. července 1942 na pardubickém Zámečku a to ve stejný den jako Adolf Švadlenka, Jan Jozíf a František Nyklíček, Lidmila Malá spáchala sebevraždu již v den zatčení. Jejich těla byla spálena v pardubickém krematoriu a popel vysypán do Labe. Pamětní deska věnovaná Josefu Janáčkovi je umístěna v místě jeho působiště v budově základní školy Gorkého v Pardubicích, pamětní deska věnovaná oběma manželům je pak umístěna na fasádě jejich bydliště v Havlíčkově ulici 1842 tamtéž.[1] Ulice pojmenovaná po Josefu Janáčkovi se nachází na pardubickém sídlišti Dubina.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pamětní desky manželů Janáčkových na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Externí odkazy

Zdroj