Velké Březno
| Velké Březno | |
|---|---|
 Pohled na Velké Březno z Kozího vrchu.
| |
 
| |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Velké Březno |
| Obec s rozšířenou působností |
Ústí nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°39′46″ s. š., 14°8′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 386 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,11 km²[2] |
| Nadmořská výška | 139 m n. m. |
| PSČ | 403 23 |
| Počet domů | 566 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Děčínská 211 403 23 Velké Březno obec@velke-brezno.cz |
| Starostka | Zuzana Mendlová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Velké Březno
| |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568350 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Březno (německy Großpriesen) je obec na pravém břehu řeky Labe v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 2 400[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1167.
Do poloviny dvacátého století tvořili většinu obyvatel čeští Němci. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel nuceně vysídlena a obec byla dosídlována lidmi z různých částí Československa.[zdroj?]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 454 obyvatel (z toho 651 mužů), z nichž bylo 152 Čechoslováků, 1 247 Němců a 55 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 53 lidí bylo evangelíky, pět Židy a 110 jich bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 672 obyvatel: 253 Čechoslováků, 1 386 Němců, dva Židy, dva příslušníky jiné národnosti a 29 cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 83 evangelíků, 36 členů církve československé, dva židé, tři členové nezjišťovaných cíkrví a 163 lidí bez vyznání.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 641 | 765 | 1152 | 1622 | 1936 | 1705 | 1927 | 1378 | 1478 | 1515 | 1557 | 1360 | 1379 | 1569 |
| Domy | 89 | 104 | 125 | 155 | 193 | 198 | 236 | 248 | 206 | 208 | 216 | 235 | 248 | 317 |
| Tabulka zahrnuje údaje částí Varta, Velichov a Vítov | ||||||||||||||
Části obce
Pamětihodnosti
Nový zámek
Nový neboli horní zámek byl postaven ve stylu pozdního empíru hrabětem Karlem Chotkem v letech 1842–1845. Kolem roku 1900 byl zámek přestavěn do současné novorenesanční podoby. Zámek obklopuje je anglický park se 130 vzácnými stromy a keři. Na zámku se pravidelně pořádají komorní koncerty a sezónní výstavy. Rodinu Chotků připomíná prohlídková trasa, kde si návštěvníci prohlédnou hlavní sál, jídelnu, pracovnu a knihovnu. Expozice ukazuje život šlechtické rodiny na venkovském sídle na přelomu 19. a 20. století.
Další pamětihodnosti
- Starý zámek postavený na místě starší tvrze rodem Salhausenů v šestnáctém století nechal v devatenáctém století upravit hrabě Karel Chotek[8]
- Terénní pozůstatky hradu Varta ze druhé poloviny 13. století
- Zaniklý hrad zvaný Pustý zámek východně od vesnice založený koncem 13. století a opuštěný v osmdesátých letech 14. století[9]
- Socha svatého Petra
- Hřebčín
- Z Velkého Března do Zubrnic vede trať postupně obnovované Zubrnické muzeální železnice. Na trati se jezdí jen příležitostně.
- Pivovar Březňák, založený roku 1753
- Přírodní památka Loupežnická jeskyně
Osobnosti
- Gustav Klepsch (1872–1937), římskokatolický kněz, vlastivědný pracovník a spisovatel
Galerie
-
Základní škola -
Horní (nový) zámek -
Turistický motoráček na trati Ústí n. L. – Velké Březno – Zubrnice -
Přívoz Velké Březno – Neštědice (Povrly) -
Dolní (starý) zámek -
Pivovar Březňák
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Velké Březno – starý zámek, s. 499.
- ↑ ŠEDIVÝ, Jiří. Stavební historie hradu u Velkého Března [online]. Ceskestredohori.cz, 2004 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Březno na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Velké Březno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
