Joannes de Lacron

Jan van der Croon
Vrchní zemský velitel v Českém království
Ve funkci:
1657 – 1665
Předchůdce Rudolf hrabě Colloredo
Nástupce Wolfgang Cob von Neuding
Vojenská služba
Hodnost polní podmaršál 1665

Narození 1600
Weert
Úmrtí 6. listopadu 1665 (ve věku 64–65 let)
Praha
Titul svobodný pán 1651
Profese voják a vojenský velitel
Commons Jan van der Croon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan van der Croon (zvaný také Jan Lacron, Jan della Croon, Johann de la Corona nebo von der Cron, * kolem roku 1600, Weert – 6. listopadu 1665, Praha) byl holandský voják z povolání a vojenský velitel ve španělských a říšských císařských službách, který dosáhl hodnosti polního podmaršála.

Vojenská kariéra

Během třicetileté války se z prostého vojáka stal významným důstojníkem, majitelem pluku a městským velitelem. Po vestfálském míru pokračoval v kariéře ve vojenské správě Čech. Od roku 1652 působil jako vojenský velitel Prahy[1], od roku 1657 byl nakonec vrchním zemským velitelem v Českém království.[2] Posiloval opevnění a verboval vojáky pro druhou severní válku a rakousko-tureckou válku.

Croon se také stal šlechtickým statkářem a patronem katolické církve v Čechách. Byl jedním z mála vojáků své doby, kteří dosáhli hodnosti generála i přes nešlechtický původ. Kvůli této skutečnosti byl často zaměňován s generálem kavalérie Janem z Werthu.

Po skončení třicetileté války zůstal Croon v císařských službách. V říjnu byl jmenován velitelem Chebu. V listopadu téhož roku získal český inkolát a byl povýšen do hodnosti svobodného pána (Johann Freiherr von der Cron).[3] V roce 1651 získal zemský majetek v Čechách s obcí Zahořany u Litoměřic a okolí [4] a byl mu udělen titul dvorského válečného rady. Následujícího roku byl jmenován velitelem Prahy a zástupcem vojenského velitele Čech a zároveň povýšen do hodnosti generálního polního vachtmistra (tj. generálmajora). V roce 1653 se stal majitelem bývalého valdštejnského pluku, který tvořil pražskou posádku. Výměnou předal Peteru de Buschiere svůj starý dragounský pluk, který pod různými názvy existoval až do konce Rakouska-Uherska v roce 1918.[5] Do hodnosti polního podmaršála byl povýšen krátce před smrtí v srpnu 1665.[6]

Majetek v Čechách

V roce 1651 získal Croon ves Zahořany (dnes součást Křešic) a okolní obce Horní a Dolní Týnec a Řepčice (dnes části Třebušína), kromě Lovečkovic, Tašova, Řetouně (dnes součást Malečova), Valtířov (dnes část Velké Březno) a další vsi. Toto panství koupil v roce 1651 od hrabat Šliků za 50 000 zlatých.[7] V roce 1663 koupil také Divice (dnes část Vinařic) jižně od Loun. V Praze vlastnil dva domy na Malé Straně, jeden na místě dnešního Lichtenštejnského paláce na ostrově Kampa u Vltavy, druhý na Malostranském náměstí, dnešní Kaiserštejnský palác, který jeho dědicové kolem roku 1700 přestavěli do současné podoby.[4]

Croon také sám financoval výstavbu kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech, která byla dokončena v roce 1657, [3] a výzdobu kaple Máří Magdalény v ambitu svatohorského kláštera v Příbrami. [4]

Zemřel v Praze a byl pohřben v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan van der Croon na anglické Wikipedii.

  1. Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; 32 s. ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
  2. Seznam zemských velitelů v Českém království a posádky v Praze na webu valka.cz
  3. a b Haanen 2000.
  4. a b c Zeman & Pátek 2017.
  5. Haanen 2001.
  6. Služební postup Jana van der Croona in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 53 dostupné online
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 527

Externí odkazy

Literatura

  • PÁTEK, Jakub a kolektiv: Zahořany. Cesta časem a prostorem; Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2020; 512 s. (kapitola Johann de La Croon – vojenská kariéra zahořanského pána, s. 77–89, kapitola Johann de La Croon - příslušník šlechtické společnosti, s. 89–105) ISBN 978-80-7561-262-5
  • HAANEN, Emile. Jan van der Croon. De Maasgouw: Tijdschrift voor Limburgse Geschiedenis en Oudheidkunde. 2000, s. 243–256. Dostupné online [cit. 2022-03-14]. (nizozemsky) 
  • HAANEN, Emile. Weert in woord en beeld : jaarboek voor Weert 2001. Weert: Stichting Historisch Onderzoek Weert, 2001. Kapitola De militaire levensloop van Jan van der Croon. (nizozemsky) 
  • ZEMAN, Václav; PÁTEK, Jakub. Zahořany a jejich držitelé ve stručné historické retrospektivě [online]. 2017 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 

Zdroj