Johan Huizinga

Johan Huizinga
Narození 7. prosince 1872
Groningen
Úmrtí 1. února 1945 (ve věku 72 let)
De Steeg (Netherlands)
Místo pohřbení Oegstgeest
Povolání kulturní historik, historik, vysokoškolský učitel, odbojář, jazykovědec, filozof, historik umění a antropolog
Alma mater Rijksuniversiteit Groningen
Univerzita v Leidenu
Témata středověké dějiny, historická lingvistika, dějiny, kulturální historie, dějiny umění, filozofie kultury a antropologie
Významná díla Podzim středověku
Homo ludens
Ocenění D.A. Thiemeprijs (1920)
Děti Leonhard Huizinga
Jakob Herman Huizinga[1]
Rodiče Dirk Huizinga
Vlivy Georg Simmel
multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
První zprava: prof. dr. Johan Huizinga (1917)

Johan Huizinga [ˈjoːɦɑn ˈɦœy̯zɪŋɣaː] (7. prosince 1872 Groningen1. února 1945 De Steeg u Arnhemu) byl nizozemský kulturní historik, autor knihy Homo ludens.

Život a dílo

Huizinga se narodil v rodině univerzitního profesora lékařství, po maturitě studoval jazyky, historii a antropologii v Groningenu a roku 1895 složil státní zkoušku pro učitele nizozemštiny a dějepisu. Po krátkém pobytu v Lipsku promoval roku 1896 v Groningenu prací o komické postavě Vidušaky ve starém indickém divadle. Od roku 1897 učil historii v Haarlemu a od roku 1903 přednášel starou indickou literaturu v Amsterdamu. Od roku 1905 přednášel historii v Groningen a od roku 1915 byl profesorem obecné historie v Leidenu, a to až do zavření univerzity nacisty v roce 1942. Od roku 1916 byl vedle toho členem Nizozemské akademie věd a redaktorem kulturního časopisu De gids. Roku 1919 vyšla jeho kniha Podzim středověku, která ho proslavila. Roku 1926 podnikl cestu po USA, v letech 1927–1931 byl děkanem fakulty a roku 1933 rektorem Leidenské univerzity. Přednášel v mnoha zemích a získal čestné doktoráty v Tübingen a v Oxfordu. Roku 1938 vyšla jeho druhá slavná kniha, Homo ludens, základní kulturně-antropologické pojednání o kulturním významu hry.

Jako rektor univerzity vyloučil 1933 ze studentské konference německého nacistického studenta pro jeho antisemitský článek, což vyvolalo diplomatický protest z německé strany a přivodilo Huizingovi zákaz publikací v Německu. Po obsazení Nizozemska Německem byl roku 1942 nejprve internován, ale na základě lékařského dobrozdání propuštěn do domácího vězení v obci De Steeg, kde roku 1945 zemřel.

Huizinga napsal řadu historických prací o dějinách Nizozemska v 15. a 16. století a o různých tématech kulturních dějin, životopis Erasma Rotterdamského a mnoho jiných; jeho sebrané spisy mají 9 svazků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johan Huizinga na německé Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

  • J. Huizinga, Ve stínech zítřka. Diagnosa duševní choroby dnešní doby. Praha: Melantrich 1970
  • J. Huizinga, Homo ludens: o původu kultury ve hře. Praha: Dauphin 2000
  • J. Huizinga, Podzim středověku. Jinočany: H+H 1999
  • J. Huizinga, Kultúra a kríza. Bratislava: Kaligram 2002

Externí odkazy

Zdroj